Časopis DŘEVO&stavby 1/2017
Tento článek vyšel v: Časopis DŘEVO&stavby 1/2017
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 65 Kč
Objednat časopis
Bez kvalitní střechy není kvalitní dřevostavba - 2. díl

Bez kvalitní střechy není kvalitní dřevostavba - 2. díl

Michal Babor | Středa, 19. září 2018 |

Přidat na Seznam.cz

Ačkoliv na dokončené dřevostavbě vnímáme ze střechy prakticky jen krytinu a někdy okapové žlaby, ve skutečnosti jde o ucelený systém zahrnující nosnou konstrukci, skladbu střešního pláště včetně krytiny a odvodnění. Jestliže o řetězu platí, že je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek, můžeme říci o střeše, že je tak kvalitní, jak kvalitní je každá její součást. I v druhém dílu věnovaném kvalitním střechám pro dřevostavby jsme se ptali odborníků na témata, která jsme vybrali z diskuzního fóra na našich webových stránkách.

ing-daniel-mares-bramac
Ing. Daniel Mareš
vedoucí technického oddělení
Bramac s.r.o.

Je sklon střechy důležitý pro výběr střešní krytiny?

Obecně platí, čím větší je sklon střechy, tím bezpečněji je odváděna voda ze střechy mimo vnitřní prostor. Pro správný návrh střechy je nutné kromě sklonu střechy vzít v úvahu ještě tvar střechy a místní podmínky, kterým bude hotová střechy vystavena.

Čím složitější jsou místní podmínky, tím jednodušší by měl být tvar střechy a dostatečný střešní sklon.

Skládanou krytinu lze použít i na střechy menších sklonů, ale je třeba počítat s tím, že budou nutná doplňková opatření (například celoplošné bednění, slepení přesahů pásů střešní fólie apod.), která mají pochopitelně vliv na navýšení celkových nákladů na pořízení střechy. Dalším neméně důležitým předpokladem pro bezpečné fungování střechy je odborné položení tašek.

Existují nějaká omezení pro volbu střešní krytiny na dřevostavbu?

Kromě betonové krytiny nabízíme v posledních letech i keramickou pálenou krytinu. V obou případech se jedná o tzv. těžkou skládanou krytinu, jejíž hmotnost se pohybuje od 37,5 kg do 48 kg na metr čtvereční podle zvoleného modelu.

Při posouzení zatížení střešní konstrukce hraje vlastní hmotnost krytiny méně významnou roli. Větší význam mají hodnoty zatížení střešní konstrukce způsobené sněhem a větrem. Víme, že na 97 procent všech šikmých střech je betonová krytina vhodná bez jakýchkoliv dodatečných požadavků na úpravu krovu. Naopak větší hmotnost krytiny je výhodou během silných poryvů větru, kdy střecha musí odolávat sacímu účinku větru.

Jaká je optimální skladba střešního pláště, aby v obytném podkroví bylo příjemné klima v každé roční době?

Návrh střechy je nutné posoudit i z hlediska tepelné ochrany. Dostatečná hodnota součinitele prostupu tepla střešního pláště přispívá nejen ke snížení nákladů na vytápění v zimním období, ale společně s větracími vzduchovými vrstvami ve střešním plášti brání i přehřívání podkrovních místností během letních měsíců.

V současné době se stále více uplatňují střešní materiály, které jsou schopny částečně odrážet dopadající sluneční záření a tím přispívat k lepší tepelné pohodě pod střechou i v parném létě. Příkladem tohoto nového trendu je střešní systém Bramac COOL, který tvoří betonové tašky s povrchovou úpravou STAR se speciálními pigmenty, které způsobují větší odraz sluneční záření v porovnání s běžnou skládanou krytinou. Systém Bramac COOL dále tvoří reflexní difuzní fólie Clima Plus 2S a nadkrokevní teplená izolace BramacTherm.


ing-michal-bohac-zambelli
Ing. Michal Boháč, DiS.
vedoucí oddělení střešních odvodňovacích systémů
Zambelli-technik, spol. s r.o.

Jaký materiál je nejvhodnější pro odvodňovací prvky střechy?

Obecně bych žádný z materiálů dostupných na trhu nevnímal jako nevhodný. Každý z materiálů má svá specifika co do montážních vlastností, změny vzhledu po montáži, ceny a životnosti, některé působí doslova jako magnet na nenechavce.

Neméně důležitá je ale kvalita zpracovávaného materiálu a samotné zpracování. V porovnání s celou střechou nebo celým domem je částka za okapový systém marginální, o to víc je marginální rozdíl mezi levným a kvalitním střešním odvodňovacím systémem.

Doporučuji stavebníkům informovat se u prodejce, zda materiál odpovídá normě. Například oblíbený pozinkovaný lakovaný systém by měl být podle normy pozinkován 275 g/m2, běžně se však používá jen 200 nebo 140 g/m2.

V naší firmě jsme před několika lety přešli na inovativní materiál zinek-magnesium se zinkováním 120 g/m2, který má tvrdší povrch s menším rizikem oděru, trvalou antikorozní ochranu, delší životnost, je tzv. „self-repaireble" v místech střihu a poškrábání a v porovnání se standardním pozinkem je ekologicky přijatelnější a jeho výroba je energeticky hospodárnější.

Jak se dimenzuje velikost žlabů a svodů?

Definování odpovídající velikosti střešního odvodňovacího systému k velikosti střechy vychází z půdorysné velikosti střechy. Na základě zjištěné plochy je definováno pět kategorií, kterým náleží přesně stanovené rozměry střešního odvodňovacího systému. Například pro střechu o ploše 83–150 m2 se volí průměr žlabu 333 mm a svodu 100 mm.

Někdy se ale rozměry stanovené normou upravují podle regionálních zvyklostí. Například v horských oblastech by tíha sněhu žlab deformovala, proto se žlaby montují v rozměru 280 mm a umísťují se více pod střechu, aby nebyly pod takovým náporem váhy. Osobně to však považuji za nesystémové řešení, protože kapacita žlabu je pak menší než kapacita svodu a musí docházet k přetékání žlabů a podmáčení budovy. Doporučuji proto raději namontovat na střechu sněhové zachytávače, které nápor sněhu zbrzdí, a při montáži okapového systému použít držáky, které brání deformaci horizontálních prvků.

 

V prvním dílu jsme se ptali odborníků na otázky spojené s kvalitní střechou pro vaši dřevostavbu. Odpovídali na témata jako:

  • Jak se udržuje plechová střešní krytina?
  • Jak se chová plech za vysokých letních teplot?
  • Je kotvení krytiny pomocí šroubů bezpečné vůči zatékání vody?
  • Jak se používají cementotřískové desky ve funkci záklopu konstrukce?
  • a další

Další zajímávé články na téma střechy dřevostaveb a střešní krytiny pro dřevostavby

Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Střecha”

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop