Co na střechu dřevostavby – vazbu, nebo vazník?

Redakce | Pátek, 25. listopad 2016 |

Že vám slova v titulku nic neříkají? Přesto je dobře znáte a dost možná je právě máte nad hlavou. Vazba střechy je totiž nosná část střechy, tedy krov, který je jednou z nejpodstatnějších konstrukcí dřevostavby. Vytváří nosnou konstrukci střechy a umožňuje tak zakrytí rodinného domu, aby byl chráněn zejména před povětrnostními vlivy.

Existuje celá řada materiálů na bázi dřeva, ze kterých se krovy vyrábějí. Mezi méně časté varianty patří například skládané I-nosníky či vrstvené dýhové profily, které se používají spíše pro atypická řešení krovů dřevostaveb, a kvůli vyšší ceně se s nimi při výstavbě rodinných domů prakticky nesetkáme.

Obr.: Konstrukce střechy dřevostavby z příhradových vazníků (nahoře) a klasických hranolů (dole)

Nejrozšířenějším materiálem pro vazbu střechy je masivní dřevo v různých stupních technologického zpracování, případně seskládání do požadovaného tvaru. Vznikají tak klasické vaznicové a hambálkové vazby, stále častěji se ale setkáváme, především hlavně díky rychlé výstavbě dřevostaveb, s krovy na bázi dřevěných příhradových vazníků.

Možnost A: Klasická vazba krovu

Krovy klasické vazby se nejčastěji realizují při nástavbách. Jejich výhodou je velká variabilita pro konstrukci a tvar střechy, ale také rozměry jednotlivých profilů, například krokví, kleštin nebo hambálků, které hrají roli při zateplení střechy, kdy si profil dřeva můžeme přizpůsobit podle tloušťky tepelné izolace. Výška vodorovných ztužujících prvků (kleština nebo hambálek) se volí vždy podle účelu využití podkroví – pro účely obytného podkroví je nutné dodržet minimální světlou výšku 2300 mm.

Obr.: Schéma klasické krovové konstrukce na dřevostavbě

V současné době se s klasickým krovem setkáváme nejčastěji při realizaci nebo rekonstrukci dřevostavby s obytným podkrovím. Pro tento účel krovu se používá nevysušené impregnované dřevo, které bývá chráněno proti dřevokazným houbám a škůdcům. Naopak vysušené dřevo (KVH) se používá na krovy typu nástaveb nebo podkrovních rodinných domů s obytným podkrovím.

Obr.: Jedna z možných konstrukcí trámového krovu. Foto: Tesařství THS

Cena krovu je tedy závislá i na použitém dřevě. Pokud nevysušené hranoly ještě impregnujeme, krátíme na určitý rozměr a hoblujeme jejich přesahy, dostaneme se ve výsledku na podobnou cenu jako z hranolů KVH.

Hranoly na vazbu střechy:

Cenu krovu může dále navyšovat komplikovaný tvar střechy, vybudování výměn pro střešní okna, vytvoření vikýřů a dalších otvorů, které vyžadují přesnou montáž podle realizační dokumentace.

Navýšení ceny u střešní vazby:

Pro cenu krovu je důležitý také výběr dodavatele – větší firma si bude za realizaci krovu účtovat pravděpodobně více než parta tesařů. Cenu krovu lze orientačně spočítat podle ceny za metr čtvereční půdorysné plochy domu.

Cena střešní vazby:

Možnost B: Střešní dřevěné příhradové vazníky

Technologie zastřešení objektů pomocí dřevěných vazníků je v dnešní době již poměrně známá a promyšlená. Střešní vazník se velmi často používá u levných dřevostaveb a bungalovů. Vazníky se vyrábějí různých typů a velikostí podle půdorysu stavby a tvaru střechy.

Obr.: Schéma konstrukce střechy z příhradových vazníků. Vizualizace: Alkadomky

Kdo by chtěl využít podkroví dřevostavby pro skladování nebo bydlení, zvolí střešní vazník s částečně otevřeným prostorem koncipovaný jako náhrada plnohodnotného krovu. Profily dřeva tvořící tvar vazníku však musejí mít masivnější průřez nebo jsou řešeny z vícevrstvých profilů, což zásadně navyšuje cenu vazníku. Do takto osazených vazníků na stavbě lze již osazovat i střešní okna a vikýře.

Obr.: Pohled na střechu dřevostavby konstruovanou z příhradových vazníků. Foto: Chytrý dům

Střešní vazník je v posledních letech stále žádanějším typem zastřešení. Jeho největší výhodou je úspora materiálu (dřeva) a zrychlení výstavby střešní konstrukce. Firmy vyrábějící střešní příhradové vazníky se prezentují úsporou ceny a materiálu použitého řeziva až o 40 procent. Pokud je potřeba řešit střechu složitějšího tvaru, může se cena krovu ze střešních vazníků šplhat nad náklady klasické vazby.

Cena krovu:

Samotnou cenu vazníku ovlivňuje jeho tvar, výška, sklon, ukončení vazníku za podporami a množství použitého spojovacího materiálu. Orientační náklady na vazník výšky 3,5 metru, rozpon 7,5 metru, sklon 35°, konstrukcí určený pro využitelnost podkrovního prostoru.

Cena vazníku:

Zajímavostí je, že spojovací materiál je více než dvakrát dražší než použité řezivo. Čím má vazník komplikovanější tvar, tím více spojovacího materiálu bude použito a tím pak rostou materiálové náklady na jeho sestavení.

Doba potřebná pro realizaci střešních vazníků se skládá ze dvou částí. První část (tovární výroba) trvá tři až čtyři týdny. Výroba vazníků ve výrobní hale minimalizuje případné nepřesnosti, které se mohou vyskytnout oproti realizaci na stavbě. Výroba tak probíhá za ideálních podmínek.

Druhou částí je samotná montáž na stavbě. Stavba musí být připravena na osazení vazníků podle dohody realizační firmy stavby a firmy dodávající střešní vazníky. Musí být tedy dořešena nosná podkladní konstrukce, na kterou se budou vazníky osazovat a kotvit. U dřevostaveb tato záležitost bývá zajištěna pozednicemi. Samotná montáž na stavbě je pak otázkou jednoho dne, kdy se střešní vazníky osazují autojeřábem.

A, nebo B? Srovnání obou variant krovu

Obě řešení je možné porovnávat z mnoha úhlů pohledu. Pro běžnou dřevostavbu určenou pro bydlení lze realizovat krov z klasické vazby i vazníků, s ohledem na architekturu domu a jeho řešení můžeme pouze hodnotit, která varianta je vhodnější. Některá kritéria u krovu nelze hodnotit jako lepší či horší, protože musí být splněny u obou popisovaných řešení. Obvykle se tedy jedná o základní požadavky na krov obecně. Tabulka znázorňuje, v jakých ohledech je dané řešení vhodnější.

Kritéria pro volbu vazby střechy:

Ing. Marek Kuchař
Autor je projektantem staveb na bázi dřeva.

Hodnocení uživatelů: 5 / 18
Líbil se Vám článek?018