Víkendové bydlení v dřevostavbě v CHKO Jizerské hory
Redakce | Středa, 03. únor 2021 |
Mladý pár s dětmi si nedaleko Liberce postavil menší dřevostavbu, ve které tráví většinu víkendů a delší čas v létě, zdejší hory zase nabízejí ideální místo pro výlety na kole i lyžování v zimě. Ze sousedního golfového hřiště na jejich zahradu čas od času dopadne zbloudilý golfový míček.
Víkendová dřevostavba v CHKO
V rodinném domě za Prahou, kde s ženou a dětmi bydlíme, zároveň i pracuji. Jelikož má práce nekončí ani o víkendech, rozhodl jsem se alespoň o sobotách a nedělích změnit prostředí a vyčistit si takříkajíc hlavu na čerstvém vzduchu. Asi před třemi lety jsme tedy začali hledat místo, kde bychom si postavili svou víkendovou „chatu".
Jednou jsme narazili na tento pozemek, který se nacházel nedaleko obce, kam má manželka v dětství jezdila na rodinnou chalupu. Od té doby měla pro zdejší krajinu slabost, a proto velice stála o to postavit naši chatu právě zde. To hlavní jsme tedy měli – místo, kde budeme stavět.
Protože se pozemek nacházel v CHKO Jizerské hory a i my se snažíme žít pokud možno ekologicky, rozhodli jsme se pro dřevostavbu. Samozřejmě nás lákala také rychlost výstavby. Navíc jsme dostali tip na stavební firmu, která dřevostavby v zdejším kraji staví.
obr.: Zahradní úpravy jsou zatím jen velmi jednoduché, brzy přibudou původní odrůdy ovocných stromů a transparentní plot kvůli psovi. Foto: Martin Zeman
obr.: Na fasádě z neošetřeného dřeva se začíná objevovat tmavá patina, do níž se dřevostavba časem obleče celá. Foto: Martin Zeman
Dřevostavba za půl roku avšak s obtížemi
Typové domy se nám nezamlouvaly, a tak jsme se náš projekt rozhodli svěřit architektovi Jakubu Turkovi, který navrhoval i náš zděný dům za Prahou. I když jsme měli o dispozici a vzhledu domu poměrně jasnou představu, nechali jsme celkovou podobu na něm.
Musel nejprve zjistit, jaké limity předepisuje CHKO Jizerské hory pro nové stavby, a ve svém návrhu se pak těchto limitů držet. Mimo jiné musel mít dům obdélníkový půdorys, pouze menší vikýře (balkon nepřipadal v úvahu), tmavou střechu a svislý obklad fasády.
Když byla dokumentace hotova, mohla stavební firma přejít k samotné realizaci projektu. Hrubá stavba proběhla velice rychle. Na betonovou základovou desku byla během tří dnů sestavena panelová konstrukce domu. Kvůli nadcházející zimě pak byla hrubá stavba zakryta a práce pokračovaly až na jaře. Čistého času tedy stavba trvala asi půl roku.
Se stavební firmou jsme nebyli nijak zvlášť spokojeni. Spolu s naším domem měla totiž rozestavěno dalších osmnáct domů, takže často chyběl dostatek lidí na naši stavbu. Stávalo se, že ti, kteří zde zrovna pracovali, nebyli kvalifikovaní na daný druh práce. Stavební dozor jsem si prováděl sám, což bylo s dojezdy z Prahy velice náročné na čas.
Všechno však člověk stejně neuhlídá, klempířské práce nebyly provedeny správně, takže se budou dělat opravy. Štěstí jsme měli alespoň na truhláře, kteří prováděli vnitřní obložení z biodesek. Během stavby už se podoba domu nijak neměnila.
Kdybychom stavěli znovu, nechali bychom si udělat širší francouzské dveře vedoucí do zahrady. Vytvořili bychom si také další akumulační plochu, která by pomáhala držet teplo – například místo dřevěné podlahy bychom dali přednost betonové.
Mohlo by vás zajímat...
Foto: Martin Zeman
Jednoduchost, to byl náš požadavek na dřevostavbu
Architekt nám navrhl rovněž podobu interiéru. Náš požadavek byl zcela jasný: jednoduchost! V domě tak nenajdete žádné skříně, své věci si schováváme v zabudovaných úložných prostorech, kterých si na první pohled ani nevšimnete.
Stěny i stropy tak tvoří biodeska ze smrkového dřeva. Podlahy jsou ze smrkové palubky. Původně jsme zvažovali obklady z KLH panelů, ty však byly před několika lety příliš drahé, protože se dovážely až z Rakouska.
Zajímavým architektonickým prvkem společenské místnosti, která spojuje obývací část s kuchyní, jsou tmavé plochy, které vytváří kuchyňská linka, obložení kamen a dlažba. Tento tmavý „pás", kontrastující se světlostí zbylých ploch, přesně kopíruje tmavý plech na venkovní straně domu.
Kromě společenské místnosti se v přízemí domu nachází ještě technická místnost a koupelna. V horním patře je pak k dispozici pokoj pro hosty, dětský pokoj, ložnice, koupelna a WC. Vytápění domu je centrální. Kamna, kterými prochází topná spirála, ústí průduchem v horním patře.
Velká plocha kamen vytváří výbornou akumulační plochu, z které i po krátkém zatopení dlouhé hodiny sálá teplo. Jako záložní zdroj slouží v zimě přímotopy, které jsou umístěny v každém pokoji. Kuchyně a koupelny pak využívají podlahové topení.
Většinu času větráme přirozeně, mimo letní období funguje v domě řízené větrání. Díky němu může dům „dýchat" i v době, kdy jej zrovna neobýváme. Kromě několika dodělávek v interiéru nás čekají zahradní úpravy. Budeme vysazovat stromy, rádi bychom sem vrátili původní dřeviny.
V blízkosti domu plánujeme zachovat udržovaný trávník, na zbylém pozemku pak ponecháme květnatou louku. Pravidelným návštěvníkem pozemku jsou srnky, které sem přicházejí z nedalekého lesa. Jeho část je také naše, rostou v ní nádherné křemenáče, na které nám chodí místní houbaři. Z toho si však nic neděláme.
obr.: Interiér ve znamená dřeva: Biodesky použité pro obklady stěn i stropů vznikají lepením tří vrstev lamel vzájemně otočených o 90 stupňů. Foto: Martin Zeman
obr.: Harmonie černě natřených kuchyňských dvířek a krbového tělesa, které zároveň funguje jako akumulační plocha. Foto: Martin Zeman
Komentář architekta
Navrhovat dům na krásný pozemek v čisté krajině, pro klienta, se kterým sdílíte vkus a názory, je ideálem, který se ne vždy poštěstí. Přidají-li se k tomu stavební regulativy, o kterých víte, že nejsou jen zpátečnickým názorem na stavění, ale které skutečně vedou ke kvalitnímu udržení rázu místní krajiny, je práce ještě příjemnější. Odkaz na dispozice starých chalup se tak stal hlavním prvkem tohoto domu a velká světnice místem, kam se vejde celá rodina a k tomu ještě mnoho přátel.
MgA. Jakub Turek
www.element-design.cz
Mohlo by vás zajímat...
obr.: Obklad komínového tělesa stejným materiálem, jaký byl použit na krbu v přízemí, působí příjemným sjednocujícím dojmem. Foto: Martin Zeman
obr.: Pokoj v podkroví. Skříně byste tu nenašli, úložné prostory jsou v zásuvkách pod postelemi. Foto: Martin Zeman
Komentář majitele
Láska k české krajině, mé vzpomínky na dětství strávené v chalupě pod Ještědem a dobrá dostupnost místa ze severu Prahy lákaly často naši rodinu k výletům na Liberecko. Když manžel přišel s nápadem a možností koupit parcelu u přehrady Fojtka, kde jsem jako dítě trávila letní dny, nebylo rozhodování těžké. Volba architekta byla také nasnadě, protože Jakub Turek nám postavil u Prahy dům odpovídající přesně našim představám. Byli jsme si jisti, že z jeho invence, vztahu k ekologii, krajině a respektu k místní tradiční architektuře a hlavně ze vzájemného porozumění vznikne opět stavba, ve které se budeme cítit dobře. Chalupa ve své konečné podobě předčila naše očekávání a stala se naším druhým domovem.
Foto: Martin Zeman
obr.: Střešní okna prosvětlující také sociální zařízení v podkroví. Z biodesek jsou vyrobeny dokonce i všechny dveře uvnitř domu. Foto: Martin Zeman
Technické parametry
- Velikost pozemku: 10 000 m2
- Zastavěná plocha: 78 m2
- Podlahová plocha: 156 m2
- Spodní stavba: základová deska
- Stavební systém: panelová dřevostavba
- Tepelná izolace: minerální vlna, dřevovláknitá deska
- Fasáda: dřevěná modřínová, zavěšená
- Střecha: sedlová, dřevěný krov
- Střešní krytina: dřevěný šindel
- Okna: dřevěná Internorm
- Zasklení: izolační trojsklo
- Podlahy: dřevěné, keramika
- Vytápění: elektrické, řízené větrání s rekuperací
- Topení: podlahové, krb, přímotopy
- Skladba stěny: směrem zevnitř: biodeska, latě, minerální izolace, parotěsná fólie, sloupky, OSB, minerální izolace, dřevovláknitá deska, obklad fasády
- Celková tloušťka stěny: 400mm
Vytvořeno v xart.cz
