Střecha dřevostavby: <small>Na čem vlastně záleží?</small>

Střecha dřevostavby: Na čem vlastně záleží?

Jiří Kuthan | Pondělí, 12. srpen 2019 |

Přidat na Seznam.cz

Základní funkcí střechy je ochrana budovy. Tak jako obvodové stěny, je i střecha vystavena dešťovým a sněhovým srážkám, kolísáním teplot, slunečnímu záření a větru, ale v mnohem větším měřítku. Míra důležitosti ochrany vůči přírodním vlivům je samozřejmě závislá na klimatické oblasti.

Na kvalitě střešního pláště závisí životnost celého objektu

Střešní plášť má svá slabá místa – problematické detaily, které o spolehlivosti střechy rozhodují v nejvyšší míře. Střecha je proto velmi zásadní konstrukcí a vyžaduje maximální míru pozornosti.

Naštěstí dnes prakticky všichni významní výrobci dodávají střešní systémy jako "stavebnice" se všemi doplňky a speciálními tvarovkami a prvky, poskytují rozsáhlý a bezplatný poradenský servis, vypracují výkresy skladby konkrétní střechy včetně výpisu materiálu jako podklad pro vypracování cenové nabídky.

Ve věci se rovněž pozitivně angažuje Cech pokrývačů a klempířů. Za zmínku stojí, že i u zděných staveb je střecha obvykle řešena jako moderní dřevostavba.

stavba-konstrukce-strechy-tesar

Obr.: Flexibilní velkoplošný komponent pro konstrukci masivních dřevostaveb z velkoplošných dřevěných panelů vyniká nízkou hmotností a vysokou statickou únosností. Konstrukce je tvořena nosnou spodní deskou, na níž jsou nalepena příčná a podélná žebra, a konstrukce je uzavřena horní krycí deskou. Foto: Novatop

strecha-pokladka-stresni-krytiny-pokryvac

Obr.: Systémová řešení, bohatý sortiment tvarovek a doplňků, typizované skladby střešních konstrukcí – snaha výrobců o eliminaci průšvihů na střechách rok od roku roste, přesto o finální kvalitě rozhodne vždy poslední článek řetězu, tedy řemeslník. Foto: archiv

Na čem vlastně u střechy záleží?

Podle základní konstrukce se střechy dělí na:

  • jednoplášťové,
  • dvouplášťové a
  • víceplášťové.

Zatímco jednoplášťová střecha odděluje chráněné vnitřní prostředí od exteriéru jedním střešním pláštěm, u dvouplášťové střechy jsou oba pláště odděleny větranou vzduchovou mezerou nebo větraným půdním prostorem.

Role dostatečně dimenzované odvětrávané mezery je v případě energeticky úsporných domů, zejména dřevostaveb, podstatně vyšší než u běžné výstavby. Její dimenze by proto měla být asi troj- až čtyřnásobkem výpočtových normových hodnot, 100–150 mm. Je důležitým faktorem, který pozitivně, nebo negativně ovlivňuje přehřívání prostor podkroví v letním období.

konstrukce-difuzne-otevreneho-stresniho-plaste

Obr.: Konstrukce difuzně otevřeného střešního pláště z OSB desek musí respektovat základní podmínky zajištění neprůvzdušnosti – všechny spoje a dilatační spáry musejí být přelepeny páskou. Ilustrace: Kronospan

Kritéria pro volbu střešní konstrukce a krytiny

Základními kritérii pro volbu tvaru střešní konstrukce a krytiny je kombinace estetické, statické a ekonomické stránky. Požadavek investora bývá většinou konfrontován se znalostmi a zkušenostmi projektanta či architekta.

Správně navržený tvar střechy může ušetřit řadu potíží s problematickými detaily a tedy i nemalé náklady. Jakékoliv odchýlení od jednoduché rovinné střešní plochy s sebou nese zvýšená rizika.


Jakékoliv odchýlení od jednoduché rovinné střešní plochy s sebou nese zvýšená rizika.


Sklon střechy

Podobně je tomu i se sklonem střešní roviny – ploché či mírně skloněné střechy vyžadují zvýšené úsilí pro zachování vodotěsnosti a dostatečné životnosti.

Jedná-li se o novostavbu či změnu tvaru střešního pláště, hrají roli často i požadavky subjektů státní správy. Střecha je totiž velmi zásadním architektonickým prvkem a její tvar podává i velmi vzdálenému publiku informaci o svých východiscích pro návrh.

Regulační plány obcí či plány chráněných území udávají mimo jiné přesné podmínky pro tvar střechy i se sklony střešních konstrukcí. Někdy se však lze setkat s úplným opakem: předepíše-li regulativ „šikmou" střechu, pak tuto povinnost splníme i sklonem například šestistupňovým, neboť právě 5° je podle normy dělítkem mezi plochou a šikmou střechou.

strecha-stresni-krytina-sklon-strechy-rovna-strecha-sikma-strecha

Obr.: Má-li střecha větší sklon než pět stupňů, jedná se podle platné české normy o střechu šikmou. Toto zastřešení se sklonem sedm stupňů je tedy možné považovat za střechu sedlovou. Foto: Bramac

Návrh střechy

Z hlediska tvarové optimalizace energeticky úsporného domu hraje důležitou roli návrh střechy.

Cílem je uzavřít co největší vnitřní využitelný objem do co nejmenší plochy obvodového pláště včetně pláště střešního.

Důvod je nasnadě: tepelné ztráty domu se realizují právě rozhraním vnitřního a vnějšího prostředí, které tvoří tepelná obálka domu – obvodový plášť. V obecné rovině čím menší plocha pláště, tím menší tepelné ztráty domu a tím i úspornější systém vytápění.

Z tohoto hlediska je optimální návrh ploché nebo pultové střechy, kompromis již na hranici optima je ještě jednoduchá střecha sedlová.

Životnost střechy

Při návrhu střešních konstrukcí je třeba postupovat koncepčně a neopomenout žádná kritéria výběru. Životnost střechy závisí na jednotlivých fázích, jako je:

  • návrh,
  • projekt,
  • volba materiálu a
  • provedení.

Kritická pro danou konstrukci však může být také nedostatečná údržba, havárie, překročení předpokládané životnosti či změna okrajových podmínek.

Využití sedlové střechy

Nejobvyklejším a zřejmě základním tvarem je stále střecha sedlová. Symetrie a někdejší relativní využitelnost půdy ke skladování vyhovovala jak řemeslníkům, tak sedlákům.

Obyvatelé městských domů s omezeným počtem podlaží (z požárního a statického hlediska) brzy hledali i v posledních podkrovních prostorech možné bytové využití, zpočátku pouze pro služebnictvo, po vynálezu výtahu a mansardové střechy začala být tato patra významná a velmi oblíbená.

Vynález ploché střechy vnesl velké naděje v úspoře financí na podkroví, podstatně méně využitelné než běžné patro. Tato řešení jsou dnes poměrně oblíbená, i když s sebou nesou řadu odůvodněných rizik.

TIP: Jakou dřevostavbu? Bungalov, nebo patrový dům?

drevostavba-strecha-stresni-krytina-plechova-stresni-sablona-vzhled-jako-taska

Obr.: Oko chce být klamáno: To, co se z dálky tváří jako taška, je ve skutečnosti plechová šablona. Velké formáty a nízká hmotnost urychlují pokrývání střechy a investorům snižují náklady na realizaci. Pevnost a odolnost šablon zajišťuje ocelové jádro se zinkovo-hořčíkovým povlakem, který redukuje náchylnost ke korozi. Foto: Decra

V dřívějších dobách představovala půda vítané prostory pro zemědělské plodiny, nářadí, dřevo apod. Takto využitý půdní prostor tvořil v podstatě izolační prostor mezi venkovním prostředím a obytnou částí domu, přestože střešní plášť sestával pouze z krovu a střešní krytiny.

V současnosti jsou půdní prostory projektovány s úzkostlivou šetrností pro obytné místnosti, což klade na střešní plášť velmi vysoké požadavky tepelně technické a s tím plynoucí nutnost odolávat kondenzaci vodních par. Kondenzovaná pára může totiž v konstrukci vyvolat změny jako je koroze, příznivé prostředí pro dřevokazné houby, navlhnutí tepelné izolace apod.

Vyberte si střechu správně...

Základní vrstvy každé střechy tvoří nosná konstrukce a hydroizolace (krytina). Teprve později, v souvislosti se zobytňováním podkroví a zvýšenými nároky na tepelnou izolaci pláště, přibyly další vrstvy – tepelněizolační, spádová a ochranná vrstva.

Nosná část může být tvořena klasickými krovovými soustavami, které prošly obdivuhodným vývojem, či stále rozšířenějšími vazníkovými konstrukcemi. Méně obvyklé jsou železobetonové desky či trámy, rámy ocelové či železobetonové skořepiny.

skladba-stresni-sablony-quadro

Střešní krytina je mnohdy tím jediným, co můžeme ze střešní konstrukce po jejím dokončení pozorovat. Z principu požadavků na střešní plášť je jasné, že tato část bude velmi důležitá. Výčet nepřeberného množství střešních krytin současnosti můžeme považovat za výsledek mnoha inovátorů a technologů, kteří tuto podstatnou část domu chtěli opatřit tím nejdokonalejším materiálem pro naše pohodlí.

Slaměné došky, jedlové šindele, lámaná břidlice a rákosové rohože stály na počátku ochrany člověka před deštěm a chladem. S vynálezem pálených materiálů se brzy dočkaly velké inovace i střešní konstrukce, další rozvoj pak přinesl betonovou střešní krytinu a další průmyslové materiály – eternit, dnes vystřídaný vláknocementem, plechem či asfaltovým šindelem.

Redakčně upraveno pro web.

DaS 1-2019
Vaše komentáře (6)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Střecha”

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop