Toužíte po klidu a přírodě za domem? Řešením může být dřevostavba na samotě
a.janousek | Čtvrtek, 16. květen 2019 |
Bydlení na okraji civilizace může být pro někoho nepředstavitelné, pro jiného to může znamenat vysněný ráj a neváhá se pustit do boje s úřady a možná i s bankou ve snaze přesvědčit je o tom, že právě tento zapomenutý kousek země je tím nejlepším místem pro nové bydlení.
Kritizovat existenci příměstských satelitů jako míst negativně ovlivňujících vzhled naší krajiny je poměrně snadné, najít odpověď na otázku, kde a jak stavět v souladu s krajinou, už tak jednoduché není. Kdo chce bydlet v rodinném domě, bude muset spíše dříve než později vyřešit problém se stavebním pozemkem.
Koupit parcelu od developera za městem je nejjednodušší: kupujeme několik set metrů čtverečních půdy, většinou s veškerou infrastrukturou včetně příjezdové cesty a jediné, co nám zbývá dořešit, je výběr konkrétní dřevostavby a její realizace.
TIP: Stavbu dřevostavby se vždy vyplatí realizovat s ověřeným dodavatelem moderních dřevostaveb nebo oveřeným dodavatelem srubových dřevostaveb.
Kdo hledá, pozemek pro dům na samotě najde
Jenže co když onen záhumenek není zrovna to místo, které bychom si pro svůj život představovali? Co když nám nevyhovuje mít šest sousedů a při zahradní party se nechceme schovávat za živý plot z tújí? Tyto z dnešního pohledu do jisté míry nestandardní požadavky vyžadují nestandardní řešení: hledat nebudeme přímo za humny, ale ve vzdálenějším okolí. Budeme hledat déle, ale pravděpodobně najdeme: třeba místo, kde kdysi stávala zděná stodola a které je jakoby zázrakem vedeno v územním plánu jako stavební parcela, byť kolem dokola jsou jen louky a les. Nebo louku na druhé straně obce, o níž se v územním plánu praví, že je určena k zástavbě. A možná objevíme i krásný vzrostlý sad, na jehož okraji stojí polorozpadlá chata, kterou lze nahradit moderní, byť menší dřevostavbou.
Požadavky na stavební pozemek
Podle realitních makléřů je jediným objektivním požadavkem na pozemek, který kupujeme s úmyslem postavit na něm rodinný dům, přívod elektřiny – ať už stávající, nebo alespoň objektivně realizovatelný. S vodou by většinou problém být neměl, studna či vrt dokáže běžný rodinný dům zásobovat bez problémů, stejně tak domovní čistírna odpadních vod bývá dnes už standardním zařízením. Takže – máme vyhráno?
Ne tak docela. Skutečnost, že zbytek svého života nebo přinejmenším jeho část strávíme poněkud v odstupu od ostatní civilizace, může být romantická do chvíle, kdy příjezdová cesta v našem vlastnictví zapadá půlmetrem sněhu, v mrazivém ránu nenastartujeme auto nebo stane-li se něco tak pragmatického, jako že dojde chleba. Argumenty vyvolávající teď možná úsměv na rtech se mohou stát v reálném životě bez nadsázky důvodem, proč nakonec přece jen dáme přednost tomu satelitu...
Realizované dřevostavby na samotě
Následující dřevostavby postavené na samotě nebo na vzdálených okrajích vesnic, přináší příběhy lidí, kteří život na samotě ustáli. Ne vždy jde samozřejmě o místa, kde dávají lišky dobrou noc, ale za ukázku rozhodně stojí.
Dřevěnice pod „Kostelíkem"
Pozemky přímo pod vrcholem zvaným Kostelík, na kterých se dnes rozkládá idylická dřevěnice s prostornou zahradou a dalšími stavbami, patřily vždy rodině současné majitelky. Příběh domu, který v malebné krajině vyrostl, začal v roce 2000, kdy se zrodil plán vybudovat zde penzion. V průběhu realizace však majitelé svůj názor změnili – místo si natolik oblíbili, že si jej nechtěli „kazit" ubytovanými hosty a místo penzionu se dřevostavba stala jejich domovem. „Kdybych tušil, že se tady usadíme natrvalo, vypadal by dům určitě jinak," říká majitel, který je také autorem návrhu stavby i úpravy jejího okolí.
Stavba všech objektů proběhla svépomocí, pouze hlavní dřevěnou stavbu vytvářela na místě dvojice tesařů. Stavělo se o víkendech, vždy se zde sešla parta kamarádů na pomoc. Majitel nad fotoalbem vzpomíná, jaký to byl před lety příjemný pocit sednout si s dlátem a paličkou na trám a dlabat tesařské spoje.
Konstrukčním materiálem se stala borovice z nedalekého lesa, trámy se použily pro stavbu po čtyřech měsících vysychání přirozeným procesem. Snad jediný problém s konstrukcí nastal u dvou stropních trámů v obývacím pokoji – časem se zkroutily takzvaně do vrtule. Trámová konstrukce je z obou stran opláštěna dvoucentimetrovými prkny a mezi ně je vloženo čtrnáct centimetrů minerální vaty. Na střeše je betonová krytina, tu však majitel s odstupem času nehodnotí jako nejlepší volbu. O tepelnou pohodu se stará tepelné čerpadlo s integrovaným zásobníkem tepla.
Dům na kopci pod lesem - Tesařství KBL
Nad středočeskou obcí na okraji České Sibiře vyrostla netypická dřevostavba rodinného domu – designový projekt mladého architekta pro náročného investora znalého oboru. Architekt mnohdy svými požadavky napínal možnosti řemeslného provedení až na horní mez, proto zaběhnuté postupy a detaily šly stranou – dům je plný neobvyklých řešení.
Dřevostavba je situována na svažitém solitérním pozemku nad obcí s dalekým výhledem a je zajímavou ukázkou kombinace modernistických prvků s tradičním tvarem venkovského domu. Půdorysem strohý obdélník je opatřen sedlovou střechou a ozvláštněn velkými prosklenými plochami a fasádou ze svislých hoblovaných modřínových prken s krytými drážkami bez povrchové úpravy, která bude postupně měnit svou barvu působením počasí. Vysoké průčelí domu je vyvážena horizontální linií venkovního sloupořadí.
Na základové desce těžký skelet provedený metodou výhradně tesařských spojů bez jakýchkoliv ocelových spojovacích prvků je vyroben s milimetrovou přesností na CNC stroji. Vnitřní strana konstrukce je obložena lepenými a přetěsněnými OSB deskami, které konstrukci zpevňují a zároveň slouží jako parobrzda. Vnitřní obklad je vytvořen z tvrdých sádrovláknitých desek na roštu, který tvoří instalační předstěnu, která je vyplněna tepelnou izolací, eliminující možné tepelné mosty.
Vnitřní dispozice domu je efektní svou jednoduchostí. Kromě sociálního zázemí je prakticky celý přízemní prostor tvořen jednou mnohoúčelovou místností, jejíž součástí je i přímé schodiště do poschodí.
Dřevostavba s respektem ke krajině - MS Haus s.r.o.
Nedaleko národního parku České Švýcarsko vyrostla montovaná dřevostavba. Její vzhled vychází z typového projektu MS 05 z nabídky společnosti MS Haus, vzhledem k blízkosti chráněné krajinné oblasti však bylo třeba dřevostavbu upravit tak, aby maximálně odpovídala požadavkům správy CHKO a nesla tvarosloví typické pro zdejší zástavbu.
Dramatické úpravy však nebyly nutné, protože díky sedlové střeše a obdélníkovému půdorysu, jehož delší strana je zhruba dvakrát delší než ta kratší, dům vlastně odpovídal charakteru zdejších historických staveb. Drobně se přizpůsobovaly pouze rozměry oken a jejich rozmístění v obvodovém plášti. Na části domu byla bílá fasáda nahrazena dřevěným obkladem, který dům ještě více přiblížil venkovu. Toto bylo ještě podtrženo krytým vstupem, protaženým až k hraně domu; vzniklo tak zápraží, které bylo nedílnou součástí starých stavení.
Dům je proveden jako skeletová, montovaná dřevostavba, osazená na železobetonové základové desce, nosnou konstrukci stěny tvoří KVH profily opláštěné sádrovláknitými deskami s vloženou minerální izolací. Roční náklady za elektřinu použitou i pro vytápění se pohybují kolem 25 000 Kč.
V tomto případě se výborně podařilo vytvořit dřevostavbu z moderních materiálů s velmi dobrými tepelně izolačními vlastnostmi a přitom tak zachovat vzhled domu, který respektuje venkovskou zástavbu, nenarušuje vzhled ani ráz okolní krajiny a přitom velmi šetrný k přírodě nejen svým vzhledem ale i výrobní technologií.
Návrat k předkům - ELK a.s.
Základem projektu tohoto dřevostavby je standardní typový projekt Evropa 135 z nabídky společnosti ELK a.s., který však byl upraven podle přání zákazníka. Jde spíše o malou dřevostavbu, zastavěná plocha činí jen 81m2, včetně obytného podkroví se však bydlí na 135 m2.
Stavebníkovým přáním bylo postavit na hranici lesa rodinný dům ve stylu odpovídajícím architektuře příhraničních hrázděných staveb. Sněhobílá fasáda kontrastuje s tmavým lesem a štítovým hrázděním, dřevostavba je idylicky zasazena do krajiny a majitelé si užívají spokojeného bydlení v místech, kde jsou doma už několik století.
„Moji předkové se v těchto místech usadili už v roce 1764," vypráví majitel. „Na pozemku, kde dnes stojí náš dům, jsem jako malý kluk oral s mým strýcem pole, a proto jsem přivítal možnost tento pozemek koupit." Hlavní myšlenkou se tak stal návrat k egerlandským předkům a bydlení tomu mělo odpovídat. Po podrobné analýze staveb v širokém okolí se tak na domě uplatnily prvky, které používali zdejší sudetští Němci na konci 19. století.
Redakčně upraveno pro web
Kam dál?
Přečtěte si redakční návštěvy dřevostaveb, jejichž majitelé dali přednost klidu a samotě, před bydlením v "civilizaci".
Vytvořeno v xart.cz
