Postavit bungalov, nebo patrovou dřevostavbu? Známe pro a proti

Jiří Kuthan | Čtvrtek, 12. září 2019 |

Držet dřevostavbu při zemi, nebo vyhnat dům do patra? Vpravdě těžká volba. Následující řádky mohou posloužit jako průvodce nejčastějšími úskalími, která ji provázejí. Argumentů pro obě varianty je nespočet, odborníci se však shodují v jednom: nejdůležitější je charakter místa, na kterém chceme stavět.

Z hlediska finančního, architektonického, provozního či jakéhokoli jiného mají přízemní i patrové dřevostavby svá pro i proti. Je proto důležité předeslat, že při obecném porovnání se nevyhneme nepřesnostem, neboť v praxi existuje mnoho individuálních odchylek. Lze je brát jako námět k dialogu s architektem, kterému se rozhodneme svůj konkrétní projekt svěřit.

Výhody patrové dřevostavby

Jednoznačné argumenty pro patrovou dřevostavbu se nejčastěji týkají řešení vnitřního prostoru a pořizovací ceny. Pokud se rozhodneme pro patrový dům, můžeme ušetřit už při koupi pozemku. Zastavěná plocha totiž bude při zachování celkové obytné plochy vždy menší než u bungalovu. Vícepodlažní dřevostavbu je vhodné zvolit i v případě, kdy máme v plánu co největší část pozemku využít k rekreaci nebo užitku. Naproti tomu pozemek pro bungalov, na kterém má zbýt místo na bazén, relaxační zónu s grilem a třeba kus zahrady pro pěstování jahod, nemůže být rozhodně žádný kapesníček. Také svažitému terénu se patrová dřevostavba přizpůsobí výrazně lépe.

Cena za krychlový metr prostoru se za použití týchž materiálů a při stejné podlahové ploše u patrového domu uvádí obvykle nižší. Přesný výpočet ceny se však odráží od celkové výměry a použitých technologií i materiálů, takže odchylky můžou být značné. S úsporou můžeme počítat i při vytápění – teplo z přízemí, které stoupá vzhůru, lze částečně využít i při ohřívání prostor v patře. Kompaktnější tvar budovy hraje pozitivní roli při kalkulaci nákladů na izolaci. Patrový dům má oproti bungalovu o stejné podlahové ploše vždy menší povrch, takže tepelné ztráty jsou nižší.

obr.: Patrový dům je v našich podmínkách, zejména na venkově, tradičnější. Tam, kde dříve bývala půda plná sena, dnes můžou být plnohodnotné místnosti, stejně tak, jako v tomto případě, může půda sloužit pouze k ukládání sezónního vybavení.

Zastánci patrových staveb často argumentují možností lépe od sebe oddělit jednotlivé funkční celky vnitřních prostor. Bez soukromí, které poskytují ložnice v patře oddělené od společenské a provozní části domu, si řada lidí neumí kvalitní bydlení představit. Zde jde ale spíše o souboj mezi tradičním a neotřelým pohledem na věc, protože vhodné dispoziční řešení může dostatek soukromí zajistit i u přízemní stavby, i když obvykle za cenu vyšších nákladů.

A pak je tu dlouhá řada argumentů, které odrážejí osobní preference a nelze je příliš zobecnit. To ale neznamená, že se jimi nemusíme zabývat, protože nakonec můžou být tím rozhodujícím faktorem. Pro někoho má velkou váhu výhled z patra, pro jiného to, že si vysnil designové schody jako jeden z hlavních prvků interiéru, další má za to, že každodenní chůze do schodů ho udrží ve formě do vysokého věku. Jsou i tací, kteří se cítí bezpečněji, když spí v patře...

obr.: Ložnice v patře poskytují soukromí, bez něhož si řada lidí neumí kvalitní bydlení představit.

Patrová dřevostavba na venkov

Pro ty, kterým není lhostejná otázka, jaký vliv bude mít jejich novostavba na vzhled okolí, stojí za to připomenout, že mluvíme-li o domě pro běžnou rodinu s dětmi, až na výjimky sluší hustší městské či venkovské zástavbě lépe patrový dům.

Ing. arch. Jakub Loučka
Novahome

Architekt Jakub Loučka: Na vině je chybějící vize

Dnešní doba svádí stavebníky k volbě, která není podmíněna touhou začlenit se, ale naopak prosadit své osobní potřeby a představy na úkor okolí. Výsledkem takových úvah je pestrá změť patrových a přízemních domů v nově budovaných částech sídel bez přísně stanovených regulativů. Z pohledu architekta je pak nemožné odhadnout charakter výstavby, proto obvykle tvoří dílo, které respektuje daná omezení (nebo s nimi šikovně pracuje), tvaruje dům podle terénu, výhledů a potřeb jeho investorů a pokud možno popírá existenci hrubě nevkusných staveb v bezprostřední blízkosti. Nedá se však říci, že vina je na straně „neosvícených" stavebníků. Mnoho sídel vzniká na zelené louce, neexistuje koncept, jednotící pravidla, vize, kterou je možné sdílet. Stojí však o ni někdo?

Ing. arch. Jakub Loučka působí v ateliéru Novahome. Sám bydlí v patrové dřevostavbě realizované z masivních dřevěných panelů Novatop.

Výhody bungalovu

Ve prospěch bungalovu jako rodinného domu jednoznačně hovoří možnost estetického a funkčního propojení s venkovním prostředím. Ať už stojí ve vzrostlé zahradě, v lese nebo v otevřené krajině, bez kontrastu s tradiční patrovou zástavbou je mu lépe. Patrně i to je důvod, proč se přes nevelkou tradici bungalovů v české kotlině v posledních letech poptávka po přízemních dřevostavbách zvyšuje.

Bungalov může splňovat náročné požadavky na soukromí i prostor stejně dobře jako patrová dřevostavba. Zejména pro rodiny s dětmi může bungalov znamenat splnění snu o klidném domově. Umístěním dětských pokojů do vzdálenějších částí domu lze dosáhnout toho, že se dospělí a děti budou navzájem rušit jen minimálně. Naproti tomu u patrových domů je běžné, že si rodiče ani potomci příliš klidu neužijí. Ve dne ruší dusot dětských nožek po schodišti či v patře, večer se zase hovor dospělých může nést až k dětským ložnicím.

V jednopodlažním domě lze snadno zajistit bezbariérový přístup. A nenechme se mýlit, absence schodů není výhodou jen při stěhování nábytku nebo pro lidi s omezenou pohyblivostí. Ocení ji každý, koho občas přemůže únava (i společenská).

obr.: Estetické a funkční propojení s okolím je jednou z hlavních výhod dobře navrženého bungalovu.

Přízemní stavba je flexibilnější. Nároky na prostor se mění tak, jak se mění životní situace. Prohodit pracovnu s ložnicí či ložnici s obývákem je v bungalovu výrazně snazší. V patrovém domě lze provést funkční změnu většinou jen v rámci podlaží.

Náklady na stavbu se vždy odvíjejí od konkrétního projektu. Přestože obecně platí, že náklady na krychlový metr jsou u přízemního domu vyšší, je potřeba vzít v potaz i to, že při stavbě bungalovu odpadají výdaje na schodiště (i prostor pro ně), na odhlučnění stropu či konstrukci lešení, díky menší zátěži nejsou potřeba tak objemné základy jako u patrového domu, není nutné budovat druhou koupelnu v patře... To vše může výslednou cenu výrazně ovlivnit.

obr.: Potenciál dostupnosti zahrady ze všech místností v domě je jednou z výhod bungalovu. Pokud to uzavřenost okolí umožňuje, proč nemít přímý vstup na zahradu třeba i z koupelny?

V našich podmínkách najdeme bungalov často i tam, kde žije více generací pohromadě. Hlavní stavbou na velkém pozemku bývá patrový dům a bungalov zde plní funkci detašovaného „domku pro hosty" – jeho využití může ovšem být mnohem všestrannější, od výminku po první bydlení pro mladé páry. V těchto případech se jedná o stavbu doplňkovou, s menší obytnou plochou. Přízemní dřevostavbu majitelé často volí proto, že lépe splyne s krajinou a na pozemku nevytváří další dominantu.

obr.: Umístění klidové zóny s ložnicí a dětskými pokoji do vzdálenější části lze získat dostatek soukromí a klidu i v přízemní dřevostavbě.

Postavit bungalov, nebo patrovou dřevostavbu?

Zdá se, že v rozhodování mezi bungalovem a patrovou dřevostavbou nakonec i po zvážení všech argumentů hrají větší roli emoce než racio. Odborník nás může seznámit s konkrétními faktory, které musíme vzít při rozhodování do úvahy. Vezme v potaz náš životní styl, vlastnosti pozemku, preferované materiály i cokoli dalšího, co pro nás může být důležité. Vlastní rozhodnutí ale přesto zůstává na nás...

Text: Agáta Jankovská
Foto: Martin Zeman a Dreamstime
Redakčně upraveno pro web.

Další články z rubriky Stavba dřevostavby

Publikoval Jiří Kuthan

Nejnovější články autora