Helena Petáková | Pondělí, 04. duben 2022 |
Návštěva v dřevostavbě slovenského architekta Ivana Jariny proběhla na jeho osobní pozvání. Bohužel měl neodkladné jednání během naší návštěvy, a tak nás přivítala jeho manželka. O domě mluvila s velkým zaujetím a odborností slovensky s přízvukem své rodné polštiny. Dřevostavba je totiž jejich společným dílem, které vzniklo i za velkého přispění umu přátel. Dům doslova vybočuje z běžného stavebního proudu a návštěvám se od nich nikdy nechce domů...
Naše cesta k rodinnému sídlu byla úplně jiná, než jak tomu u stavebníků běžně bývá. Manžel je totiž architekt a já s ním v běžné pracovní praxi každodenně spolupracuji. Nejinak tomu bylo při vytváření našeho sídla, jemuž jsme dali příznačné jméno Dom pod jabloňou. Od prvopočátku přemýšlení bylo nadmíru jasné, že se v nás výsledná stavba bude doslova „odrážet" a proces stavby bude radostí pro všechny zúčastněné.
Projekt dřevostavby v ovocném sadu
Podle nás je tato obec velmi příjemným místem pro rodinný život, panuje zde totiž poklidná atmosféra. Je to až s podivem, když je nedaleko hlavní město Slovenska. Obec se rozkládá v malebném Svatém údolí a nedaleko od nás končí opravdu „svět" – cesta vede do lesa. Pro náš život jsme si vybrali bývalý sad za domem, ke kterému odjakživa patřil. Sad byl už starý, a ne zrovna udržovaný. Málokterý stavebník by se rozhodl zde vybudovat dům, protože pozemek je poněkud svažitý a hůře přístupný.
Sami našim klientům radíme, že než se rozhodnou pro koupi parcely, měli by ji navštívit s odstupem času v různých denních dobách. Jedině tak nekoupí zajíce v pytli. Abychom se utvrdili v rozhodnutí, byli jsme zde před koupí několikrát na obhlídku. Naše děti si vždy hrály pod jednou jabloní, která se později stala srdcem našeho domu. Při projektování jsme se pokusili o takzvané pocitové mapy. Chodili jsme po sadu a vnímali různé pocity. Tehdy i padlo například rozhodnutí, kde bude stát kuchyně – manžel v jednom místě podvědomě ucítil pečené buchty.
TIP NA ČLÁNEK: Jak zvládnout proces návrhu i stavby domu jako profík?
obr.: Dřevostavba byla postavena na svažitém pozemku bývalého ovocného sadu. Foto: Martin Zeman
Dřevostavba odpovídající ekologickému smýšlení
Vzhledem k netradičnosti dřevěných staveb v obci jsme byli na vážkách, jaký stavební styl a design zvolit, nakonec jsme se ale rozhodli pro dřevostavbu, protože je materiálově nejbližší našemu ekologickému smýšlení. Pravé křídlo má valašskou roubenou konstrukci a nese i znaky, které jsou k vidění v okolí polského města Zakopané, například originálně zdobené konce trámů a těsnění mezi jednotlivými stěnovými hranoly.
Není to těsnění obyčejné, takové umělecké dílo dokáže vytvořit jen několik mistrů. Říká se se mu omšívání a přijel nám ho dělat jeden polský mistr. Těsnění se vyrábí ze smrkových hoblin, které se na stavbě váží do vrkoče a vkládají do spár. Je to velmi detailní práce – jeden metr takovéhoto těsnění se podaří vytvořit zhruba za hodinu.
obr.: Pokoj v horním patře levého křídla má nad sebou ochranný štít ve formě přesahu střechy - v létě nepouští do interiéru tolik paprsků, které by interiér přehřívaly. Foto: Martin Zeman
obr.: Rustikální schodiště spojuje oba dětské pokoje v levém křídle. Foto: Martin Zeman
Komentář dodavatele
Stavbu tohoto domu jsem začínal v situaci, kdy já a moje žena jsme již byli s manželi Jarinovými blízcí přátelé. Sblížila nás předcházející stavba domu pro jejich kamarády. Můj tým se snažil maximálně vyhovět představě architekta, pro kterého byla stavba vlastního domu tou pravou příležitostí ukázat překvapivé možnosti stavění ze dřeva. Hodně detailů jsme řešili „za pochodu", výkresy změn a vylepšení se tvořily v atelieru doslova přes noc a ráno jsme se rozhodovali, jak tento den dál. Byla to hodně tvůrčí práce a rád na ni vzpomínám. Od té doby jsme s Ivanem Jarinou postavili další čtyři dřevěné vily a další připravujeme. Oba již dobře víme, že úzká spolupráce mezi architektem a dodavatelem je pro zhotovení kvalitní a nadčasové dřevostavby nezbytností. Naší odměnou jsou spokojení investoři a občas nějaká ta ocenění.
Ing. Jan Nosálek
obr.: Ložnice manželů v pravém křídle. Na krovu je záklop z OSB opatřený voskem. Foto: Martin Zeman
obr.: V tomto pokoji se topí krbovou vložkou, díky dobrému zateplení a prosklení přispívá i slunce. Foto: Martin Zeman
Dřevostavba z přírodních materiálů
Ve velké obývací kuchyni jsme se snažili narušit tradiční ráz roubenky některými moderními prvky, například svítidly, přesto ale místnost působí velmi rustikálně. Dalo by se říct, že jsme sběratelé cihel a také je to v našem sídle velmi znát – každá cihla má svou historii, barvu a speciální značku cihelny. Podlaha, krb a pizza pec jsou ze šamotových cihel, které jsou pro lepší údržbu povrchově upraveny silikonovoskovým nátěrem.
V peci je zazděna i cihla z domu, ve kterém se narodila moje maminka. Pec naše děti zbožňují – když se v ní něco upeče, s velkou chutí se do voňavého a teplého moučníku pouštějí rovnou na ostrůvku na zemi. Manžel tehdy vyčetl zajímavou tradici, která spočívá v ukládání různých bylin do vydlabaného otvoru v rohu stavby. Byliny mají chránit majitele od všeho zlého. Byliny v rozích máme ukryté a určitě fungují.
Mohlo by se zdát, že přiznané dřevo v koupelně bude trpět, u nás rozhodně netrpí, protože jsme jej opatřili voskovým nátěrem. Podlaha je lepená z různých úlomků kamene. Celý dům je postaven z 98 procent z přírodních materiálů. Zbylé procento zaujímají například OSB desky, které tvoří záklop na šikminách střechy. Desky jsme opatřili nátěrem bílého vosku. Z naší ložnice v patře vstupujeme rovnou do prosklené obývací chodby, kterou jsou spojena obě křídla v nadzemní úrovni. Druhé křídlo patří dětem...
obr.: Dříve se lidé scházeli v obytných kuchyních, nejinak je tomu i zde. Rustikální vzhled interiéru záměrně narušuje moderní svítidlo. Foto: Martin Zeman
obr.: Žádné lamino ba ani horní skříňky - jednoduchá a příjemná kuchyně s výhledem na zeleň. Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Účelnost staré jabloně
Dům je tedy rozdělen na dvě obytné poloviny starou jabloní – mezi křídly však vždy přejdeme suchou nohou díky zastřešení. Pod ním vzniklo příjemné posezení se západním výhledem na obec. Mezi zdobenými sloupy jsou v drážkách instalována skla a od východní strany je otevřena do prostoru. Spojovací chodbou vejdeme do křídla obývaného třemi dětmi, kde je v horním patře jeden pokoj, vlastní sociální zázemí, plynový kotel a v chodbě malá knihovna.
Horní patro má velká okna na jižní straně, kterými by se mohl pokoj v létě díky vysokému a silnému slunečnímu svitu přehřívat – zamezili jsme tomu střešním přesahem. V zimě je však slunce nízko a když svítí, pokoj příjemně a zdarma vyhřívá. Z oken můžeme za dobré viditelnosti spatřit občas i vrcholky Alp. Po schodech sejdeme do spodního pokoje, který zatím obývá nejstarší dcera. Někdy slouží i jako hostinský, dcera v tom případě využívá pro spaní malé patro pod střechou tomu určené.
Vždy jsem toužila mít v novém domě dubovou podlahu, která bude bělená. Podařilo se a v tomto pokoji jsme použili škrabaný dub, který velmi ladí s neohoblovanými stěnami z modřínu– je to designová záležitost s velkou odolností. Konstrukcí je celé toto křídlo sloupkové, vyplněné minerálním izolantem, z venku opláštěné prkny z modřínu. Z interiérové strany je stěna vystavěna z přiznaných a jak jinak než recyklovaných cihel. Říká se, co nedoděláte během stavby, tak většinou nedoděláte za celý život. U nás je tomu podobně u terasy dolního pokoje, ale snad se k tomu v dohledné době dostaneme.
obr.: Jabloň se stala srdcem domu a rozděluje jej na poloviny. Kryté posezení se stává v letních měsících obývacím pokojem s výhledem na Dunaj. Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Komentář architektů a stavebníků dřevostavby
Dom pod jabloňou je postavený v duchu slow dizajn, presnejšie pri použití princípov slow architecture. Je to prístup, ktorý vznikol v opozícii do fast štýlu života a tvorby. Prevladzajúcemu štýlu „fast" – fast food, rýchla komunikácia a výmena informácii, uponáhľaný štýl života, dosahovanie bleskového úspechu, rýchle „zbúchanie" domu – sa tu stavia v opozícii štýl „slow": prejavujúci sa hedonistickým pôžitkárstvom z každého okamihu života, s dôrazom na cestu a nie na cieľ, s časom na všetko a bez pocitu „musím"(zastúpeného rozhodnutím „chcem"), s krásnym a útulným domom, plným možnosti objavovania v ňom zážitkov, dôverne známych z tichej a voňavej prírody a tomu až prispôsobených technológií a praktickej účelnosti.
Jedným z najdôležitejších princípov takej tvorby je tímová tvorba, spolupráca s umelcami a remeselníkmi, ktorí tvoria jedinečne pre daný dom prvky vyjadrujúce charakter rodiny. Napokon aj celá rodina sa stáva spolutvorcom domu amôže naplno prežívať radosť vzniku svojho domova. Podnetom pre tak radikálnu zmenu je snaha o environmentálny životný štýl, ktorý je inšpirovaný prírodnými materiálmi a zážitkom objavovania nenarušenej prírody s dôrazom na krásu a ochranu životného prostredia a človeka.
Ing. arch. Ivan Jarina, Ing. arch. Martin Kubovsky, Mgr. Anna Maria Jarina, Akad. sochár Marcin Rząsa
Modřínová fasáda bez nátěru
Staří tesaři razí moudro, že když se jednou dřevo natře, bude se už muset natírat stále. Jdeme stejnou cestou a jediné, co je z venkovní strany natřené, jsou okna. Fasáda domu by se měla jednou za dva roky umýt pravým přírodním mýdlem a kartáčem, aby dřevo bylo stále jak nové. Přiznávám se, že za osm let jsme ji vydrhnuli jenom dvakrát.
obr.: Modřín má vyšší odolnost proti vlivům počasí, a tak to není žádná tragédie – fasáda je pouze tmavá. Foto: Martin Zeman
Technické parametry
- Zastavěná plocha: 100 m2
- Podlahová plocha: 120 m2+ atrium
- Spodní stavba: betonové pasy prokládané kamenem, částečně podsklepená
- Stavební systém: pravé křídlo roubené a skeletová konstrukce v horním patře; levé křídlo sloupková konstrukce a skeletová v horním patře
- Tepelná izolace: minerální vlna
- Fasáda: modřín
- Střecha: sedlová
- Střešní krytina: břidlice
- Okna a dveře: dřevěná s olejovým nátěrem
- Zasklení: dvojskla
- Podlahy: šamotová cihla, smrkové a dubové dřevo, kámen
- Topení: krb, plynový kotel
- Vytápění: teplovodní, sálavé od masivního krbu, solární zisky v levém křídle
- Skladba stěny: směrem zevnitř – levé křídlo: modřín/cihla/smrk, sádrokarton, parozábrana, minerální tepelná izolace, vzduchová mezera, modřínový obklad/břidlice. směrem zevnitř – pravé křídlo: smrkové hranoly proměnlivých rozměrů – utěsnění dřevěným perem a omšíváním
Zdroj půdorysů: Ing. arch. Ivan Jarina, Ing. arch. Martin Kubovsky
Vaše komentáře (2)Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…