Múzeum oravskej dediny

Petr Houška | Pátek, 22. červen 2012 |

Léto klepe na dveře a s ním i cestování – celá Evropa je v tomto období vždy v pohybu. Pro ty, kteří ještě nevědí kam jejich cesty za odpočinkem a poznáním povedou, budeme pokračovat již v řadě třetím typem - kam v Evropě za dřevěnými stavbami. První byly kůlové stavby u Bodamského jezera, druhé v řadě malované dřevěnice v Čičmanech a jako třetí dnes představíme Múzeum oravskej dediny.

To se nachází na Slovensku a jeho hlavním posláním je ukázat návštěvníkům stavby lidové architektury, a to včetně zařízených interiérů. Muzeum bylo založeno v září 1967 a bylo zasazené do velmi malebné krajiny v podhůří Roháčů - Západních Tater - obec Brestová. Myšlenka využití tradiční lidové zástavby pro zbudování muzea je však starší než datum jeho založení. Ta se zrodila v hlavě středoškolského profesora dr. Pavola Floreka. Politické změny na Slovensku po druhé světové válce byly spojené i s živou stavební činností, v jejich důsledku však začaly rychlé změny v urbanizmu na celém území státu. Tím však docházelo k velmi necitlivému zacházení a likvidaci kulturní dědictví.

Vyhlédnuto bylo 200 staveb

Většina staveb v muzeu jsou originály a pocházejí z různých míst celé Oravy. Zakládání muzea probíhalo tak, že po selekci odborníků z původního počtu 200 staveb byly vybrané stavby odkoupeny od původních majitelů, rozebrány, na místě muzea poskládány a zrekonstruovány. Některé stavby však nebylo kvůli jejich stavu možné rozebrat, a tak je raději odborníci na jejich původním místě odborně zrekonstruovali. Přes muzeum protéká horský potok s příznačným názvem Studená, jeho koryto je velmi malebné. Muzeum je možné navštívit celoročně, avšak v zimě je třeba se připravit na pořádnou sněhovou nadílku.

Muzeum je rozděleno do pěti částí

Dolnooravský rínok – ukazuje sídelní formu dědiny s trhovištěm
Hornooravská ulica – reprezentuje sídelní formu – řadovou
Goralské lazy – naznačují rozptýlené usedlosti v horském prostředí
Kostol s cintorínom
Mlynisko s vodnými technickými stavbami

Zdroj informací a fotografií: http://muzeum.zuberec.sk

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00