Přirozené světlo aneb proč nekoukat v noci do ledničky

Dana Jakoubková | Neděle, 28. červenec 2024 |

Je nejpřirozenější, nepříjemnější a nejlevnější – denní světlo. Tiché umění přírody, které každé ráno proniká do našich domovů, má neuvěřitelnou moc transformovat obyčejné prostory na místa plná pohody a inspirace. Jakmile první paprsky slunce proniknou okny, začíná magický tanec světla a stínu, který ovlivňuje nejen to, jak vidíme prostor kolem sebe, ale i to, jak „zdravě" se v něm cítíme. A samozřejmě ho potřebujeme i proto, abychom věděli, kdy obědvat a večeřet.

Již od prvních okamžiků, kdy sluneční světlo něžně pohladí podlahy a stěny, začíná domov působit útulněji. Existuje něco hluboce uspokojivého v pohledu na sluneční kužel, který kreslí zlaté vzory na dřevěnou podlahu nebo rozptyluje světlo přes skleněný lustr. Tento vizuální balet přitahuje naše oči a nechává nás zapomenout na chvilkové starosti každého dne.

Naše životy ale ovlivňuje i světlo umělé. Díky němu jsme schopni pracovat kdykoli a kdekoli, což nepochybně zvyšuje naši efektivitu. Na zdraví nám ovšem nepřidá. Pro udržení zdravého a vyváženého rytmu života je totiž důležité, abychom byli vystaveni přirozeným cyklům denního světla po
mnohem delší čas, než se obvykle děje.

Kudy dostat přirozené světlo do interiéru

Velká okna a prosklené plochy

Využití velkých oken, posuvných dveří, nebo dokonce celých stěn z prosklených panelů může maximálně zvýšit množství přirozeného světla v místnosti. Orientace oken na jih (na severní polokouli) zajišťuje maximální využití slunečního světla během dne. Znát bychom měli ale i další skutečnosti:

• pro osvětlení jedné místnosti stačí okno o velikosti 1/10 celkové podlahové plochy
• více světla propustí vysoká a úzká okna
• čím je okno vyšší, tím hlouběji do prostoru může denní světlo proniknout
• na prostup světla oknem má vliv počet skel i pokovená vrstva na povrchu (dvojsklo má jednu, trojsklo dvě vrstvy)
• i transparentní fólie se negativně odrazí v propustnosti světla
• oblohová složka světla vstupující do interiéru může být odražena vnějšími překážkami (budovy) a materiálem ploch interiéru

obr.: Je-li to možné, myslete na přirozené osvětlení interiéru z více než jednoho směru. Stavební otvor na dvou protilehlých stěnách zharmonizuje míru osvětlení a zjemní kontrasty. Čím vyšší je hodnota prostupu světla (Lt) izolačním sklem (průhlednost), tím lépe. Foto: HELUZ IZOS

Světlík a střešní okno

Prostory, které nemohou mít okno v obvodové stěně, lze osadit světlíkem nebo střešním oknem. Světlo takto přivedené je díky maximalizovanému podílu oblohové složky a absenci stínění okolními budovami obvykle silnější – může dramaticky zlepšit osvětlení v centrálních částech domu.

V závislosti na ploše je možné, že toto prosklení dodá ve srovnání s prosklenou fasádou až trojnásobek přirozeného světla. Okna ve skloněné střeše mají výhodu vysokého jasu v zenitu oblohy, ale mohou být problematická z hlediska rovnoměrnosti osvětlení. Světlík jistě a střešní okno často neumožňují výhled na zahradu, do okolí domu.

obr.: Bez ohledu na intenzivní sluneční záření, déšť nebo sníh světlíky vykazují vysokou odolnost a funkčnost po mnoho let a zaručují vynikající osvětlení přirozeným světlem. Foto: FAKRO

Světlovod

„Světelný tunel" je fantastickým stavebním prvkem pro maximální využití denního světla. Dokáže dostat svazek světla od střechy až do míst, kde by to jinak nebylo možné. Jednoduché a efektivní řešení, vhodné i pro pasivní domy, umožňuje zacílit přirozené světlo přesně tam, kde je ho třeba, a regulovat ho tak, aby měl člověk v místnosti výrazně lepší zrakovou pohodu.

Díky vysoce odrazivému tubusu lze i v oblačných dnech prostor osvětlit srovnatelně jako 60wattovou žárovkou, a to buď pomocí složitější aktivní varianty (světelný tunel s optickými zrcadly, čočkami, difuzorem, kabely...), nebo jednodušší pasivní verzí (světelný tunel s difuzorem). Světlovod vůbec neumožňuje výhled ven z domu.

Jak přirozené světlo maximalizovat

Jedním z faktorů, který má vliv na denní osvětlení interiéru, je odrazivost povrchů (ρ), která vyjadřuje poměr mezi odraženým a dopadajícím světlem. Její hodnota je ovlivněna spíš umístěním odrazivých ploch v místnosti než rozložením více menších segmentů. Za dobrou hodnotu odrazivosti se považuje ρ 75, která odpovídá bílé barvě a hliníkovému nebo nerezovému povrchu.

Například strop s hodnotou 80 světlo ještě několikrát odrazí od dalších povrchů, než nenávratně zanikne. Nebo nátěr v zářivě bílé dokáže odrazit i 90 % světla, a když je bílá opravdu bílá (obsahuje síran barnatý s různými velikostmi částic), dosáhne až na 98 %. Ovšem něco za něco; čím je bílá bělejší, tím spíše se nátěr bude loupat.

Orientačně se lze řídit těmito tipy:

• vhodný výběr zasklení oken
• světlá výmalba
• hladké, lesklé povrchy
• světlá podlaha
• minimum čalounění, závěsů, záclon
• prosklené dveře a příčky
• stínění oken stavitelnými žaluziemi
• zrcadlo v místnosti
• nízká vegetace před okny
• umytá okna

Foto: HELUZ

Proč a čím přirozené světlo simulovat

Při návrhu interiérového osvětlení, které má být co nejblíže přirozenému dennímu světlu, je důležité zvolit správné typy svítidel a žárovek.

Světla s nastavitelnou „teplotou"

Nabízí možnost měnit teplotu barvy během dne, což napodobuje přirozený rytmus slunečního světla od chladnějšího ranního k teplejšímu večernímu (a podporuje přirozené biorytmy organismu), nebo podle potřeby mění atmosféru místnosti.

Plnospektrální žárovky a LED

Prokognitivní technologie nabízí světlo, které je velmi podobné slunečnímu, což je ideální pro místa, kde je přirozené osvětlení omezené. Plnospektrální zdroj umělého světla má kromě jiného vyrovnané zastoupení všech vlnových délek, ve spektru není propad jako u běžných LED a rovněž obsahuje minimální množství (do 10 %) modrého světla. Příjemné bílé světlo je vhodné pro denní aktivity – poskytuje komplexní pozitivní vliv na kognitivní výkon, náladu, vitalitu a celkové zdraví uživatelů.

Biodynamické osvětlení (HCL – Human Centric Lighting)

Inteligentní systém osvětlení, který napodobuje přirozené denní světlo – v průběhu dne a večera mění svou intenzitu, spektrální složení i teplotu chromatičnosti. Osvětlení umožňuje uživatelům přizpůsobit ho podle potřeb dané situace nebo času dne, což umožňuje lepší simulaci přirozeného světelného prostředí a poskytuje podporu pro lidský cirkadiánní rytmus (naše „vnitřní hodiny").

Optimálně navržené svítidlo tedy dokáže být ve správný čas biologicky účinné. Senzorové řízení osvětlení je plně automatizované, ale v případě potřeby jej lze nastavit i ručně. K dalším výhodám patří úspora energie/nákladů, protože ráno a večer je potřeba méně jasu. Díky senzorům denního světla ve vztahu k přítomnosti osob v místnosti lze rovněž ušetřit.

Difuzní osvětlení

Světlo rozptýlené, nazývané difuzní, dopadá na povrch objektu ze všech směrů a rovnoměrně jej osvětluje, čímž minimalizuje tvorbu tvrdých stínů, odlesků a reflexí. Difuzní osvětlení tedy poskytuje měkčí, rovnoměrně rozložený světelný efekt, který napodobuje způsob, jakým sluneční světlo proniká skrze oblačné nebo mlhavé dny.

Svítidla s vysokým indexem podání barev (CRI – Color Rendering Index)

Jde o měřítko, které ukazuje, jak věrně světlo zobrazuje barvy ve srovnání se slunečním světlem. Svítidla s vysokým CRI (vyšším než 80) jsou lepší v reprodukci barev a vhodnější pro prostory, kde je důležitá přesná viditelnost barev, CRI = 100 podává barvy zcela věrně, odpovídající jasnému dennímu světlu. Naopak nízké hodnoty mohou barvy zcela zkreslovat.

obr.: Teplota světla v dané škále stupňů kelvina. Foto: Suriya, Zdroj: Dreamstime

Intenzita a barva umělého osvětlení

Faktorem určujícím odstín bílého světla je teplota chromatičnosti. Jednotkou této veličiny je kelvin (K), přičemž obecně platí, že čím více kelvinů, tím je světlo „studenější" (bílé až modré), a čím méně, tím je teplejší (teple bílé až oranžové). Zda se jedná o klasické žárovky, ledky, nebo pásky, nehraje roli – všechny zdroje mohou být jak studené, tak teplé.

V jedné místnosti je vhodné udržovat jednotnou teplotu chromatičnosti, tedy minimálně se vyhnout kombinacím s velkým rozptylem, které evokují například diskotéku z osmdesátek. Během dne je vhodné upřednostňovat světlo neutrálního odstínu s hodnotou 4 000–5 000 K (ani studený, ani teplý), přičemž v jednotlivých místnostech přihlížíme i k funkci prostoru.
Pro srovnání – u přirozeného světla kolísá jeho teplota od rána k večeru mezi 5 000 až 5 500 K.

• Jde-li o osvětlení pracovních prostor (kuchyně, pracovna), je ideální používat světlo s teplotou barvy mezi 4 000– 4 500 K. Vzhledem k tomu, že má doplnit denní světlo, je potřeba zajistit dostatečnou intenzitu osvětlení (sílu, respektive hustotu světla dopadající na osvětlenou plochu), jejíž jednotkou je lux (lx). Pro domácnosti žádné předpisy ohledně umělého osvětlení neexistují, norma však doporučuje k osvětlenosti pracovní plochy minimálně 500 lx. Z hlediska biologických rytmů organismu by ovšem bylo ideální mít 1 000 lx a více.
• Pro odpočinkové aktivity postačí 3 000 a méně stupňů kelvina / 300 a méně luxů. Pokud má být v místnosti obzvlášť útulno, je vhodné světlo ztlumit až na 50 lx. S postupujícím večerem je možné postupně snižovat intenzitu osvětlení a přejít na teplejší světlo (méně stupňů kelvina). Přibližně hodinu a půl před spaním potřebuje naše tělo čas na přechod z režimu bdění do režimu spánku, proto bychom měli intenzitu osvětlení snížit na minimum (méně než 500 lx) a barvu na co nejteplejší (bez modré složky), do ložnice ideálně méně než 2 700 K.
• Pro noční osvětlení, například pro cesty na toaletu, je vhodné použít tlumené oranžové světlo, které má maximálně 10 lx. A pokud si nedokážete odepřít noční výpravy do lednice, pak volte spotřebič s ledkou v teplém odstínu (většina lednic má, bohužel, osvětlení s modrou složkou světla, která výrazně rušivě působí na biologické pochody v těle a s největší pravděpodobností vás „probudí"). Kdo chce osvětlení bez starosti, může zvolit konzistentní teplotu chromatičnosti v celém domě s optimální volbou 3 000 K. Tento typ osvětlení je vhodný pro vaření i hraní s dětmi, zároveň však není tak chladný, aby bránil přirozené relaxaci a přípravě na spánek.

obr.: Biodynamická žárovka Vitae (český patent) funguje ve třech módech v souladu s vašimi biorytmy: denní studený pro pracovní činnost, teplý bílý pro relaxaci a večerní oranžový pro navození spánku (bez modrých vlnových délek). Pasuje na běžný závit E27. Vzhledem k jedinečné funkci není právě levná, ale je možné si ji pronajmout, vyzkoušet a v případě spokojenosti až následně zakoupit. Foto: VitaeLight

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00