Dřevostavby u vody
Redakce | Čtvrtek, 07. březen 2019 |
S domy postavenými na břehu řeky, rybníka či jezera míváme tak trochu problém: jde o bydlení bezpochyby romantické – sedět na terase, poslouchat kuňkání žab a pozorovat vážky nad hladinou; jenže nepodmáčí nám dům vysoká hladina spodní vody? Budeme skutečně klidně spát při každém jarním tání? A co vlhkost – nebude dřevěné konstrukci škodit? Majitelé těchto dřevostveb o žádných z těchto problémů nemluví...
Dřevostavby a voda prý nejdou dohromady
Mnoho námitek vůči dřevostavbám je spojeno právě s vodou, přitom paradoxně dům na břehu řeky, rybníka nebo alespoň zahradního jezírka bývá snem nejednoho stavebníka. V této souvislosti se ale vynořují námitky zásadního typu: vždyť nás může rozvodněná řeka vytopit, spodní voda ve sklepě zničí uskladněné zařízení, na zahradě bude vlhká půda, spodní voda znemožní vybudovat dobré základy, je tu zvýšená vlhkost vzduchu a v létě mnoho hmyzu!
Některá místa jsou pro výstavbu nejen rodinných domů skutečně nevhodná, ale jak si ukážeme na následujících příkladech, nemusí představovat ani stoletá voda, která zaplavila Česko v roce 2002, zásadním problémem v případě, že se s jejím výskytem počítá předem. Ani vybudování suterénu, základů, vrchní stavby či přístupové cesty nemusí být pro zkušené odborníky zásadním problémem, i když rozpočet ve srovnání se stavbou domu na rovném terénu někde za městem by byl určitě nižší.
1. Dům na břehu Berounky - Ing. arch. Josef Smola
Břeh řeky, která se často vylévá ze svého koryta, není zrovna nejpříznivějším prostředím pro stavbu rodinného domu. Parcela v Letech u Dobřichovic leží v krásném prostředí, avšak na velmi problematickém geologickém podloží na břehu řeky. A tak se od začátku počítalo s vysokou pravděpodobností záplavové vlny. Majitelé se původně nechtěli s domem vyvyšovat nad ostatní zástavbu, ale náš projekt je nakonec přesvědčil.
Dům je situován na vyvýšeném náspu. Suterén je vybaven systémem PVC trubek pro rychlé zaplavení i rychlý odtok vody, místo klasických dveří je suterén uzavřen pouze mříží. Ze základů suterénu až do vrcholu stavby procházejí čtyři nosné ocelové sloupy. Vrchní stavba je montovaná dřevostavba systému Kadet, která byla zvolena také kvůli své nízké hmotnosti, takže nezatěžuje už tak nestabilní podloží.
Stavba záhy po svém dokončení prošla zkouškou nejtěžší – obec nechala na břehu postavit hráz proti 50leté vodě, ta však v roce 2002 nestačila. Dům se s přírodní pohromou vypořádal na výbornou – suterén byl zatopen asi deset centimetrů pod úroveň vodorovné konstrukce prvního nadzemního podlaží. Ostatní domy v sousedství, které jsou oproti domu typu KADET ® níže položeny, byl tento rok opravdu nešťastným.
Foto: Josef Smola
Voda v okolí dřevostavby - jedinečná atmosféra
Někteří stavebníci se však natolik nadchnou pro místa se specifickou atmosférou, že udělají vše pro to, aby si mohli užívat výhledu z okna na rybník nebo mohli alespoň z terasy rovnou skočit do zahradního jezírka. A raději oželí třeba luxusní kuchyni nebo značkové obkladačky v koupelně. A to je dobře – vždyť právě okolí domu je tím, co nikdy nezměníme; a pokud máme ve svém okolí tak jedinečný prvek, jakým je vodní plocha, bylo by škoda vzdávat se ho jen proto, že si budeme muset připlatit. Tento fakt si naštěstí začíná uvědomovat stále více mladých lidí, kteří touží po klidu a ruch města či satelitních vesniček je nechává lhostejnými.
2. Úsporné bydlení na vodě - MANDL – Living on Water, s.r.o.
Naše společnost se již od roku 1992 zabývá projektováním a výrobou různorodých plavidel a spolupracuje s partnery z celé Evropy. Nyní jsme představili široké veřejnosti první patrový nízkoenergetický plovoucí dům na Slovensku. Základem této stavby jsou tři železobetonové pontony o délce 12 metrů. Jejich nepotopitelnost zabezpečuje výplň z expandovaného polystyrenu. Nástavba je koncipována jako celoročně obyvatelná nízkoenergetická fošnová dřevostavba.
Za provětrávanou dřevěnou fasádou se skrývá difuzní fólie s tepelnou izolací. Vzniklou vzduchovou mezerou v letním období proudí vzduch, čímž se plášť ochlazuje. V zimě se vzduch v mezeře naopak zastavuje a dodatečně tepelně izoluje, a tak má kladný vliv na tepelnou ztrátu domu. O tepelnou pohodu domu se stará nucené větrání s rekuperační jednotkou v součinnosti tepelného čerpadla vzduch-voda a podlahové topení.
Pasivní zisky ze slunce jsou v zimním období nadmíru důležité a přínosné, v létě však mohou být na obtíž, proto je každá prosklená plocha opatřena venkovní žaluzií zabraňující přehřívání interiéru. Odpadní vodu má na starosti mini čistička integrovaná v jednom z pontonů – vyčištěná voda je vypouštěna bez problému do řeky. Přístup na břeh zabezpečuje pozinkovaná příhradová lávka.
Foto: MANDL – Living on Water
Založení dřevostavby na zemních vrutech
Pro založení dřevostaveb v těchto náročnějších podmínkách se přímo nabízejí pozinkované zemní vruty. Podle místních podmínek a náročnosti zatížení se volí z velkého sortimentu variabilních délek a nástavců hlavic. Díky vrutům lze stavbu urychlit až o měsíc oproti klasickému založení na betonové základy a desku; v prvním případě se totiž jedná o mokrý proces, který se často neobejde bez těžké techniky a přemisťování velkého množství zeminy.
TIP: Máte podmáčený pozemek, nebo pozemek s vyšší podzemní vodou? Využijte zemní vruty - jak na to?
Dřevostavba u vody vyžaduje dodavatele, který s tím má zkušenosti
A ještě něco: uvažujete-li o založení stavby poblíž vodní plochy, najděte si firmu, která má s tímto způsobem zkušenosti. V každém případě je třeba provést geologický průzkum, zjistit existenci případné povodňové bariéry či ochranného pásma. To už by měl ale vědět stavební úřad a potažmo také projektant, který bude stavbu navrhovat.
3. Dům vetknutý do hráze rybníku - Aleš Sůva
Když jsem se před pěti lety rozhodl postavit velkou dřevěnou chatu, padl mi do oka velmi zajímavý pozemek na Pelhřimovsku s rybníkem na okraji. V té době ale nebyl rybník kvůli bujné vegetaci vůbec viditelný, přístupová cesta na hráz neexistovala – musel jsem ji vytvořit s velmi hlubokým založením před započetím veškerých stavebních prací a revitalizace rybníku. Stavba je specifická tím, že stojí přímo na hrázi rybníka, dokonce se stala její součástí – je totiž podsklepená a odolná vůči vlhkému prostředí hráze.
Dodavatel vrchní stavby, společnost Delta Panel, ode mě dostal návrh domu a přesně podle projektu byla stavba vyrobena v jejich závodě a na místě hráze kompletně smontována. Obvodové stěny mají plášť složený z nosných fošen o tloušťce 45 mm skládaných na dvojité pero-drážku. Vzniklá dutina mezi nosným vnitřním a venkovním pláštěm je vyplněna 120 mm minerální izolace.
Stavba byla sice koncipována jako letní sídlo, ale nakonec se pro mě stala bezproblémovým domovem na dva roky včetně tuhých místních zim v nadmořské výšce 650 metrů. O tepelnou pohodu se stará elektrické podlahové vytápění a krb umístěný uprostřed domu v obývacím pokoji. Střešní plášť chrání kanadský asfaltový šindel a mezi krokvemi je 200 mm minerální izolace. Jediná zděná akumulační příčka je v koupelně, stropní trámy jsou přiznané v celém profilu, na nich je položen pohledový prkenný záklop. Domnívám se, že podobná místa jsou snem nejen rybářů, ale každého chataře.
Foto: Petr Houška
Text: Petr Houška
Zkráceno a upraveno pro web.
Vytvořeno v xart.cz
