Jiří Kuthan | Čtvrtek, 25. duben 2019 |
Výběr pozemku pro dřevostavbu je často velice zdlouhavou, nepříjemnou a únavnou záležitostí. Když už se nám líbí výhled a velikost stavební parcely, nevyhovuje lokalita, pokud je lokalita perfektní, tvar a svažitost pozemku mohou být na obtíž. A co teprve finance? Každý metr něco stojí. Jak se jiní vypořádali se stavbou dřevostavby na extrémně malém pozemku nebo jeho nevhodnými proporcemi?
Navrhnout dům pro malý pozemek je výzvou pro architekta
Postavit krásnou dřevostavbu na prostorném pozemku s výhledem na les nebo jezero je jednoduché. Pokud je ale architekt hodně limitován, musí zapojit veškerý svůj talent. Zřejmě nejpalčivější jsou malé stavební parcely, kam i přes téměř nemožné zadání musí autor stavby vtěsnat náplň klasického rodinného domu. Obvyklé řešení je nasnadě – vyhnat dům do výšky. Jaký je ale život na schodišti? Umístění každé místnosti a funkční provázanost mezi nimi musí pak být perfektně promyšlena, jinak bude stavebník každý den svého stavitele proklínat.
Malé dřevostavby musí efektivně využít každý metr
Majitel malé parcely se většinou musí smířit s ušetřením každého zbytečného metru a s co největším zefektivněním užitné plochy dřevostavby. U nás příliš takových příkladů nenajdeme, protože zatím nemáme velké problémy s místem, i když samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo.
Stavět dům v proluce má i své výhody
Leckdo už pochopil, že stavět v příměstské lokalitě sice znamená mít k dispozici parcelu požadované velikosti, ale zároveň rezignovat na jakoukoli občanskou vybavenost, nemluvě o dostupnosti hromadnou dopravou. Nebylo by pak lepší (samozřejmě je-li na výběr) dát přednost proluce ve starší zástavbě a zkusit se s novou dřevostavbou vejít na pozemek s omezenou velikostí? Taková volba má ještě jednu výhodu: známe předem své sousedy, což v případě příměstského satelitu tak jednoznačné není. Zdá se ale, že přes všechny nevýhody stále dáváme přednost stavění v nově založených lokalitách.
TIP: Jak vybrat vhodný pozemek pro dřevostavbu
Realizované dřevostavby na malém pozemku
Dřevostaveb, jejichž limitujícím faktorem byla velikost pozemku, u nás mnoho není. Následující příklady jsme proto vybrali především ze zahraničních realizací. Typickým příkladem je v tomto směru Japonsku, kde musí architekti velice často řešit tak extrémně malé pozemky, že by v našich poměrech ani nikoho nenapadlo na nich s výstavbou rodinného domu začínat.
APOLLO Architects & Associates, Tokio, Japonsko - Rodinný dům VISTA
Investoři, manželé s tehdy ještě nenarozeným dítětem, získali pozemek takovým způsobem, že odkoupili část zahrady sousedního domu. Boj s místem není v japonském Tokiu žádnou novinkou, stejně jako výstavba dřevostaveb, proto bylo jen otázkou času, kdy na stísněné parcele (výměra 55 m2!) vyroste zajímavý rodinný dům.
Architekt Satoshi Kurosaki nechal vzniknout bělostnou stavbu, která se maximálně orientuje směrem do údolí k výhledům na zalidněné město. Nárožní třípatrová dřevostavba, orientovaná do ulice zkoseným okenním otvorem, dává podstatě svého materiálu vyniknout především v interiéru, kde se hojně vyskytuje tmavý ořech. Přestože je zadní strana domu orientovaná na sever, masivní panoramatická okna zajišťují maximální propojení městské krajiny se všemi podlažími domu.
V přízemí se nachází vstup, malá komora, garáž na motocykl, ložnice s terasou, koupelna a šatna, druhé nadzemní podlaží je pak celé tvořeno otevřeným obytným prostorem s lodžií a dostatečným množstvím zabudovaných knihoven. V nejvyšším patře dřevostavby najedeme dětský a obývací pokoj. Parkovací stání na auto je vyhrazeno vně domu na zbývajících 12 čtverečních metrech pozemku.
Nejkrásnější a nejširší výhled se otevírá na střešní terase, přístupné ze třetího nadzemního podlaží. První a druhé patro propojuje klasické schodiště, z jídelny a knihovny pak vedou už jen subtilní ocelové stupnice. Přestože se v interiéru vyskytují prvky tradiční japonské kultury, je dřevostavba vybavena inteligentním systémem automatizace.
Foto: Masao Nishikawa
ARCHTEAM, Praha-západ - Dům ve stráni
Prudce svažitý, skalnatý svah není zrovna ideální parcelou pro rodinný dům se dvěma nájemními byty, i když je jeho plocha poměrně velká. I tak se nesnadného zadání architekt Milan Rak nezalekl a na 86 m2 vybudoval dům pro čtyřčlennou rodinu investora se dvěma dalšími byty určenými k pronájmu – jedním z hlavních požadavků investora bylo totiž pojmout dům částečně jako investici. Dalšími podmínkami bylo propojení domu s terénem, ekologičnost a nízké provozní náklady.
Dřevostavba je navržena jako jednoduchá třípodlažní kostka, která má v přízemí umístěna parkovací stání, ve druhém podlaží dva byty velikosti 2 + kk a ve třetím podlaží byt investora o velikosti 3 + kk. Návrh využívá svažitého terénu a z každého bytu je tak přes terasy přístupná zahrada.
Půdorysné řešení je úsporné, interiér je maximálně propojen s exteriérem, velká okna umožňují výhledy do okolní krajiny. Místo pro stavbu bylo připraveno terénní úpravou svahu, což architekti vyhodnotili jako nejekonomičtější a stavebně nejjednodušší řešení. Svah je tak pouze zajištěn proti sesuvu.
Dům není podsklepen, přízemní část je postavena z betonových tvárnic, vše ostatní pak jako montovaná dřevostavba ze sendvičových panelů K-Kontrol. Technologie montovaných panelů byla zvolena s ohledem na snadnější manipulaci pomocí techniky, rychlost výstavby, minimální zátěž okolního pozemku a energetickou úspornost.
Foto: Petr Hejna
Další příklad z ČR. Navštivte s námi geniálně řešenou dřevostavbu na úzkém pozemku mezi domy:
Atelier rzlbd, Toronto - Minimalistický dům Šachta
Navrhnout a postavit dům s originálním názvem Šachta (Shaft) byla pro studio rzlbd skutečnou výzvou. Ani sám investor nevěřil tomu, že se na šest metrů širokém a 185 m2 rozlehlém pozemku dá postavit dům, ve kterém by byl dostatek místa. Architekti ho ale nakonec přesvědčili a stavebník nelitoval – z ušetřených peněz za nákup většího pozemku si mohl dovolit použít nadstandardní vybavení i materiály.
Hned od prvního konceptu bylo jasné, že dům se nepřizpůsobí okolní unifikované zástavě, ale půjde svou vlastní cestou a bude tak kolemjdoucí neustále překvapovat. Hlavním požadavkem osvíceného investora totiž bylo vybudovat i při co nejnižších nákladech soudobý a architektonicky hodnotný dům.
I přes velice stísněné podmínky nepříjemně úzkého staveniště se architektům podařilo vytvořit neočekávaný prostorový zážitek, který pramení z prosvětleného, vzdušného a patřičně členěného interiéru a je v přímém kontrastu s na první pohled syrovou obálkou domu, vyrobenou z přirozeně stárnoucích materiálů – hliníkového obkladu, neošetřeného dřeva a recyklovatelné předrezivělé oceli.
Dům je koncipován jako skeletová dřevostavba, schodiště obíhá okolo centrální hlavní šachty a z jednotlivých ramen se vstupuje do několika podlaží, která jsou vůči sobě posunuta o půl patra. První patro je z poloviny zapuštěné do terénu. Díky tomu dům nad okolní zástavbu neční, i když jsou uvnitř vyskládána tři nadzemní podlaží. Obrazně řečeno je celá stavba tvořena ohromným schodištěm, jehož jednotlivé stupně tvoří celá podlaží.
Foto: borXu Design
Připravila Dagmar Šimonová