Kuchyně na míru vašemu domu

Dagmar Šimonová | Čtvrtek, 08. září 2016 |

Při rekonstrukci nebo výstavbě nového domu či bytu bývá kuchyňská linka prvním nábytkem, který pořizujeme. Hned po sociálním zařízení je totiž nejdůležitější součástí každodenního života téměř každé rodiny. Jejímu výběru bychom proto měli věnovat opravdu velkou pozornost, musí totiž splňovat hned několik důležitých kritérií.

V první řadě musí být kuchyně funkční a musí se v ní dobře a pohodlně vařit. Musí být bezpečná pro nás i naše děti a všechny její povrchy se musí snadno a efektivně udržovat. V poslední době navíc trend jasně velí integrovat kuchyňskou část více či méně do obytného prostoru, vyvstává proto další nutnost – sladit kuchyňskou linku s ostatním vybavením bytu.

Výběr bychom neměli uspěchat, čím víc kuchyňských studií navštívíme, tím lépe. Jejich prodejci by nám měli být schopní poradit s klasickými problémy, jako je nevhodné vzájemné uspořádání spotřebičů, výška kuchyňské linky, množství a druh úložného prostoru ale také materiálové možnosti. Těch je totiž velké množství, ať už hovoříme o provedení vlastních skříněk, pracovní desce či obkladu za linkou. Protože hodně chyb naděláme právě nevhodným výběrem materiálů, zaměříme se tentokrát na jejich přehledné rozdělení.

Všudypřítomné lamino

Laminovaná dřevotřísková deska je nejčastějším a nejprodávanějším materiálem. Protože je lamino umělý, cenově dostupný a odolný materiál, který se prodává v široké paletě dekorů a barev, je nejoblíbenějším materiálem pro výrobu celých kuchyní – tedy jak dvířek, korpusů skříněk, obkladů za linkou i pracovních desek - na takto namáhaných místech je na dřevotřískové desce zalisovaný vysokotlaký laminát, který je odolnější vůči proříznutí. Přesto se při běžném používání musí používat klasické ochranné pomůcky na řezání a odklad horkých hrnců. Problém může nastat při zatečení vody do spár a následném bobtnání dřevotřískového jádra.

Protože se jedná o rovný, křehký materiál, není možné ho aplikovat na tvarově frézované plochy dvířek. Na hrany laminovaných dřevotřísek se používají dřevěné nákližky, plastové profily ABS nebo hliníkové lemy. Pracovní desky mají přední hranu oblou (tzv. postforming), aby byla co nejlépe chráněná proti vodě.

Moderní fólie

Druhá nejlevnější varianta je dřevovláknitá deska s nalisovanou fólií. Varianty ve vysokém lesku se používají jako levnější alternativy k lakovaným kuchyním. Tenká termoplastická fólie z PVC se za vysoké teploty a tlaku lisuje na MDF desky, které mají velmi jemnou strukturu, dají se dobře frézovat, vrtat i brousit a díky poddajnosti materiálu fólie přesně kopíruje jejich tvar – proto se hodí i pro rustikální kuchyně jako náhrada za dražší masiv. Fólie se vyrábí ve velmi široké škále barevných provedení a přírodních dekorů. Lisují se přes hrany desky, nevznikají tak žádné spáry a nemusíme se proto bát zatečení vody pod vrstvu fólie.

Též není nutné použití žádných speciálních hran nebo rámečků. Zadní strana dvířek se z úsporných důvodů většinou laminuje. Kuchyně z tohoto materiálu se snadno udržuje, u některých lesklých povrchů bývá problém s viditelnými otisky prstů kolem úchytek. Čistit lze opět klasickými saponáty, pozor na abrazivní prostředky nebo na chemikálie a rozpouštědla, které leptají plast. Fólie se na namáhané povrchy typu pracovní desky nepoužívá.

Tradiční dýha

Tenký dřevěný list z přírodního dřeva se nalepí na dřevotřískovou desku a jeho povrch se moří nebo lakuje polyuretanovým lakem v lesku nebo v matu podobně, jako masivní dřevo. Vrstva laku dýze zaručuje stálost vůči světlu, delší životnost a snadnější údržbu. Dýhovaná dvířka kuchyní jsou na ní totiž náročnější, musí se pečlivěji volit použité čisticí prostředky. Předností dýhy je nepravidelnost a punc přírodního materiálu, které lamino ani fólie nedokáže nikdy stoprocentně nasimulovat, v kombinaci s cenovou dostupností oproti masivnímu materiálu. Technologie dýhování, stejně jako u lamina, neumožňuje profilování dvířek. Velmi často se v kuchyních používá dýha z exotických dřevin, která je alternativou k velmi drahému masivu.

Lakované kuchyně

Lakované kuchyně se řadí mezi ty luxusnější, odpovídá tomu i jejich cena. Několik vrstev polyuretanového nebo akrylátového laku se nanáší na polotvrdé desky MDF a dokončuje se buď ve vysokém lesku, nebo v matu. Použitý materiál umožňuje tvarové frézování do plochy dvířek, barevná škála provedení je téměř neomezená. Použité laky bývají kvalitní, odolné vůči vlhkosti a poškození. Jejich vícevrstvým nanášením je zajištěna vysoká ochrana materiálu, povrch se navíc dobře udržuje a čistí. Lakované MDF desky jsou vysoce odolné proti vlhkosti. Zajímavou vlastností lakovaných desek je možnost oprav či oživení lesku laku. Stejně jako dýha se tento materiál nepoužívá na velmi namáhané povrchy, jako je pracovní deska.

Přírodní materiály

Kuchyně z masivního dřeva je nestárnoucí, i když dražší, klasikou. Na oplátku ale poskytuje dlouhou životnost a vysokou míru kvality. Dvířka se vyrábí z biodesky nebo z masivního rámečku s výplní. Dřevo lze samozřejmě téměř bez omezení frézovat, rámečky se proto liší způsobem profilování, výplň pak svým materiálem (masiv, dýha, sklo). Nejčastěji používané dřeviny jsou smrk, borovice nebo dub, používá se ale i mnoho jiných dřevin tuzemských a exotických. Povrchová úprava se provádí mořením a lakováním, s finální úpravou v matu i lesku. Masivní dřevo můžeme použít samozřejmě i na pracovní desku – zde se používá dřevo tvrdé, buk nebo dub, ve formě spárovky, napuštěné olejem.

Kámen se pro svou odolnost používá jako materiál pro výrobu obkladů za pracovní linku nebo pracovních desek. Ty bývají nejčastěji zhotovené ze žuly nebo ruly, která je méně pórovitá nežli mramor. Povrch může být strukturovaný nebo leštěný. Každý kus kamene bývá jiný v barvě i kresbě, navíc se jedná o materiál s téměř neomezenou životností, při práci proto nemusíme používat žádné ochranné pomůcky. Odkapové drážky lze zafrézovat přímo do plochy desky, při opotřebení je možné povrch přebrousit. I když je kámen velice odolný materiál, jeho pórovitý povrch je relativně citlivý na kyseliny a agresivní čisticí prostředky, je na dotek velmi studený a často bývá křehký.

Umělý kámen

Pro moderní materiál, jež vyniká svými užitnými a estetickými vlastnostmi, se vžilo označení umělý kámen. Materiál se běžně používá jako obklad za linku nebo na pracovní desky, díky velké variabilitě z něj jdou vytvářet i doplňky nebo třeba celé sestavy včetně dřezu. Umělý kámen nabízí různí výrobci pod řadou produktových názvů, početná skupina se dá rozdělit na dvě základní: solid surface (např. Corian a Hanex) a quartz surface (Technistone). První zmiňovaná skupina materiálů se vyznačuje pevností, homogenitou a rovnoměrně rozloženou barvou a texturou v celém průřezu. Skládá se z bauxitu, pigmentů a jako pojivo jsou používány akrylátové pryskyřice. Materiál je velice snadno opracovatelný a má v interiéru neomezené využití. Je citlivý na zvýšenou teplotu, díky čemuž ho lze jednoduše tvarovat, musí se ale dát pozor na jeho ochranu při vaření. Quartz surface, někdy též označovaný jako konglomerovaný kámen obsahuje až 90% přírodního materiálu, má však výrazně lepší fyzikální vlastnosti z hlediska pevnosti i poréznosti.

Speciály

Nerezová ocel se objevuje převážně v profesionálních kuchyních, jedná se o materiál velmi kvalitní, hygienický a téměř nezničitelný, jak v matu, tak v lesku. Je dokonale odolný vůči vysokým teplotám, mastnotě i vodě, hůře se ale udržuje – v lesklé variantě se na jeho povrchu tvoří otisky po prstech a kapkách vody, v matu se zase snadno poškrábe. Čistit se proto musí speciálnímu prostředky a je velmi chladný na dotek. V tradičních kuchyních můžeme nerez nalézt jako obklad za kuchyňskou linkou nebo častěji jako část obkladu za plynovým sporákem.

Podobné je kalené sklo, které se dodává v opravdu široké barevné škále, je velmi odolné stejně jako nerez a velice dobře se udržuje. Je však drahé a chladné na dotek, tvoří se na něm viditelné otisky po prstech, častěji než na pracovní desce ho proto nacházíme jako obklad za kuchyňskou linkou.

Hodnocení uživatelů: 5 / 12
Líbil se Vám článek?111