Oprava střechy roubené dřevostavby - jak na to?

Jiří Kuthan | Pondělí, 08. červenec 2019 |

Základní funkcí střešní konstrukce je ochrana proti povětrnostním vlivům. Současně je korunou domu – velmi významně ovlivňuje vnímání stavby samotné. Ne nadarmo se pro soubor střech ve vesnici či městě používá termín „střešní krajina". Zvláště tam, kde je členitější terén, je podoba střešní krajiny pro celkový vzhled sídla opravdu zásadní. Jaký typ střešní krytiny je pro roubenky typycký, a jaký zvolit při rekonstrukci roubených dřevostaveb?

Volba nevhodného materiálu, technicky nesprávné řešení detailů nebo nepůvodní doplňky (vikýře, speciální tvarovky, sněhové zábrany) mohou vzhled stavby a s ní i celé vsi ovlivnit zásadně negativně. Totéž ale platí i naopak: použití tradiční střešní krytiny se správně volenými a navrženými detaily (úžlabí, kraje střechy, přesahy atiky apod.) může podobu domu k nepoznání proměnit k lepšímu.

Volba střešní krytiny pro roubenku je otázka technická i estetická

Výběr materiálů střešních krytin, jejich tvarů a povrchů je v současnosti tak rozmanitý, že někdy nebývá snadné najít vhodné řešení. Naopak existují i typy střešních krytin v minulosti běžně používané, které dnes už ve výrobním sortimentu nenajdeme. Platí to především pro staré betonové (cementové) tašky, dále pro různé staré typy keramických drážkových tašek apod. V takovém případě je nutné buď příslušnou krytinu sehnat z jiné stavby, nebo najít v současném výrobním sortimentu vhodnou, nebo alespoň přijatelnou náhradu.

Obr.: Autentická starší došková krytina, jaká se používala ještě v dobách první republiky, se dochovala už jen naprosto výjimečně, většinou na neudržovaných stavbách (Hlavňov, Policko)

V minulosti se mnohdy na stavbě vystřídalo několik typů krytiny. Kromě historického a estetického hlediska je samozřejmě nutné posuzovat také technické parametry krytiny – nejen její odolnost proti povětrnosti, ale i její hmotnost (posuzuje se na 1 m²).

Historické krovy dřevěných stavení jsou zpravidla velmi subtilní, dimenzované na lehký typ krytiny. Nezřídka je nutné volit sice esteticky méně vhodnou, avšak lehčí krytinu, která nebude neúnosně zatěžovat původní krovovou konstrukci.

Obr.: Přirozeně působící došková krytina na mohutné krovové konstrukci polygonální stodoly (Široký Důl, Vysočina)

Obr.: Podhled doškové krytiny přivazované povřísly (muzeum Strážnice)

Více nebo méně vhodné typy střešních krytin pro roubené stavby

Při opravě střechy máme k dispozici řadu tradičních materiálů, které lze v zásadě rozdělit na „měkké" z přírodních materiálů – slaměné (výjimečně rákosové) došky a štípaný dřevěný šindel, a tvrdé – přírodní štípanou břidlici, keramické tašky všeho druhu a starší typy betonových tašek.

K tomu přistupují další, vesměs novější typy krytiny – v prostředí venkova nejčastěji eternitové šablony (náhrada přírodní břidlice), falcovaný plech a asfaltová lepenka. Posledně zmíněné dva typy jsou pro tradiční stavitelství často považovány za nevhodné, avšak poměrně dlouhá doba jejich používání způsobila, že většinu horských domů s těmito krytinami vnímáme už zcela přirozeně.

Obr.: Roubená podstávková chalupa českého severu s autenticky zachovanou břidlicovou střechou a obkladem štítu (Dolní Chřibská, České Švýcarsko)

K tomu pak přistupují další novodobé typy krytin, z nichž některé lze s jistými výhradami akceptovat, jiné však nikoli, nebo nanejvýše jako dočasné řešení pro záchranu ohrožené stavby rychlým a levným zakrytím střechy.

Patří k nim nejrůznější velkoplošné dílce (sklolaminátové, eternitové, plechové, plastové apod.), novodobé keramické a betonové tašky velkého formátu, nové náhražky eternitu, plastové a jiné náhražky napodobující tradiční materiály (šindel, břidlici apod.) a tak zvané asfaltové (bonské, kanadské) šindele, které ovšem s dřevěným šindelem nemají kromě jména nic společného. K použití na historických budovách se absolutně nehodí.

Obr.: Krytina z dřevěného štípaného šindele působí na horském domě z východních Krkonoš naprosto přirozeným dojmem (Modrý Důl)

Nové detaily střešní krytiny v rozporu s tradicí

Každý typ tradiční střešní krytiny má své specifické detaily, které je nutno pro dobrý výsledek stavby důsledně respektovat. Patří k nim především řešení úžlabí a nároží (valby) střechy, dále volný přesah střechy u okapu a u štítu, napojení na římsu, napojení na vyšší stěnu (atiku, komín, vikýř, štít) a řešení hřebene.

Výrobci krytin obvykle u těchto detailů nabízejí svá vlastní řešení ve snaze ušetřit stavebníkům a především pokrývačům práci. Patří k nim různé specializované tvarovky, doplňky nebo detaily dodávané přímo výrobcem v CAD provedení.

Obr.: Šindelová krytina je velmi dobře tvarovatelná: umožňuje bezproblémové pokrytí i složitých tvarů

Obr.: Také úžlabí se v šindelové krytině obejde bez klempířských prvků; tradičním řešením je plynulé oblé vyskládání z kónických šindelů. V případě potřeby se vrstva šindele v úžlabí zesiluje

Tato řešení vesměs vyhovují technickými parametry nárokům kladeným na bezchybnou funkci střechy, avšak jen málokdy vyhovují též estetickým kritériím. Jejich použití pro historické památkové objekty je vesměs nevhodné a vede k celkové degradaci často jinak pěkné střechy.

K těmto novodobým detailům v naprosté většině existují tradiční alternativy, které sice mohou být pracnější, avšak technicky rovněž vyhoví a navíc jsou plně v souladu s podobou historické stavby.

Obr.: Nová střecha s jednoduchým ornamentálním vzorcem z vláknocementových desek inspirovaným okolními objekty (Mladoboleslavsko)

Obr.: Krytina z falcovaného plechu, která nahradila původní šindel, patří v mnoha horských oblastech již nedílně k podobě vesnických sídel (Rovné, Orlické hory)

Výběr střešní krytiny ovlivňuje i půda či podkrovní vestavba

Při výběru krytiny a návrhu řešení střechy je třeba mít od počátku na zřeteli ještě jeden aspekt: zda plánujeme (třeba i v budoucnosti) využívat podkroví, nebo zda pod střechou zůstane nevyužívaná, nebo málo využívaná půda. Obytné nebo jinak fungující podkroví vyžaduje řadu poměrně náročných technických řešení, k nimž patří především nutnost zateplení střešního pláště a zajištění jeho odvětrávání vzduchovou mezerou. Nutné je samozřejmě počítat i s prosvětlením vikýři nebo střešními okny.

Obr.: Velmi přirozeně působící krytina z přírodní břidlice (Kryštofovo Údolí, Podještědí)

Obr.: Lepenková krytina, položená buď přímo na šindel, nebo na bednění, v mnoha regionech (Vysočina, horské oblasti) v minulosti zdomácněla (Horní Albeřice, Krkonoše)

V minulosti se až na výjimky (sever Čech, severní pohraniční hory) podkroví venkovských stavení nevyužívala jinak než jako skladovací prostory (případně jako seník, přičemž seno mohlo mít příznivý vliv na zateplení obytných prostor v přízemí). Proto nebylo nutné řešit problematiku pojistných hydroizolací, odvětrání a zateplení střech a další komplikované a často problematické detaily. Minimální množství vody z deště nebo roztátého sněhu, které proniklo netěsnostmi střechy nebo otvory ve štítu, se odpařilo na podlaze půdy nebo je pohltila hliněná mazanina na rubu stropu.

Z hlediska architektonického, památkového – a také technického – je takové řešení bez využívaného podkroví optimální, neboť je plně v souladu s tradiční podobou domu, nedeformuje jeho vzhled zesilováním střešního pláště kvůli zateplení, nevnáší do stavby komplikované detaily, technicky funguje bez problémů a navíc je jednoduché a laciné. V praxi je ale často nutné s podkrovními místnostmi počítat.

Střecha je korunou roubeného domu

Použitý materiál krytiny by měl odpovídat nejčastějšímu tradičnímu typu v okolí, dále stáří stavby i jejího krovu a podobě průčelí. To platí zejména pro stavby památkově chráněné, stojící v chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti, památkové rezervace či zóny), ale i pro všechny nechráněné chalupy, které mají dodnes zachován historický ráz.

V některých obcích či územích mohou být typ a barva krytiny určeny dokonce regulativy. Pokud si nejsme výběrem krytiny a řešením detailů střechy jisti, prohlédněme si starší, dosud nerekonstruované objekty. Stojí za pozornost, že tradiční postupy a techniky na střechách často přežily více než sto let.

Obr.: Kvalitu starých drážkových tašek prokazuje i tato datace: 1911. Střecha se bez viditelného poškození dožila sta let (Českolipsko)

Typy střešní krytiny a její možné náhrady na roubených stavbách

Na závěr ještě v přehledné tabulce shrneme typy střešní krytiny a jejich možné a přijatelné náhrady pro použití na roubených stavbách.

Připravila Helena Petáková

Zdroj: Jan Pešta, Rekonstrukce roubených staveb

Kam dál?

Dřevěný šindel - kouzlo starých časů

 

---

Dřevostavbám došková střecha sluší

 

---

Rekonstrukce roubenky: Oprava stěn a střechy

 

Publikoval Jiří Kuthan

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 1 / 1
Líbil se Vám článek?10