Moderní dřevostavba s charakterem venkovské zástavby

Helena Petáková | Středa, 06. duben 2022 |

Vždy jsem byl přesvědčený o tom, že si jednou postavím vlastní dům. Na pohodlném životě v bytě mě nikdy nic nelákalo. Otázkou jen zůstávalo, kdy a kde.

Ptát se z čeho? Pro mě tak důležité nebylo; je to přece logické – stavba domu, to jsou cihly, malta a nekonečné hodiny strávené u míchačky. Připadalo mi to logické i přesto, že jsem se v té době živil jako tesař, pro kterého bylo dřevo odjakživa dokonalým a nesmírně příjemným materiálem. To jsem ale ještě netušil, kam mě osud zavane a že se brzy stanu spolupracovníkem firmy realizující dřevostavby. Tato zkušenost byla (a stále je) pro mne natolik intenzivní, že stačilo pár týdnů a svůj postoj jsem radikálně přehodnotil.

Dřevostavba s pokorou k tradicím

Pro nový domov jsem si vybral ovocný sad ve staré zástavbě města, který z jedné strany lemuje malý potůček. Pozemek měl jen jedinou vadu na kráse – zůstaly na něm zbytky starého domu ještě z dob, kdy tady, na severu Čech, pobývali Němci. Místo, na němž původně dům stál, se jevilo jako ideální i pro naše bydlení. A protože jsem přesvědčen o tom, že role architekta je při stavbě domu nesmírně důležitá, neváhal jsem a pozval svého známého na obhlídku.

Když tady zalehl do trávy a nenechal se několik hodin rušit, zmocnila se mě mírná nervozita. Nakonec ale odcházel s jasnou vizí a během týdne nás navštívil s prvním návrhem domu. Architekt nás ubezpečil, že možná na první pohled nesourodých oken na fasádě se není třeba bát. A během hrubé stavby jsem ihned pochopil, co tím chtěl básník říci. Když jsem se kochal vnitřním prostorem v domě a snažil se ve svých představách přenést do budoucnosti, všiml jsem si dokonale naplánovaných pohledů do zahrady. Celý projekt včetně dispozic byl navíc uzpůsoben jednomu z nejdůležitějších elementů bydlení – slunci.

Kromě místa, kde se původně nacházel zděný dům, byl architekt ovlivněn také charakterem staré venkovské zástavby. S regulativy jsme neměli nejmenší problém, a naopak si přáli co nejlépe zapadnout. Myslím, že člověk má bydlet podle toho, kam se stěhuje. Tomuto vnitřnímu přesvědčení jsem uzpůsobil také oplocení. Žádné betonové sloupky a pletivo – z místního lomu jsem nechal dovézt obrovské žulové sloupy, které tvoří základ vstupní branky, a doplnil je hustým živým plotem z habru.

obr.: Celý projekt včetně dispozic byl navíc uzpůsoben jednomu z nejdůležitějších elementů bydlení – slunci. Foto: Martin Zeman

obr.: Stejně originální jako dům sám je také oplocení – žulové sloupky tvořící kostru vstupu pocházejí z místního žulového lomu, habry se za pár let zapojí a vytvoří clonu opticky nepropustnou i v zimě, protože opadávají až na jaře. Foto: Martin Zeman

Zatěžkávací zkouška při výstavbě dřevostavby

Původně jsme chtěli využít kamenné základy starého domu, ale nakonec se jevilo jako lepší řešení vybetonovat vedle nich nové a desku o půl metru zvednout, aby dům oproti přilehlé komunikaci nebyl utopený. Ze zděného domku jsme však zachovali sklípek nadstandardní velikosti i výšky, z něhož si možná jednou vytvoříme soukromou vinárnu. Zatím slouží pro uložení technických prvků rekuperace a jako praktická spíž přístupná přímo z interiéru.

Přestože v té době byla technologie teprve v počátcích, zvolili jsme difuzně otevřenou rámovou konstrukci. Ve fázi dokončování této etapy jsme z rodinných důvodů museli realizaci přerušit – dům byl následně rok a půl otevřený (respektive chráněný plachtou), ale hned první zimu sem zateklo, a navíc prasklo potrubí a na základové desce stálo 20 centimetrů vody. Naštěstí si toho sousedé všimli dřív, než stačila zamrznout. Další rok nám pro změnu zloději vykradli elektrické instalace, ale i přes všechny tyto komplikace jsme po osmnácti měsících znovu pokračovali. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušel, že v difuzně otevřených dřevostavbách není kontakt s vodou fatálním problémem a lze jej jednoduše vyřešit bez rizika vzniku plísní.

obr.: Na první pohled možná poněkud nesourodé uspořádání oken má svůj význam – průhledy okny se totiž podřizují kvalitě výhledu. Foto: Martin Zeman

Neplánovaně úsporná dřevostavba

Střechu jsem se samozřejmě jako bývalý tesař rozhodl realizovat vlastníma rukama. Moje manželka sice celodřevěným pohledovým stropům neholduje, v podkroví však ráda udělala výjimku. Toto řešení navíc přineslo mnohé výhody – kromě příjemného prostředí k relaxaci umožnila izolace nad krokve přerušení veškerých tepelných mostů. Zároveň odpadly starosti se sádrokartony, malováním i údržbou stropu.

V obývacím pokoji jsme ponechali viditelné jen trámy ošetřené na „dědovskou" radu starého natěrače mýdlovou vodou, která dřevo výborně zakonzervovala. Ušetřené finance za nátěrové hmoty se potom hodily na bezbarvý, vodoodpudivý nano nátěr, chránící před povětrnostními vlivy modřínovou fasádu. Původně jsme plánovali dům pouze omítnout. Návštěva právě dostavovaného domu v nedaleké obci pro nás však byla natolik silným zážitkem, že jsme se ze dne na den spontánně rozhodli pro dřevěný obklad.

Po několika letech bydlení bychom v dřevostavbě snad jen rozšířili zádveří a příště přesunuli schodiště mimo hlavní obytnou zónu, protože se tudy nese do patra veškerý hluk z obývacího pokoje a kuchyně. Na druhou stranu máme usnadněné vytápění podkroví. V dřevostavbě je sice příprava pro elektrokotel, ale už tři roky topíme jen krbovými kamny, která fungují v kombinaci s rekuperací perfektně. Naše měsíční náklady na dřevo a elektřinu (včetně provozu domovní čistírny) nepřesáhnou 2500 korun.

obr.: Přehledné dispozice přízemí pouze opticky rozděluje nosná dřevěná konstrukce. Dům je vytápěn teplovzdušným systémem s rekuperací, krbová kamna jsou náladovým prvkem... Foto: Martin Zeman

obr.: Svůj pravý původ dům nezakrývá ani v patře. Foto: Martin Zeman

obr.: Dřevěné prvky se opakují dokonce i v koupelně, kde by je hledal asi jen málokdo. Foto: Martin Zeman

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 18
Líbil se Vám článek?018