Barbora Léblová: Dobrý interiér podporuje a povznáší

Povězte nám něco málo o vaší cestě k interiérovému designu…

Vystudovala jsem dějiny umění, po kterém následovalo období filozofie a religionistiky, pak jsem si ale uvědomila, že se chci zabývat architekturou, tedy hlavně vnitřním prostředím staveb. Začínala jsem v malém interiérovém studiu. Postupně jsem měla na starosti větší, složitější a komplexnější zakázky a nabírala zkušenosti. Později jsem si doplnila vzdělání na univerzitě interiérového designu v Římě. Itálie byla totiž na několik let mým domovem.

Po návratu do Čech mi pak prakticky okamžitě začaly přicházet zakázky od dílčích řešení kuchyní, koupelen a pokojíčku, po kompletní řešení interiérů. Přidaly se také rekonstrukce. Velice rychle jsem ucítila potřebu spolupracovat s architekty a projektanty, a tak v současnosti pracujeme v týmu. Pokud je potřeba řešit stavební zásahy, mám na to v ateliéru zkušené odborníky.

Zdá se, že za poslední roky se z oblasti interiérů stala úplná věda, kterou často nedokáže v plné šíři pojmout ani architekt, pokud to není jeho primárním zaměřením. Je to tak?

Ano, je to hlavně otázka nepřeberného množství produktů. V současnosti jde o tak obrovský záběr a neustále nějaké novinky jak v materiálech, tak ve finálních výrobcích, že není snadné udržet přehled. Výrobci takřka denně přicházejí s novými dýhami, laminem, nátěry, povrchovými úpravami i složením dílčích produktů. Zároveň se prezentují nové designy nábytku, svítidel, sanity, baterií, dlažby a třeba i klik u dveří. Ten výčet je skoro nekonečný.

Interiérový designér má mnohem víc zkušeností s celou škálou řešení a je schopen mnoho praktických věcí dohlédnout. Třeba také ergonomie vnitřního prostoru je věda. Je důležité, aby člověk neměl daleko od dřezu k plotýnce a k ledničce, aby to všechno plynule fungovalo. Osvětlení je také kapitola sama pro sebe. V tomhle směru hlídám design, ale jinak spolupracuji se studiem, které zajišťuje správné parametry svítidla. Komfort vidění je ohromně důležitý pro zdraví člověka. V šatně a koupelně je také extrémně důležité, aby barvy nezkreslovaly.

Máte srovnání italského a českého prostředí. Je v něm z pohledu interiérového designu nějaký zásadní rozdíl?

Principiálně Italové mají prostě styl. Hlavní roli v něm určitě hraje heslo: méně je více. Zkrátka odeberou vše, co není nutné. Jejich přístup bych vyjádřila slovy: minimalizace a elegance, ale přitom komfort a pohodlí. Oni totiž rádi žijí. Není to tedy strohý minimalizmus, je v něm také život. Děti zde běhají, válí se na designových sedačkách, polévají je a ony se pak jednoduše zase vyčistí.

Co z těchto prvků v našem prostředí obstává nejméně?

Forma. Lidé jsou tady více konzervativní. Nevnímají tolik vizuální nuance. Náš vkus byl formován jiným způsobem. Nicméně Italové mají také občas sklon vystavovat spoustu předmětů, ke kterým je váže jakési citové pouto - sošky, fotky a podobně. To přináší život. Všeobecně ale mají větší šmrnc.

Mám pocit, že design je do určité míry součástí jejich života, nejen v architektuře.

Ano, to je vidět třeba i v oblékání. Po návratu to byl pro mě šok, i když jsem ten rozdíl postupně zase vnímat přestala. Uvědomím si to vždycky při další návštěvě Itálie.

Jaké jsou tedy základní pilíře dobrého interiéru?

Samozřejmostí je funkčnost. Nikdy nepoužívám produkt nebo materiál, který by nefungoval nebo byl hodně nepraktický. V druhé řadě hlavně dostatek úložných prostorů. Často člověk podcení prostorové možnosti a pak se třeba do kuchyně nevejdou všechny spotřebiče, které by si přál. Pracujeme s 3D studiemi a vizualizacemi, kde je vidět, jak jsou dané věci umístěny.

Pak je tady široká otázka povrchů. Řešíme, jestli to bude dřevěné, dýhované, lakované nebo z nějakého jiného materiálu. Těch možností je v současné době opravdu hodně. Dále je to také o členění. Interiér by měl být sjednocený. Snažím se tedy se všemi prvky pracovat tak, aby byly vizuálně srovnané, probíhaly plynule a stejné principy se objevovaly u veškerého nábytku v objektu. Když někde udělám například určitou výšku soklu, respektuji ji v celém domě.

Vila Slivenec: Vizuálně čistý, jednoduchý a elegantní prostor pro bohatý život. Foto: Jaroslav Moravec

Jsou to právě detaily, které zásadně formují celý dojem z interiéru, že?

Ano, mohou to být přitom opravdu drobnosti. Například taková tloušťka polic. Zdá se to být nepodstatné, ale i takové věci hrají roli a v čase se vyvíjejí spolu s aktuálními trendy. Ne všichni samozřejmě takové detaily vidí. Nebo je vnímají, ale nejsou schopni je pojmenovat. Pouze cítí, co se jim líbí víc, aniž by dokázali popsat proč. Pak společně hledáme a snažíme se tyto aspekty přesně nazvat. Hodně se ptám, abych zjistila, o co jde a mohla s tím pracovat.

Design obecně je zdá se velmi subjektivní a intuitivní záležitost.

Ano, někdy je to těžké i pro mě. Také se mi něco líbí víc a musím formulovat, proč tomu tak je, obhájit myšlenku. Není dostatečné říct pouze „líbí se mi to“. Mám ráda vysvětlení proč.

Kdy bychom měli parametry interiéru začít promýšlet, aby se vše poskládalo tím správným způsobem?

Pokud nenavrhujeme spolu s architektem dům jako celek úplně od začátku (to je ideální varianta), pak je dobrým načasováním fáze hrubého návrhu. Upravíme drobnosti pro praktičtější život. Například zapuštěné skříně, niky, aby v prostoru nestály kusy nábytku, zejména v koupelně. Taková situace může nastat, ale je lepší mít prostor čistý a úložné prostory z 90 procent vestavné. Potom splývají s interiérem a nepoutají na sebe pozornost.

TIP NA ČLÁNEK: Jaké kvality může vnést do našeho domova návrh interiéru na míru?

Promítá se do návrhu nějakým způsobem konstrukční systém stavby?

Určitě je to možné. Záleží na přístupu. V současnosti navrhujeme jednu dřevostavbu, kde jsme tento fakt zohlednili a se dřevem pracujeme i v interiéru. Vždy jde o představu klienta. V tomto případě je interiér úplně čistý a oproštěný od zbytečností. Jsou lidé, kteří takové řešení upřednostňují a zkrátka nechtějí mít všude otevřené poličky s vystavenými předměty.

TIP NA ČLÁNEK: Dřevostavba jako smysluplná investice

obr.: Návrh rodinného domu s konstrukčním systémem ze dřeva v Kersku. Dům, jeho vnitřní prostor a zahrada jsou jedním organismem a nejdou od sebe oddělit. Vizualizace: Barbora Léblová

Setkáváte se s nějakými nefunkčními stereotypy nebo častými chybami, které v interiéru děláme?

Jak jsem již zmínila, často narážíme na příliš malý prostor pro důležité funkční prvky. Dispozičně musí být prostorový dostatek pro všechny praktické věci. Kuchyně standardně vyžaduje „šedesátkový“ modul, ideál za mě je mít blok vysokých skříněk, kde jsou vestavěné trouby, lednice a potravinová skříň a pak samozřejmě adekvátní množství nízkých skříněk, kam patří myčka, odpadkový sorter a v neposlední řadě zásuvky na ukládání nádobí. Z toho pak automaticky vyplývá dostatečná pracovní plocha s velkým dřezem a varnou deskou.

Samozřejmě záleží, jak moc dotyčný vaří. Někdo vaří málo a pak opravdu nepotřebuje velkou kuchyň. Lidé také často nevědí, jaké materiály jsou vhodné a jak se chovají. Je dobré používat masiv, ovšem musíme vědět, že tvarově i barevně pracuje. Alternativou je stabilnější dýhovaná varianta. Z dalších detailů nejsem příliš fanoušek drátěných programů v koupelnách. Pokud to jen trošku jde, doporučuji niky pro uložení potřebných věcí, ideálně ještě osvětlené LED páskem, což vypadá moc pěkně. Skvělým komfortem je pak sezení ve sprše.

S interiérem hodně souvisí i zahrada a je dobré, když spolu tyto dva prostory komunikují. Styl zahrady, stejně jako pojetí domu, může být velmi různý. Stává se, že zahrada objekt nepodtrhne a je vůči stavbě neadekvátní. Ideální opět je, když klient vše od začátku konzultuje a veškeré detaily jsou pak vyladěny.

Podstatnou kapitolou je také realizace samotná. Technický dozor bývá podceňován, přitom může předejít zbytečným komplikacím. Je totiž nutná součinnost mnoha profesí – jenom v koupelně je to například instalatér, elektrikář, obkladač, sklenář (příčky, zástěny), kameník (deska), truhlář (skříňky). To vše musí koordinovat a hlídat technický dozor. Bohužel se stává, že lidé chtějí ušetřit a pak pláčou, že výsledek je špatný, detaily nesedí a řeší se, co s tím. Vybírejte určitě prověřené firmy s referencemi a odborný dozor. Kontrola je zásadní.

TIP NA ČLÁNEK: Klíčové detaily v interiéru, kterým se vyplatí věnovat pozornost

obr.: Koupelna pro Handbikera. Foto: Jiří Hurt

Často v průběhu realizace domu dojdou finanční zdroje a schytá to právě interiér. Do jakých základních pilířů interiéru investovat a co naopak může počkat?

Důležité jsou materiály, které tam zůstanou na pořád – podlahy, dlažba, obklady, baterie a vestavné osvětlení. Věc, která se dá změnit dodatečně, je třeba kuchyně. Dá se udělat velice úsporně a v budoucnu se vymění dvířka, pracovní deska, případně doplní spotřebiče. Funkčnost může taková kuchyně i v levnější variantě zajistit dobře. Při nejhorším můžeme v první fázi ušetřit i na osvětlení, tedy na finálních svítidlech.

TIP NA ČLÁNEK: Neřešte interiér jako naprostá většina. Nechte si poradit a začněte od konce

Důležité je mít správně vyvedeny adekvátní kabely, vlastní svítidla se můžou v požadované kvalitě pořídit až následně. V koupelnách rozhodně doporučuji použití podomítkových baterií. Čím méně kovu je vystaveno vodě, tím lepší údržba. Je to velice praktická a zároveň ne vždy dražší varianta, která navíc udělá pěkný efekt.