Oheň v dřevostavbě hoří jinak

Redakce | Pondělí, 11. listopad 2024 |

Mezi velmi diskutovaná témata stavebnictví v poslední době bezesporu patří i úprava norem ohledně výšky budov v souvislosti s požárně-bezpečnostní ochranou. I v našich časopisech už jste tuto otázku mohli zaznamenat, proč je ale právě nyní tak aktuální a co nového úpravy přinesou?

Při projektování budov je třeba mít mimo jiné na paměti normu požární bezpečnosti – tedy navrhovat objekty tak, aby splňovaly náležité legislativní předpisy a byly pro osoby uvnitř těchto budov bezpečné. Zjednodušený výklad stávající platné normy ČSN 73 0802 často hovořil o výškovém limitu 12 m, přes který „nejde" jít. Že je nesprávný a zavádějící, vysvětloval Daniel Miklós, Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR, v našem nedávném rozhovoru.

I při stávajících podmínkách bylo a je možné vyšší budovy stavět, jen ty, co se „nevejdou" do tabulek, podléhají požárně inženýrskému řešení, tedy je potřeba jejich odolnost proti požáru a chování při něm individuálně vypočítat. Požárních inženýrů je ale u nás jen pár, a tak to přece jen může při plánování výstavby představovat podstatnou komplikaci.

Vzhledem ke globálnímu tlaku na snižování emisí CO2 nyní stavebnictvím rezonují snahy stavět vícepodlažní budovy, které by otázku bydlení řešily elegantněji a hromadněji, a tím se otázka maximální výšky budovy, jakou lze projektovat bez individuálního posuzování, stává klíčovou. Ona ovšem není výška jako výška. Uváděný limit se totiž týká požární výšky objektu, která je definována jako rozdíl dvou čistých podlah – počítá se od 1. nadzemního podlaží a měříme ji k podlaze posledního užitného nadzemního podlaží, nikoli po jeho strop či dokonce střechu.

Pro představu, do stávající maximální výšky 12 m se vešly cca čtyřpodlažní budovy. Připravovaná úprava legislativy, která by měla vejít v platnost v polovině roku 2025, pracuje se dvěma novými limity požární výšky týkajícími se dřevostaveb, a to:

• u dřevostaveb s čistě dřevěnou konstrukcí: 18 metrů požární výšky (tj. cca 6 pater)
• u dřevostaveb s hybridní konstrukcí (dřevo, ocel, beton): 22,5 metrů (tj. cca 8 pater).

Z čeho vyplývá uvedený rozdíl, proč se vůbec dřevostavby s ohledem na konstrukční materiál budou nově rozlišovat? Oheň totiž v dřevostavbě hoří jinak. Jak uvádí HZS, při odhořívání dřeva tvoří vrstva zuhelnatění působícímu požáru bariéru, a nosný skelet stavby ze dřeva tak často zůstane stát i v případech, kdy by se už například ocelová konstrukce vlivem působení vysokých teplot zbortila.

Zároveň ale hraje roli fakt, že v případě požáru dřevěné konstrukce dochází ke specifickým projevům hoření. Plně rozvinutý požár v dřevostavbě totiž v kratším čase dosahuje vyšších teplot než v jiných konstrukcích, probíhá dynamičtěji a dochází k jeho rychlejšímu šíření.

Zatímco v individuální výstavbě tedy postačí elektrická požární signalizace, v těchto budovách považují hasiči za nezbytný i sytém aktivního hašení (například stabilní hasicí zařízení), který automaticky reaguje na zvýšení teploty a dokáže požár lokalizovat (tedy zabránit jeho šíření) ještě před počátkem fáze intenzivního hoření.

AUTOR ČLÁNKU: DAGMAR DIGMA ČECHOVÁ

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00