Jak dosáhnout dobré akustické pohody v dřevostavbě, a proč je dobré do ní investovat

Redakce | Pondělí, 13. červenec 2020 |

Akustická pohoda vnitřního prostředí staveb je velmi důležitá a výrazně ovlivňuje komfort užívání staveb. Termín akustická pohoda v sobě zahrnuje celou řadu měřitelných akustických parametrů, patří sem doba dozvuku, srozumitelnost řeči, prostorový útlum a hodnocení hlukové zátěže. U staveb určených pro bydlení je nejdůležitější řešit snížení hlukové zátěže. Pokud na nás dlouhodobě působí rušivý hluk, může to způsobovat celou řadu vážných zdravotních obtíží. Velmi časté jsou například poruchy spánku. Z tohoto důvodu je velmi důležité důkladně řešit akustiku staveb s cílem zajistit vnitřní prostředí v budovách, kde lidé nebudou nadměrně obtěžováni hlukem.

Bohužel jsem se v praxi setkal s několika případy, kdy investor, projektant nebo stavební firma problematice akustiky stavby moc času nevěnovali. Výsledkem potom byl dům, kde jste se tichým hlasem mohli mezi sebou bavit mezi jednotlivými místnostmi a zoufalý investor, který problém musel co nejrychleji vyřešit.

Zdroje hluku

Vnitřní prostředí staveb může být zatěžováno několika zdroji hluku. Rodinné domy mohou být zatíženy například hlukem z okolní dopravy, tzv. dopravním hlukem, dalším zdrojem hluku je hluk související s bydlením. Sem patří hluk, který způsobují technická zařízení budov – v dnešní době jsou velmi často rodinné domy vybaveny tepelnými čerpadly a systémy nuceného větrání, oba systémy jsou zdrojem hluku.

V rámci projektování stavby musí projektant prokázat, že instalovaná technická zařízení nebudou nadměrně zatěžovat hlukem okolní stavby, ale ani stavbu, ve které budou instalována. Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je nutno posoudit všechny stavební záměry, tedy i stavby rodinných domů, zdali nebudou nadměrně zatěžovány hlukem. Posouzení pak provádí orgán ochrany zdraví, tedy příslušná hygienická stanice.

obr.: Minimálně mezi některými místnostmi je vhodné řešit dělicí příčky s opláštěním s vyšší plošnou hmotností a s izolací z vláken pohlcujících zvukové vlny. Foto: James Hardie Europe GmbH

Vzduchová a kročejová neprůzvučnost

Abychom věděli, jak dobře nebo špatně umí stavební konstrukce utlumit hluk, používáme dva základní akustické parametry – kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost. Kročejová neprůzvučnost charakterizuje schopnost konstrukce utlumit zvukové vlny, které vznikají mechanickým nárazem zdroje hluku do konstrukce.

Může se jednat například o chůzi nebo pády předmětů. Proto se kročejová neprůzvučnost standardně posuzuje pouze u stropních konstrukcí. Pokud se hluk šíří vzduchem od zdroje hluku přes stavební konstrukci, pak se její schopnost hluk tlumit jmenuje vzduchová neprůzvučnost.

Zdrojem hluku v tomto případě může být třeba řeč nebo hudba ve vedlejší místnosti. Vzduchová neprůzvučnost se tedy posuzuje u stěn i stropů. Ve stavební praxi se označuje jako vážená laboratorní neprůzvučnost a značí se Rw [dB].

Čím je tato hodnota vyšší, tím lépe konstrukce hluk tlumí. U certifikovaných stavebních konstrukcí, lze najít hodnotu Rw v technických listech výrobců. Po snížení o korekci dostaneme z laboratorní neprůzvučnosti hodnotu neprůzvučnosti stavební R'w [dB].

Tu pak můžeme porovnat s požadavkem normy, kde najdeme, kolik decibel musí daná dělicí konstrukce minimálně splňovat. Velmi často se setkávám s názorem, že dřevostavby jsou z hlediska akustiky mnohem horší než stavby zděné.

U některých staveb to samozřejmě může být pravda, ale někdy zase zděné stavby mohou být z hlediska akustiky mnohem horší než dřevostavby. Je to dáno hlavně tím, že výsledná „akustická" kvalita celé stavby velmi záleží na řešení detailů.

Pokud použijete akusticky velmi dobrou konstrukci, například dělicí příčku mezi ložnicemi, ale špatně vyřešíte detail napojení příčky u stropu, bude výsledek „hodně slyšet". Akustiku může velmi výrazně ovlivnit i taková banalita, jako jsou elektrické zásuvky, vypínače a další rozvody TZB.

Pokud tyto prvky v dělicích konstrukcích nevhodně umístíme, vznikne zde velký akustický most. Častým špatným příkladem mohou být elektrokrabice na zásuvky nebo vypínače umístěné naproti sobě. Problémem mohou být také rozvody TZB vedené v lehkých příčkách, například rozvody vody a kanalizace.

Vzpomeňte si na téměř „společné" sprchování se sousedy přes stěnu, které můžete zažít v mnoha hotelových koupelnách. Než porovnávat mezi sebou dřevostavby a zděné stavby z hlediska akustiky, raději bych formuloval doporučení, která vycházejí z mých praktických zkušeností.

obr.: Kročejový zvuk (hluk) vzniká chůzí po podlaze nebo nárazy na stavební konstrukci, šíří se konstrukcí do sousedních místností, kde se šíří vzduchem. Parametrem je vážená normalizovaná hladina kročejové neprůzvučnosti Ln,w – čím je její hodnota nižší, tím je konstrukce lepší. Foto: James Hardie Europe GmbH

"Výsledná akustická kvalita celé stavby závisí na provedení konstrukčních detailů."

obr.: S kročejovou neprůzvučností pomáhá v konstrukci podlahová voština. Foto: James Hardie Europe GmbH

Rozvaha na začátku

První rada je ta nejdůležitější. Definujte si, jaké akustické parametry od svého domu chcete. Standardně se rodinné domy projektují tak, aby splnily požadavky normy. Pro stropy se vyžaduje vážená stavební neprůzvučnost R'w ≥ 47 dB, pro stěny pak R'w ≥ 42 dB. Jedná se o konstrukce, které oddělují místnosti jednoho bytu mezi sebou.

Jde o minimální požadavky na stavební neprůzvučnost. Pokud tedy pro oddělení ložnice od obývacího pokoje vyberete standardní řešení, třeba lehkou příčku tl. 125 mm, například příčku 1 S 11 firmy Fermacell, bude mít laboratorní hodnotu Rw = 54 dB*.

Po odečtení korekce k1 = 6 dB (korekce pro lehké konstrukce) bude u tohoto typu příčky stavební hodnota R'w = 48 dB. Konstrukce příčky tak bez problémů splní požadavek normy a stále zůstane rezerva na případné nedokonalosti při výstavbě.

U příček podobné tloušťky například z keramických bloků se na tuto hodnotu určitě nedostanete. Zkuste se ale podívat na tabulku hlučnosti. Z ní zjistíte, že například rozhovor normální hlasitosti má 50 dB. Televizor při běžné hlasitosti 55 dB.

Pokud tedy chcete mít opravdu klid, raději zainvestujte do akusticky „lepších" konstrukcí. Lze využít například dvojité opláštění stěn, nebo můžete pro opláštění použít speciální akustické desky. Cena v porovnání se standardem nebude o moc vyšší, ale výsledek určitě poznáte.

Takové lepší stěny nemusí být všude. Já je doporučuji pro oddělení ložnic rodičů a dětí nebo například pro oddělení obývacího pokoje od ložnice nebo pracovny.

obr.: Výhodou minerálních izolací je daleko lepší zvuková pohltivost v porovnání s izolacemi s uzavřeným povrchem (například polystyren). Foto: ISOVER

"Rozhovor normální hlasitosti má asi 50 dB. Televizor při běžné hlasitosti 55 dB."

obr.: Akustiku jakékoliv stavby, nejen dřevostavby, je nejlepší provést komplexně jako systémové řešení. Foto: James Hardie Europe GmbH

Líbí se vám časopis DŘEVO&stavby?
Ušetřete s předplatným až 270 Kč...

Každé dva měsíce vám časopis dorazí do poštovní schránky a k tomu dostanete online verzi zdarma.

> koupit předplatné

Nenechte se zavést do slepé uličky

Občas se stává, že stavební firma doporučí stavebníkovi své obvyklé řešení, které je „zaručeně nejlepší", funguje a je prověřeno na mnoha úspěšných stavbách. Může se za tím ale skrývat jen nechuť firmy provést konstrukci podle projektové dokumentace, protože na to nejsou zvyklí a řešení by bylo pracnější než jejich obvyklý postup.

Příkladem z praxe může být bungalov s vazníkovou střechou: Pod střešními vazníky byl namontován záklop z OSB desek, pod záklopem zavěšen sádrokartonový podhled, bohužel bez jakékoliv akustické izolace. Toto řešení by bylo i možné, ale sádrokartonový podhled byl proveden pod střechou celoplošně a dělicí příčky v domě byly dotaženy jen k podhledu.

Výsledkem byl dům, kde bylo z jedné místnosti do druhé slyšet úplně všechno. Investor si problému všiml až po nastěhování. Bydlení v domě bylo neúnosné a jedinou možností, která umožnila problém vcelku rozumně vyřešit bez nutnosti rozebrání podhledu, bylo zafoukat dutinu mezi podhledem a záklopem izolací.

Problém s přeslechy z jednotlivých místností to vyřešilo, nicméně se jedná o řešení rizikové z hlediska nebezpečí kondenzace vodní páry ve vrstvě foukané izolace pod záklopem z OSB desek.

obr.: Dřevěné akustické panely NOVATOP je možné použít u novostaveb i rekonstrukcí. Mají relativně nízkou hmotnost a lze je velmi snadno montovat na laťový podkladní rošt i jako zavěšený podhled a jednoduše opracovávat nástroji na dřevo. Foto: NOVATOP