Jak vyzrát na stavební detaily při stavbě dřevostavby

Redakce | Pondělí, 23. listopad 2020 |

Stavební detail – odborný termín, který umí zamotat hlavu nejednomu projektantovi, tesařům, sádrokartonářům a v neposlední řadě také investorovi. Na každé stavbě jich najdeme celou řadu. Od těch standardních, které se u většiny staveb řeší stejně, až po netypické, které se musí vyřešit přímo pro danou stavbu. Správně vyřešené detaily jsou klíčové pro dlouhodobou bezporuchovost stavebních konstrukcí, dřevostavby samozřejmě nevyjímaje.

Příčin, proč se u stavebních detailů vyskytuje tolik závad, je několik. Při řešení detailů, tedy jejich návrhu, je potřeba zohlednit celou řadu faktorů, například akustiku, tepelnou techniku, statiku, vzduchotěsnost, difuzní odpor apod. Ideálním člověkem, který by měl stavební detaily řešit, je projektant. Ten by měl umět zohlednit všechna kritéria, která jsou pro konkrétní řešení důležitá. O tom, zda projektant bude stavební detaily v rámci zpracování projektové dokumentace řešit ale více či méně rozhoduje investor.

Pokud si investor u projektanta objedná projektovou dokumentaci jen ve stupni DSP – Dokumentace pro stavební povolení – pak tato dokumentace obvykle řešení detailů neobsahuje. U standardně navrženého rodinného domu to nemusí být zase takový problém. Na internetu najdeme řadu vyřešených stavebních detailů, které můžete na své stavbě použít, je ale důležité umět posoudit, zda je detail vyřešen správně a zda je pro konkrétní stavbu vhodný.

U složitějších staveb, které budou obsahovat netypická konstrukční řešení, kombinace různých konstrukčních systémů, materiálů apod. už obvykle "standard" nestačí. V tomto případě je lepší si připlatit u projektanta za dokumentaci pro provedení stavby, která řešení složitých konstrukčních detailů musí obsahovat. Je ale určitě dobré se s projektantem předem dohodnout, jaké detaily bude v rámci vypracování dokumentace řešit, a vše uvést také ve smlouvě o dílo.

Pokud se investor rozhodne šetřit, a v tomto případě platí, že určitě na nesprávném místě, může to dopadnout tak, že řešení detailů zbude na zhotoviteli stavby. Ten ale nemusí být odborníkem na tepelnou techniku, akustiku či vzduchotěsnost staveb.

Často to mohou být třeba tesaři, kteří umějí správně vyřešit nosnou konstrukci stavby. Chtít ale po nich, aby vymysleli, jakým způsobem a jakým materiálem mají být jednotlivé detaily řešeny, nemusí vždy vést ke správnému výsledku. Vymýšlet má projektant, zhotovitel má stavbu zhotovit podle jeho návrhu.

Foto: Dreamstime

Tepelné izolace v detailech

Řešení stavebních detailů tak, aby byly bezpečné, bezporuchové a hlavně šly na stavbě i vyrobit, vyžaduje dostatek zkušeností. Naštěstí pro nás projektanty, dodávají výrobci stavebních materiálů celou řadu tepelných izolací, které mohou ve stavebních konstrukcích plnit různé funkce. Základem je, aby izolace tepelně izolovala.

Další funkce, které mohou tepelné izolace ve stavebních detailech plnit, jsou například protipožární ochrana, mohou zamezit prostupu vodních par nebo mohou přenášet i poměrně velká zatížení. Projektant pak v rámci řešení konstrukčních detailů musí vědět, co má izolace plnit za funkce.

Ve své praxi jsem již řešil desítky různých stavebních detailů, a to jak ve fázi zpracování projektové dokumentace, tak také pak přímo na stavbách. Sestavil jsem žebříček příkladů různých typů stavebních detailů, které se na stavbách opakují a u kterých se používají různé typy tepelných izolací.

obr.: Předpokladem správného fungování stavby je vyřešení konstrukčních detailů jednak projekčně, ale rovněž při realizaci jednotlivých konstrukcí – CLT panely nabízejí výhodu v možnosti velmi přesného a v podstatě libovolného návrhu detailů, například prostupů konstrukcí, podle projektové dokumentace. Foto: Novatop

obr.: Na stavbu je tak dovezena perfektně opracovaná skládačka eliminující možnosti lidské chyby při zateplování na minimum. Foto: Novatop

Detaily, kdy tepelná izolace nese jiné konstrukce

Velmi častým detailem je uložení vstupních nebo balkonových dveří na základovou desku nebo podkladní beton. Vstupní a balkonové dveře nebo francouzská okna jsou poměrně těžké konstrukční prvky, jejich správné osazení je velmi důležité – základem je uložit jejich rám na dostatečně pevný podklad. Když se k tomu přidá požadavek na přerušení tepelného mostu v místě prahu, je ideálním řešením použít tepelný izolant, na který se rám dveří nebo okna přímo uloží.

Tepelný izolant ale musí být dostatečně pevný a tvarově stálý i při velkých změnách teplot nebo vlhkosti, které v tomto místě působí. V současné době se často používá tepelný izolant na bázi tvrdé PUR pěny. Velkou výhodou je, že do něho lze okenní či dveřní rámy také kotvit podobně jako do dřeva.

Alternativou je tuhý izolant ve formě desek z termoplastické pěny na bázi polymeru polystyrenu. Jeho výhodou v porovnání s předchozím izolantem jsou lepší tepelněizolační vlastnosti, nevýhodou pak menší pevnost v tlaku.

obr.: Vstupní a balkonové dveře nebo francouzská okna jsou poměrně těžké konstrukční prvky, jejich správné osazení je velmi důležité. Foto: SLAVONA

Detaily, kdy musí být tepelná izolace nehořlavá nebo nepropustná pro vodní páru

Dalším, velmi častým detailem, který se u rodinných domů řeší, je prostup komínu stropem, střechou nebo obvodovou stěnou. Komínové těleso v místě střechy prochází vrstvou tepelné izolace a také vzduchotěsnou vrstvou – například parozábranou. Aby v tomto místě nevznikal tepelný most, musíme použít pro zaizolování komínového tělesa nehořlavou tepelnou izolaci v tloušťce min. 50 mm. Mohli bychom použít například minerální vatu, která by tento detail tepelně zaizolovala.

Do hry ale vstupuje další funkce, kterou musí řešení detailu zajistit, a tou je vzduchotěsnost. Tady už minerální vata nepomůže a je potřeba ji zkombinovat například s fóliovou parozábranou. Zde ale číhá velké nebezpečí. Povrch komínového tělesa může mít při provozu spalovacího spotřebiče velkou teplotu a pokud použijeme hořlavou parozábranu nebo třeba lepicí pásky, může dojít k jejich vznícení.

V lepším případě dojde jen k deformaci parozábrany vlivem teploty, tím pádem ale přestává fungovat. Z tohoto důvodu je lépe použít systémový prvek, který detail v místě prostupu komínu tepelně zaizoluje, zároveň je nepropustný pro vodní páru a zajistí také vzduchotěsnost.

obr.: Pro prostup komínového těleso konstrukcí dřevostavby je možné využít atestovaný stavebnicový prvek na bázi minerálně vláknité izolace. Primárně je určen pro kolmé prostupy kouřovodu stěnou nebo příčkou. Spolehlivě chrání přilehlé stavební konstrukce před přenosem vysokých teplot spalin. Foto: Schiedel

Detaily, kde je možné využít jen malou tloušťku tepelné izolace

Dalším velmi častým a zapeklitým případem mohou být místa v obvodovém plášti budov, kam z nějakého důvodu nelze vložit dostatečnou tloušťku tepelné izolace. Mohou to být například stěny nebo střechy vikýřů či nadpraží oken nebo dveří s venkovními žaluziemi nebo roletami. Z konstrukčních důvodů mají většinou u těchto detailů přednost nosné prvky, ty ale zabírají místo pro tepelnou izolaci, která musí zajistit, aby v daném místě nevznikl tepelný most.

Projektanti pak často mohou použít izolant jen v tloušťce několika centimetrů. Pokud není možnost instalovat více tepelné izolace, dá se problém s tepelnými mosty vyřešit použitím lépe izolujícího materiálu. Mohou to být například izolační desky z PUR nebo PIR pěny.

Ty mají přibližně dvakrát lepší tepelněizolační schopnosti než jiné klasické tepelné izolace. Specialitou jsou potom vakuové tepelné izolace. Ty mají výborné tepelněizolační schopnosti při velmi malé tloušťce, zároveň jsou ale velmi drahé a jejich instalace je poměrně náročná.

obr.: Použitá tepelná izolace u sendvičových panelů je z PUR pěny. Tloušťka izolace je dána tloušťkou samotné rámové konstrukce/panelu. Foto: PURLIVE

Detaily, na které se zapomnělo nebo je pro jejich zaizolování málo prostoru

Kolik takových „zapomenutých" detailů už jsem na stavbách viděl. Jsou to místa, která se většinou při montáži nosné konstrukce zapomněla zateplit. Často je to případ, kdy tesaři montují jen nosnou konstrukci a opláštění, zateplení už ale provádí jiná firma, která nastupuje až po nich. U dřevostaveb to může být mnoho míst, kde je pro vložení izolace složitý přístup, anebo která jsou po zaklopení opláštěním stěn nepřístupná.

Pokud se na taková místa nezapomene úplně, nastává problém, jak je zateplit bez nutnosti již hotové konstrukce rozebírat. V případě, že se k danému místu dá dostat, může se použít pro jeho zaizolování některá z vláknitých izolací, které se do daného „nacpe". Je to pracné a časově náročné řešení a bohužel nejste většinou schopni nijak zkontrolovat, jak dobře se vám detail zateplit podařilo.

Alternativou k tomuto manuálnímu řešení může být použití foukané izolace. Pro její aplikaci vám stačí relativně malý prostor. Správně nastavený poměr vzduchu a materiálu na aplikačním stroji pak umožní tato skrytá místa velmi dobře vyplnit izolací. Pokud se ale jedná o malá místa, kdy už se aplikace foukáním nedá použít, zbývá asi jediná možnost. Tou je vyplnění dutin PUR pěnou.

obr.: Hůře dostupné konstrukční detaily lze velmi efektivně zateplit foukanou izolací, která dokonale vyplní prostor, kam je vháněna a při správné aplikaci časem nesesedá. Foto: CIUR

Foto: CIUR

ČLÁNEK PŘIPRAVIL: Ing. Jiří Teslík, Ph. D.

Hodnocení uživatelů: 1 / 1
Líbil se Vám článek?10