Návštěva skeletové dřevostavby po letech. Jak se majitelům bydlí?

I přes bohaté prosklení máme soukromí dost

Velké prosklené plochy vyvolávají obvyklou otázku, jak je to s naším soukromím a jak často je musíme mýt. Na mytí si dvakrát do roka pozveme profesionální firmu, nedostatek soukromí jsme nikdy nepocítili. Přes den dovnitř není prakticky vidět díky pokovené vrstvě na sklech.

Samozřejmě, jakmile večer rozsvítíme, dům se promění ve výkladní skříň. Ale zvykli jsme si už dávno a vůbec nám to nevadí. Koho by taky bavilo pozorovat běžný život rodiny? A pokud náhodou někoho ano, tak si pořídí dalekohled a bude se dívat, ať máme okna jakákoliv. Teď čekáme, že až se naproti začne stavět, nějací zvědavci se nejspíš objeví, ale jako vždycky je to brzy omrzí.

Stále máme jen vnitřní závěsy, používáme je jen v době letních veder kvůli zastínění. Ani letos v létě, kdy teploty byly extrémní, jsme nijak netrpěli, i když Andrea i děti neustále pendlují a teplý vzduch se dovnitř dostane otevřenými dveřmi.

Dům se stačil přes noc nebo v pauzách mezi tropickými dny vychladit. Když jsem tu byl pár dní sám a nevětral, teplota nepřekročila 26 °C. Zpočátku jsme chvíli uvažovali o instalaci klimatizační jednotky, která v původním projektu nebyla. Umisťovat nevzhlednou krabici na střechu se nám ale nechtělo, tudíž jsme od toho záhy upustili.

Jediná skutečná závada

Při stavbě jsme nedokončili balkóny, a to byla chyba. Táhnou se po celé délce obou štítů, a přestože jsme se původně domnívali, že je budeme využívat, nikdy se tak nestalo. Udělali jsme jen to, že jsme na nosné fošny položili obyčejná prkna.

Ač jsme je natřeli, na západní straně, odkud fouká a prší, časem shnila. A jak skrz ně zatékalo, došlo i k poškození vnější fošny pod nimi – kolem jednoho ze šroubů se voda dostala dovnitř a bylo nutné ji vyměnit. Zhostil se toho dodavatel stavby, i když jsem přesvědčen, že to nemusel dělat, protože to nebyla jejich chyba. Ale oni se tu dodnes občas zastaví a ptají se, jestli je všechno v pořádku. Tohle bylo jedinkrát, kdy jsme něco potřebovali.

Balkóny se nám pořád líbí, ale dnes už jde spíš jen o designovou, nikoli funkční záležitost. Máme připravené dřevoplastové kazety na podlahu a zábradlí se chystáme doplnit o skleněné výplně. Dřevoplast pohlcuje teplo a je příjemné se na něj večer natáhnout. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že kávu si na balkónu asi moc dávat nebudeme – kdo by si ji nosil do patra, když v přízemí je terasa?

Garáž je zbytečnost

Co se nám také nepodařilo předem odhadnout, byly měnící se nároky na prostor. Například jsme si naplánovali tři metry širokou garáž, jen jsme si neuvědomili, že její světlá šířka bude kvůli tloušťce stěn menší. Auto se do ní vešlo, ale už se nedaly otevírat dveře na obou stranách. A s postupem času jsme navíc zjistili, že mnohem naléhavěji než garáž potřebujeme sklad. Každý den vyjíždíme i několikrát, takže obě auta parkují venku, aby byla při ruce.

Dneska už jsou ale stejně spíš spotřební záležitostí – vyměňují se po pár letech, navíc i v zimě stačí na dálku pípnout a člověk si za deset minut sedá do vyhřátého auta s odmraženými skly, v létě je pak už úplně jedno, kde auto stojí a čeká na využití. Takže jsme garáž jako zbytečnost zavrhli a přeměnili ji na skladiště – roletu nahradila plná čelní stěna s vstupními dveřmi a prostor slouží k ukládání sezónních věcí a v části vznikla dílna.

TIP NA ČLÁNEK: Ideální dům s chytrou dispozicí je cílem každého stavebníka. Kde začít, aby fungoval podle našich představ

Doma se navzájem nerušíme

Akustiku jsme během plánování nijak zvlášť neřešili. Je pravda, že je tu všechno slyšet. Designový průhled z obývacího pokoje na schodiště a jídelní kout otevřený až do hřebene střechy s galerií u vstupu do pokojů v patře nesou svůj díl viny, stejně jako suchá skladba podlahy v patře.

Navíc se o mně říká, že řvu jako strýc Pepin z Postřižin. Ale nestalo se nám, že bychom se doma nějak rušili, třeba že by dcery nemohly spát, když dole mluvíme nebo si pustíme televizi, která je přímo pod průhledem na schodiště. Galerii naopak často využíváme ke komunikaci.

Příště raději dům přízemní

Žije se nám tu výborně, ale pokud bychom ještě někdy stavěli, tak bungalov. Nízký dům se nám dnes zdá lepší, hezčí a jednodušší na úklid a údržbu. Patro není potřeba, znamená jen běhání po schodech, což nám, až budeme starší, nejspíš nebude vyhovovat.

Takže buď jednou do prostoru nynější jídelny vestavíme výtah, jak napůl v žertu plánuje Andrea, nebo se odstěhujeme na výminek a dům necháme dcerám. Kdybychom měli zbytečné peníze a našli pozemek, který by nás nadchl, postavili bychom přízemní dům se suterénem, i když je nám jasné, že podsklepené stavby jsou dražší.

Technická místnost, prádelna, sušárna, sklad a moje dílna (jako zlatník nepotřebuji denní světlo) by se skryly pod terénem, v nadzemní části by zůstaly jen obývací prostory s výstupy do zahrady a bez schodů, plus malé úložné prostory na věci, které by bylo příliš obtížné nebo nepraktické snášet do suterénu, například na motorky, kola nebo sekačku na trávu.

Skeletová dřevostavba s bohatým prosklením vzbuzuje pozornost širokého okolí

Co by budoucím stavebníkům dřevostavby doporučil majitelé tohoto domu?

1. Kus zdi dřevostavbě prospěje

Dřevostavbu bychom nejspíš stavěli i napodruhé. Kromě toho, že od samého začátku krásně voní, má vynikající tepelněizolační vlastnosti, které ovlivňují spotřebu energií. Za veškeré energie platíme kolem 37 tisíc korun ročně.

V jádru domu by ovšem měl být prvek, který pomůže s akumulací tepla a tudíž s udržováním tepelného komfortu. V našem případě by to byly určitě zděné příčky kolem schodiště. V létě by chladily v zimě hřály. My jsme zvolili sádrokarton a ten tuto funkci neplní.

2. Úložných prostor není nikdy dost

Stavěli jsme v době, kdy jsme měli jen jednu dceru. Dnes tu žijí tři příslušnice krásnějšího pohlaví a neustále řešíme ukládání věcí. Andrea přemýšlí o tom, že zrušíme galerii a nad jídelním koutem vybudujeme alespoň malou šatnu.

Garáže, kterou nahradil sklad, sice nelitujeme, ale kdybychom dopředu věděli, co víme dnes, mohli jsme si nejen odpustit dodatečné náklady na dostavění čelní stěny, ale možná bychom si díky šikovnějšímu uspořádání ušetřili práci s úklidem.

3. Při výběru dodavatele věřte svým instinktům

Dřevostavba vyrostla bez problémů, zato základová deska nás potrápila. Pat aMat, kteří ji dělali, u práce příliš nepřemýšleli, takže jsme v ní utopili neuvěřitelné množství betonu. Přitom nás mělo varovat už to, že první nesrovnalosti nastaly, když nám předložili rozpočet, kde jen tvárnice byly předražené téměř dvojnásobně.

Sice jsme tehdy uzavřeli dohodu, že materiál si dodáme sami a jim zaplatíme za práci, přesto jsme se po sérii zásadních chyb rozešli před dokončením. Rozpočet překročil dohodnutou cenu o více než o třetinu, ačkoli jsme si desku museli dodělat vlastníma rukama.

4. Těžký skelet je živá hmota

Nebojte se, když vám v dřevostavbě občas něco loupne. Nám v domě občas prásklo tak, že jsme měli strach, že snad spadne (smích). Při větších výkyvech vlhkosti nebo teploty tu a tam nějaké to loupnutí slyšíme dodnes. Po nějaké době si dům sedne, dnes už je všechno v pořádku.

Trámová konstrukce se odmění třeba tím, že na ni lze ledacos pověsit, i když se zdráhám do dřeva vrtat. Jen bych asi dneska volil jinou barvu než bílou, ta je na pravidelnou údržbu přeci jen náročnější. Vlastně počkat – bydlíme tu s dětmi osm let a v interiéru jsme ještě nic natírat ani vymalovat nemuseli.

Líbí se vám dřevostavby a zajímalo by vás k nim více informací? Zašlete nám dotaz!

Zaslat přímý dotaz dodavateli této dřevostavby