Srub, nebo roubenka? V čem se liší a jak se staví

Dana D. Daňková | Čtvrtek, 10. červen 2021 |

Oba typy dřevostaveb mají mnoho společného, ale stejně tak existuje velké množství rozdílů. Při výběru je situace navíc o to komplikovanější, že nejde pouze o vnější vzhled či vlastnosti, ke slovu přicházejí také emoce, často slovy obtížně vyjádřitelné pocity, proč se ve srubu necítíme tak dobře jako v roubence, či naopak, případně zda se srub do zdejší krajiny hodí, či ne.

Vizuální odlišnost srubu a roubenky

Obecně lze říci, že základním stavebním prvkem srubů i roubenek jsou masivní dřevěné trámy, případně stěna vzniklá jejich vrstvením, v rozích jsou pak spojovány tesařskými spoji. „Tím jsou dány stejné nebo velice podobné kvalitativní a fyzikálně technické vlastnosti srubové či roubené stěny," vysvětluje Ing. Pavel Pacák z firmy SRUBY PACÁK.

„Jedná se například o statické parametry, tepelněizolační vlastnosti, zvukovou izolaci a podobně. Statika je pak řešena průvlaky, vaznými trámy a sloupovými podpěrami." Základní rozdíly tkví podle něj v estetické stránce, ve vzhledu obou typů dřevostaveb.

„Srub je vyroben z přírodních kmenů s kulatým průřezem a rohové spoje mají výrazné přesahy, často delší než 50 cm. Jednotlivé kmeny leží většinou těsně na sobě a nejsou mezi nimi spáry. Roubenky jsou naproti tomu vyrobeny z hraněného řeziva čtvercového nebo obdélníkového průřezu, trámy jsou v rozích spojeny obvykle rybinovým plátováním a mezi nimi bývá mezera, vyplněná dřevěnou lištou nebo tmelem. Vizuálně jde tedy o výrazně odlišné stavby."

Foto: Martin Zeman

obr. Srub z kulatiny s rohovými přesahy. Foto: Martin Zeman

obr.: Moderní roubenka z hraněných profilů. Foto: Martin Zeman

Vnější společné znaky i odlišnosti srubů a roubenek

Další drobné rozdíly vznikají opracováním roubených trámů – roubená stěna je oproti srubové téměř ideálně rovná, což zjednodušuje napojování dalších prvků, které by se stěn měly dotýkat – například instalace kuchyňské linky, přistavení skříní či pověšení obrázků.

Hrubá srubová stěna z masivní přírodní kulatiny osloví spíše milovníky přirozené přírodní krásy dřeva, přesto ale zřejmě neexistuje přesná hranice oddělující oba typy staveb.

Podle Ing. Martina Pavlíčka z firmy WOOD-LIFE CZ je rozdíl definovaný tak, že srub má rohový spoj s přesahem trámů, roubenka má tento spoj bez přesahů. Dalším rozlišovacím parametrem je vzhled stěny – většina lidí má zafixovaný srub jako stavbu z kulatiny, nemusí to však tak být vždy. „Například my používáme při stavbě srubu opracované hranoly, a tím se spíše blížíme roubenkám," vysvětluje Martin Pavlíček.

obr.: Půl ze srubu, půl z roubenky. Srub nemusí mít stěny z kuláčů, důležitý je způsob konstrukce... Foto: Martin Zeman, Realizace: WOOD–LIFE

Rozdílnosti v technologii srubů a roubenek

Odlišnosti i podobnosti mezi sruby a roubenkami nalezneme také při podrobnějším porovnání stavební technologie. „V obou případech se pracuje se dřevem, stroje a nástroje jsou stejné nebo podobné," srovnává Pavel Pacák, „shodně se také jedná o stavby montované.

Opracování trámů je již odlišné. Sruby se stavějí z ručně odkorněné kulatiny a sesazují se pomocí speciálního kružítka. Kulatinu na roubenku je třeba nařezat na pile na požadovaný rozměr. Aby se vyhovělo technickým nárokům, jsou kmeny podstatně většího průměru, protože ořezáním dojde k jejich zmenšení. Trámy roubenky se spojují pouze v rozích pomocí standardních tesařských postupů.

Podobnost najdeme opět v montáži – v případě srubů i roubenek jsou jednotlivé trámy kladeny na sebe v daném pořadí. Mezi trámy se v případě obou konstrukcí vkládá izolační materiál. Roubenky se po montáži ještě lištují, srubové spoje je možné tmelit speciální hmotou.

Mít oba typy masivních dřevostaveb v nabídce je vhodné z důvodu lepší konkurenceschopnosti, nákupu a skladování materiálu, a také kvůli podobnosti dokončovacích prací, stačí mít jen jinak zaškolené tesařské odborníky pro výrobu.

obr.: Jednoduchá roubená stěna o šířce 236 mm z borových TRIO hranolů, profilovaná na dvě pera/drážky s těsnicími nabývacími páskami pro zajištění maximální těsnosti. Foto: Štěpán Bartoš

obr.: Sendvičová roubená konstrukce z borových DUO hranolů s vloženou konopnou izolací navrženou tak, aby vyhověla požadavkům pro nízkoenergetickou stavbu. Foto: Štěpán Bartoš

Vývoj s nástupem výpočetní techniky

Dřevo pro stavbu roubenek se dnes již většinou ručně neopracovává, jednotlivé prvky jsou na základě projektu vyřezány na CNC strojích, kompletní model stavby je sestaven ve 3D ve speciálním počítačovém programu a CNC centrum pak vyrobí všechny potřebné spoje, prostupy pro elektroinstalaci, detaily a podobně.

Roubenku tedy není třeba předem sestavit. „Sami jsme před lety také opracovávali hranoly do roubení ručním nářadím," vzpomíná Ing. Štěpán Bartoš ze společnosti BARTOŠ DŘEVOSTAVBY.

„Na roubených stavbách oceňuji oproti srubům technologický vývoj. Dříve bylo roubenku nutné sestavit, každý prvek očíslovat a následně opět rozebrat a připravit pro odvoz na místo stavby. Celý proces je náročný na přesnost opracování, dobu výroby a samozřejmě je to také velice fyzicky náročné pro tesaře samotné. Dnešní možnost opracování dřeva na CNC strojích společně s používáním lepených BSH, TRIO, DUO a KVH profilů vnímám jako velký posun kupředu. Současně se také roubenky stavěly na takzvanou vymazávku. Před zhruba šestnácti lety jsme začali používat hranoly do roubení s profilováním na pero/drážky. Před jedenácti lety jsme postavili náš první rodinný dům s dvojitým roubením a s vloženou konopnou izolací. I přes technologický pokrok si troufnu tvrdit, že naše roubenky jsou specifické v detailech opracování, jako je velikost a tvar rybinového spoje, zdobné ukončení vazných a stropních trámů, krokví a podobně."

Technologické inovace lze uplatnit i v konstrukcích srubů, a nemusí pak jít o zcela klasický srub z kulatiny. „V našich srubech je vždy tak půl na půl ze srubů i roubenek a platí to i pro výrobu," vysvětluje Martin Pavlíček.

„Domy vyrábíme strojově, pro kompletní hrubou stavbu, tedy skelet domu, používáme hoblované sušené lepené hranoly nejvyšší kvality. Hranoly stěn, takzvané stěnovice, jsou dokončeny vícenásobnou pero/drážkou, rohy nejčastěji opracováváme křížovým spojem se záfrezy. Alternativně je možné rohy opracovat rybinou, popřípadě jinými spoji. Všechny nosné konstrukce – stěny, stropy i krovy – jsou pohledově přiznané."

obr.: Opracování dřeva pro stavbu roubenek na CNC strojích a používání vysušeného dřeva či lepených profilů posunují jejich realizaci zase o krok dále k dokonalosti. Foto: Martin Zeman Realizace: BARTOŠ DŘEVOSTAVBY

Ohlédnutí v čase za roubenkami

Starých či dokonce historicky cenných roubenek je u nás stále dost. A jejich rekonstrukce rozhodně nejsou minulostí, i když neodpovídají dnešním stavebně-technickým předpisům ani současným požadavkům na bydlení. Někdo by možná řekl, že nové je lepší než staré, záleží však na úhlu pohledu. „Rekonstrukce doporučujeme pouze v případě," říká Pavel Pacák,

„že investor chce zachovat původní historický vzhled stavby a zanechat tak neopakovatelné kouzlo původní roubenky. Staré věci totiž mají svoji atmosféru, genius loci, které v novostavbě není. Ruční opracování dřeva s viditelnými známkami zubu času má svoji jedinečnou krásu a dá se jen těžce a nákladně imitovat. Je však třeba počítat s tím, že rekonstrukce jsou často celkově mnohem náročnější než stavba nového domu, protože nezačínáte od spodu, ale musíte udělat například nové základy pod něčím, co už stojí, a to není vždy jednoduché. Je třeba vyměnit poškozené prvky, střechy je obvykle třeba udělat zcela nové... Pokud se ale rekonstrukce povede, je to vždy velice kouzelná stavba."

obr.: Staré roubenky mají své kouzlo, a pokud je to možné, stojí za to je zrenovovat. Ovšem je třeba vědět, jak na to... Foto a realizace: SRUBY PACÁK

Autor článku Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora