Petr Hůla: Výstavba v CHKO si žádá jediné – přizpůsobit se

Specifikujte prosím, co se v CHKO v souvislosti s výstavbou vlastně chrání, co je podstatou regulativů?

Úvodem je třeba zmínit, že na území CHKO je podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ČR chráněna nejen příroda, ale i krajina včetně lidských sídel. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je odpovědná za udržování a zlepšování harmonicky utvářené krajiny CHKO včetně dochovaných památek historického osídlení.

Chrání se charakter sídel, jejich urbanistická struktura, architektonické a částečně i materiálové a barevné projevy tradiční venkovské zástavby daného regionu. Regulativy mají nasměrovat investora a projektanta k optimálnímu řešení nové stavby nebo přestavby existujícího objektu pro vymezené chráněné území.

Zároveň by měly sloužit jako upozornění, že předimenzované a architektonicky rušivé investiční záměry budou muset být situovány mimo CHKO.

Jakou roli v povolování staveb hraje zónování CHKO?

Hospodářské využívání CHKO se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. To platí i pro stavební rozvoj. Na území CHKO máme vymezeny čtyři zóny ochrany přírody. V první nejpřísnější zóně je ze zákona zakázáno umísťovat a povolovat nové stavby.

Stavební činnost je zde možné povolit pouze na základě výjimky orgánu ochrany přírody v případě, že povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Jedná se o zcela výjimečné případy, například úprav historických objektů hájoven, mlýnů a hospodářských stavení vzdálených od sídelních útvarů.

Do druhé zóny jsou u nás na Křivoklátsku zařazeny převážně přírodě blízké lesy a do třetí zóny zemědělská půda a hospodářské lesy. Čtvrtá zóna potom zahrnuje lidská sídla a rozvojové plochy obcí. Rozvojové plochy obcí mohou místy zasahovat v návaznosti na již zastavěné území obcí i do třetích zón, pokud jsou součástí schváleného územního plánu.

Mohu z územního plánu obce zjistit všechny regulativy CHKO?

Většina současně platných územních plánů tyto regulativy nezahrnuje. Omezuje se pouze na výškovou regulaci, intenzitu využití pozemků, velikost stavebních parcel a charakter i strukturu zástavby, protože dosavadní výklad stavebního zákona to neumožňoval (přestože to v zákoně verbálně uvedeno je).

V poslední době se daří alespoň základní požadavky na výstavbu do územních plánů zahrnout. Ale stále zůstává určité procento požadavků, které se budou týkat až konkrétního projektu / stavebního povolení. Samozřejmě existují odlišnosti v jednotlivých CHKO, protože reflektují jedinečnost toho kterého chráněného území.

Jaké podklady využívá orgán ochrany přírody při rozhodování o stavební činnosti?

Vycházíme zejména z aktuálního Plánu péče o CHKO a platné zonace, dále pak ze studie zvané Preventivní hodnocení krajinného rázu na území CHKO, což je formulace zásad a způsobů ochrany typického charakteru území z kulturního a historického hlediska a stavebníkům je k dispozici na každém pracovišti CHKO či v on-line podobě.

Zabýváme se i podrobným průzkumem celého území i jednotlivých lokalit a příslušnou odbornou literaturou. Naší snahou je všechny tyto podklady zohlednit a zapracovat během procesu schvalování do územně plánovací dokumentace.

Je-li například územní plán obce odsouhlasen orgánem ochrany přírody a schválen s prvky regulačního plánu, nevydáváme už k jednotlivým stavbám ve čtvrté zóně ochrany závazná stanoviska. Mělo by být zejména zájmem obcí takové územní plány mít, protože se tímto způsobem šetří všem účastníkům stavebního procesu čas i peníze.

Zástavba v existujících sídlech je také rozdělena do nějakých zón?

V centrech obcí se postupuje přiměřeně k charakteru dochované zástavby a s ohledem na dotváření, respektive rehabilitaci daného prostoru. Důležitá je pro nás i kategorizace jednotlivých sídel obsažená ve výše zmíněné studii Preventivního hodnocení krajinného rázu na území CHKO.

Sídla jsou rozdělena do kategorií I. až IV. podle zachovalosti urbanistické a architektonické struktury, kdy I. kategorie představuje po architektonicko-urbanistické stránce nejhodnotnější sídla.

Může mít projekt moderního domu takové kvality, aby byl pro dané území přínosem, ačkoliv nesplňuje všechny požadavky? Lze s orgánem ochrany o budoucí podobě domu debatovat, dělat varianty, ústupky, lze se odchýlit, nebo prostě co je psáno v obecných pravidlech, to je dáno?

Tato možnost ve výjimečných případech existuje. Snažíme se být maximálně předvídatelní a v rozhodování transparentní. Proto ve složitějších případech návrhy projednáváme v našem odborném poradním orgánu, takzvané architektonicko-urbanistické komisi, složené z profesních odborníků se znalostí příslušného chráněného území, a to za možné účasti investora či projektanta.

Posuzuje se přínos pro krajinu, začlenění do okolního prostředí, případně kolize s okolní zástavbou a především možný negativní dopad na krajinný ráz a dochované přírodní hodnoty území.

Sofistikovaná dřevostavba v CHKO Křivoklátsko jednoduše bere dech

Je tedy vhodnější zadat zpracování studie / projektu domu až poté, co si ujasním podmínky CHKO? Co musím jako investor / stavebník k předběžnému posouzení předložit?

Pokud stavebník nemá s výstavbou v CHKO žádné zkušenosti, doporučujeme nejprve záměr s naším úřadem konzultovat. Konzultace může mít různou formu – e-mailovou komunikací, telefonicky, osobní návštěvou, zasláním skici – to záleží na stavebníkovi.

Odborný pracovník posoudí vhodnost záměru z hlediska umístění v dané lokalitě, souladu s územním plánem, vlivu na ráz krajiny, poradí s řešením a formou konzultace poskytne náměty pro případné úpravy. Jedná-li se o jednoduché stavby rodinných domů, nebývá při dodržení obecných zásad pro výstavbu v CHKO následně při zpracování projektové dokumentace problém.

Pokud se jedná o složitější a charakterem rozsáhlejší stavby, doporučujeme stavebníkům zpracování nejlépe variantní studie stavby se zasazením do terénu, dálkovými pohledy a podobně. K této studii potom vydáváme předběžné stanovisko, případně necháme záměr ještě před tím posoudit již zmíněnou Architektonicko-urbanistickou komisí.

U kterých typů staveb je a priori jasné, že nebudou ze strany CHKO povolené?

Zde doporučuji přečíst si regulativy příslušné CHKO na webových stránkách, neboť se mohou mírně lišit podle příslušného regionu (například odlišná podlažnost daná tradiční zástavbou). Obecně platí, že stavba by měla být přízemní, podélná se sedlovou symetrickou střechou o sklonu cca 35–45°, hřebenem souběžnou s delší osou budovy, a to na dominantní části objektu.

Dále je tam zahrnuta maximální úroveň okapu, orientace vůči vrstevnici na svažitých pozemcích a podobně. Pravidel a doporučení je celá řada, přesto zejména v zastavěném území obcí je jejich dodržování a praktické uplatňování odvislé vždy od konkrétního místa, tedy co lze někde akceptovat, je jinde nepřijatelné.

Stavba domu v chráněné krajinné oblasti. Na co si dát pozor a jaké informace je dobré vědět před zpracováním projektu

Rozhoduje orgán CHKO třeba i o plotu, kůlně nebo zbudování přístupové komunikace, připojení na sítě, zdroji vody?

V případě, že stavební nebo vodohospodářský úřad vydává pro stavbu v CHKO jakékoliv povolení, potom je k tomuto povolení vyžadován i náš souhlas formou závazného stanoviska.

Moderní domy mají obvykle velké plochy oken, respektive prosklené stěny. Je to průchozí pro stavbu v CHKO? Řešíte třeba i vliv na ptáky?

Z hlediska architektonického řešení to většinou nebývá problém. Otázka kolize s ptactvem je jiná kapitola – je vhodné omezit průhlednost prostoru, zvláště přes roh, nebo okna proti sobě. Pro zabránění střetu ptáků se skleněnými plochami jsou vhodné speciální úpravy skel či polepové fólie s UV filtrem, které jsou pro ptactvo viditelné jako překážka, a pro člověka jsou přitom v neviditelném pásmu. Způsoby zabezpečení skleněných výplní proti nárazu ptáků uvádí na svých stránkách například Česká společnost ornitologická.

Klenoty krajiny

• Chráněné krajinné oblasti jsou jedinou kategorií zvláště chráněných území, kde se kromě přírody samotné stává předmětem ochrany i krajinný ráz včetně zachovalých sídel, kulturních památek, dřevin rostoucích mimo les a typicky uspořádaných hospodářských systémů.
• Soustava CHKO v České republice zabírá 13,6 procenta rozlohy státu a zahrnuje 26 celků, z nichž jako první vyhlásilo Ministerstvo kultury oblast Český ráj (1955) a nejmladší oblastí jsou Brdy (2015).
• Pět z nich (Třeboňsko, Bílé Karpaty, Šumava, Pálava a Křivoklátsko) byly pro své vysoké přírodovědné hodnoty uznány organizací UNESCO jako biosférická rezervace.
• Správa chráněné krajinné oblasti má na území CHKO pravomoc státní správy a je dotčeným orgánem ve stavebním řízení.
• Správy CHKO zastřešuje jedna organizace – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Bez souhlasu Správy CHKO nemůže stavební úřad vydat žádné rozhodnutí, je to tak? Které souhlasy jsou nejčastější?

Ano, je to tak. Bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nelze učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona. Tak praví zákon.

Stavebníkům doporučujeme konzultovat s konkrétním stavebním úřadem, který jim pro zamýšlenou stavbu poskytne seznam všech požadovaných souhlasů, stanovisek a vyjádření a seznámí je s místními podmínkami včetně regulace dané platným územním plánem.

Co se stane, když stavebník podmínky výstavby ze strany správy CHKO při výstavbě nedodrží? Účastní se zástupce CHKO konečné kontrolní prohlídky stavby?

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je při stavebním řízení dotčeným orgánem, tedy účastníme se procesu udělení souhlasu k užívání stavby či její kolaudace. Pokud je stavba provedena v rozporu s dokumentací odsouhlasenou závazným stanoviskem, může se stát, že stavebník nedostane souhlas s užíváním stavby.

Vždy záleží na rozsahu a charakteru změny. Je-li to z hlediska chráněných zájmů ochrany přírody možné, souhlas bývá dodatečně udělen. V případě závažných a neakceptovatelných změn může však dojít i k nařízení odstranění stavby nebo její nepovolené změny.

Jak je to v případě, kdy vlastním pozemek ve volné krajině, kde třeba kdysi „něco stávalo", ale v územním plánu informace nenajdu? Znamená to, že žádná omezení nejsou?

Pokud to není určeno územním plánem, nemůže se ve volné krajině stavební pozemek vyskytovat. Kdyby se tak nějakým administrativním nedopatřením stalo (například jako reziduum v katastru nemovitostí po dřívější a později odstraněné nebo zničené stavbě), zůstává pozemek až do případné změny územního plánu pro umístění objektu nevyužitelný.

Při schvalování změny územního plánu se potom při formulaci stanoviska ochrany přírody řídíme zejména zonací, aktuálním stavem lokality a její hodnotou z hlediska ochrany přírody a krajiny. Zde je třeba mít na paměti, že využívání chráněných krajinných oblastí včetně rekreace je možné pouze v případě, že nedochází ke zhoršování dochovaného stavu přírody.

Neobstojí tedy argumentace investora, že chce například obnovit rybník a náhon na polorozpadlý mlýn ve druhé zóně CHKO, na kterém roste přes osmdesát let starý les z přirozené obnovy.

A co když mám unikátní stavební záměr například ostrovního – zcela soběstačného, ekologického domu. Mám nějakou šanci na výstavbu ve volné krajině? Lze třeba vyjmout pozemek, jako se to dělá u zemědělské půdy?

Na tuto otázku existuje jen jedna odpověď – ne, šance na výstavbu zde není žádná. Dochovaný stav přírody ani krajiny novou stavbou v CHKO nezlepšíte, nejedná se o stavbu v zájmu ochrany přírody, ani o veřejný zájem.

Může se stát, že mám pozemek v zastavitelném území, ale výstavba na něm není z nějakého důvodu žádoucí? Například je na horizontu, nebo se na něm objeví vzácný druh rostlin, živočichů a podobně.

Takováto situace je z hlediska mé dosavadní praxe jen hypotetická. V CHKO Křivoklátsko, ani v CHKO Český kras, kde jsem působil v letech 2005–2007, jsem se s ní nikdy nesetkal. Se zasazením stavby do krajiny se teoreticky dá vypořádat architektonickým ztvárněním, ozeleněním a podobně.

V případě výskytu zvlášť chráněných druhů rostlin nebo živočichů by investor musel zajistit přiměřená náhradní opatření k ochraně přírody, například záchranný transfer těchto druhů na vhodnou lokalitu. Je třeba říct, že záchranné transfery jsou poměrně náročné operace, které provádějí specialisté s povolením podle konkrétního druhu.

O nařízení záchranného transferu a jeho podmínkách rozhodují orgány ochrany přírody a jsou prováděny na náklady investora.

Svou typovou dřevostavbu museli značně přizpůsobit oblasti v CHKO

Omezení výstavby v ochranném pásmu lesa nebo vodního zdroje spadá také pod regulativy CHKO? Mohu si tam postavit třeba maringotku, karavan – které nejsou spojené se zemí – nebo včelí úly?

Ochranná pásma vodních zdrojů, sítí, lesa a podobně nespadají do odpovědnosti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Výjimky je proto nutné projednat s příslušnými orgány. Maringotky, karavany, mobilheimy a podobná přístřeší se považují za stavby podle ustanovení stavebního zákona a jejich umísťování na území CHKO mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody není přípustné.

Přímo v zákoně je v základních ochranných podmínkách CHKO podle § 26, odst. 1, písm. c zakázáno vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Problematika včelích úlů nebo seníků se v oprávněných případech za účelem hospodaření v krajině řeší individuálně. Nesmí však sloužit k přespávání a pobytu.

A nakonec trochu odbočím. Když se podívám na počet telekomunikačních stožárů v krajině, říkám si, zda se na ně také vztahují tak přísné regulativy jako na domy?

Vztahují a přijatelná řešení bývají komplikovaná. Divila byste se, kolika nehoráznostem se třeba na Křivoklátsku podařilo zabránit. Myslím, že tam mnoho stožárů nenajdete. A nejsou to jen telekomunikační stožáry, ale i větrné a solární elektrárny nebo dokonce obnova zříceniny hradu Týřov s lanovkou přes Berounku.

Technické stavby typu stožár z dlouhodobého pohledu celkem rychle zastarají, technologie se vyvíjejí, takže po jisté době mohou být odstraněny. Pro tyto stavby vydáváme proto povolení na dobu určitou s podmínkou následného odstranění a uvedení území do původního stavu.