Tip na výlet v Trocnově nejen s dětmi

Redakce | Úterý, 16. červenec 2024 |

I když všechny stavby ještě voní novotou, vy sami se v jejich stínu ocitnete v úplně jiném století. V pozdním středověku, kdy v Českém království vládl Václav IV. a tady v Trocnově se údajně narodil a vyrůstal Jan Žižka – nejznámější vojevůdce Husitských vojsk. V rozlehlém areálu si můžete prohlédnout a také zažít, jak žili obyčejní lidé i nižší šlechta na přelomu 14. a 15. století.

Trocnov jako takový přežíval v obecném povědomí jako rodiště Jana Žižky v podstatě již od husitských časů a často se stával cílem pěších výprav. V průběhu věků doznávalo toto místo mnoha proměn. V r. 1923 přešlo vlastnictví Trocnova do rukou státu, veřejnosti byl trocnovský areál zpřístupněn v červenci 1960 u příležitosti slavnostního otevření nově zrekonstruovaného Žižkova rodiště.

Památník byl v roce 1978 vyhlášen Národní kulturní památkou. Snaha o lepší využití několikahektarového areálu rodiště sahá až do doby Národního obrození a pokračuje dodnes. Areál postupně dostal parkovou úpravu, vzniklo zde několik pomníků, ale myšlenka na jeho zatraktivnění nezmizela a znovu byla oprášena, když Památník od města Borovany převzal Jihočeský kraj. Ten jej revitalizoval a díky přeshraniční spolupráci s Bavorskem a Horním Rakouskem zde vznikla naučná stezka Milníky Husitství.

Od pracovníků Jihočeského kraje také vzešel záměr nalákat do Trocnova více turistů. První myšlenka vybudovat na území Památníku archeoskanzen přišla v roce 2016 a to, jaké období by vlastně měl mapovat, bylo nasnadě – Jan Žižka se zde měl narodit v roce 1360. O tom, jak to vlastně vypadá, když se staví skanzen, jsem si popovídala s vedoucím edukačního oddělení Jihočeského muzea, panem Lukášem Faktorem.

Od myšlenky k realizaci archeoskanzenu

Už v roce 2016 začal na papíře vznikat plán na archeoskanzen i skupina lidí, která na něm pracovala. Inspiraci hledali ve skanzenech u nás i v zahraničí. Pracovníci vyjeli do Rakouska, Německa, Polska, ale také Dánska. Opakovaně navštívili české archeoskanzeny v Modré (nedaleko Uherského Hradiště), Osadu Křivolík (Česká Třebová), Všestary (Hradec Králové), Curii Vítkov (u Chrastavy) a další.

Ke spolupráci byli přizvání nejrůznější odborníci, zejména pan profesor Jiří Škabrada, který je jedním z nejvýznamnějších znalců lidové architektury. Ten pro Jihočeský kraj zpracoval rozsáhlou studii, jak by archeoskanzen měl vypadat. Přípravy celého projektu trvaly čtyři roky, se samotnou stavbou se začalo na jaře roku 2020.

Foto se souhlasem: Jihočeské muzeum České Budějovice

Foto se souhlasem: Jihočeské muzeum České Budějovice

Jak se staví skanzen

Samotná stavba byla rozplánovaná na čtyři roky a probíhala ve třech etapách – v první přišlo na řadu obytné stavení v zemanském dvorci, v dalších bylo dokončeno hospodářské zázemí zemanského dvorce a část vesnické osady. Nakonec vznikla další část vesnice a příjezdová komunikace. Poslední část areálu byla předána Jihočeskému muzeu na podzim 2023 a zkolaudována v lednu 2024. Hlavní podíl na financování měl Jihočeský kraj, část byla zafinancována z přeshraniční spolupráce, a to hlavně předběžný archeologický průzkum a část vybavení interiérů.

Foto se souhlasem: Jihočeské muzeum České Budějovice

Stavbu realizovala firma SB Sedlčany a najít ji byl oříšek, protože požadavkem zadavatele bylo, aby všechny práce probíhaly ručně, podle starých postupů a pokud možno z místních materiálů. Protože jde o zakázku z veřejných peněz, bylo nutné realizátora vysoutěžit a podařilo se to až napočtvrté – byla potřeba firma, která bude mít renomé a zkušenosti a zároveň pracovníky, kteří ovládají stará řemesla.

Stavba samotná proběhla bez problémů, řemeslníci se úkolu ujali se ctí. Celý areál byl dokončen půl roku před termínem. Skvěle si poradili i s nutností nenápadného zakomponování nezbytných moderních prvků – ať už to byly elektrické rozvody, které jsou potřeba jak pro samotný provoz, tak pro budoucí záměr kraje nabídnout areál filmařům, nebo čidla zabezpečovacího systému.

Příjemným překvapením bylo, že se velkou většinu stavebních materiálů opravdu podařilo získat z místních zdrojů – od jílu a kamenů z nedalekého kamenolomu, po stavební dřevo, kterého bylo kvůli kůrovcové kalamitě v okolí dostatek. Díky tomu budovy vznikaly za velmi podobných podmínek jako ve středověku, a podařilo se tak zachovat co největší autenticitu.

Jako problém, se kterým se museli pracovníci potýkat, se nakonec ukázaly doškové střechy. V České republice jsou asi jen dva dodavatelé, kteří je realizují. Těch v Trocnově se ujala firma pana Pavlici. Limitující byl fakt, že daná firma je schopná vyprodukovat jen omezenou plochu došků za rok. Materiál se vozil až z Moravy a dodavatelé museli bojovat i s počasím, kdy kvůli krupobití přišli o část úrody. Nicméně i tyto potíže se podařilo překonat a areál mohl být 1. 4. 2024 plně otevřen pro veřejnost. stodolou, velkou stájí a kolnou.

Foto se souhlasem: Jihočeské muzeum České Budějovice

Druhý je přilehlá vesnická osada, kde je možné navštívit obydlí bezzemka, chalupníka a sedláka s veškerými náležitostmi. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout venkovské bydlení různých sociálních vrstev středověkého venkova, od té nejméně majetné až po nižší šlechtu. Kromě obydlí jsou v areálu k vidění další nezbytnosti tehdejšího života, bez kterých se obyvatelé neobešli – chlebová pec, studna s vahadlem, zvonička, keramické pece, štěpnice a další.

Archeoskanzen kromě náhledu do středověkého života představuje i řadu dobových stavebních postupů. Najdete zde jak stavby z lomového kamene, stavěné na vápennou maltu s vápennou omítkou, tak roubené stavby „v kožichu" (to znamená omítnuté jílovou hlazenicí), stavby z řezaných i tesaných prken a další. Středověk si tu můžete nejen prohlédnout, ale i zažít – kromě komentovaných prohlídek je zde možné absolvovat i workshopy (výroba košnic a ošatek, středověké odívání, výroba kuší, hrnčířství, ...) za velmi příznivou cenu.

Foto se souhlasem: Jihočeské muzeum České Budějovice

Pro školy nabízí pracovníci edukčního oddělení Jihočeského muzea pět různých vzdělávacích programů zaměřených na témata týkající se života ve středověku. Areál také pravidelně ožívá při velkých akcích, které se opakují každý rok, jako je oblíbená akce Válka a vojenství, která letos proběhla 15. 6., nebo vrchol celé sezóny, Trocnovské slavnosti, které se v tomto roce budou konat 7. 9.

Foto se souhlasem: Jihočeské muzeum České Budějovice

Při těchto příležitostech celý areál zabydlí i řemeslníci v dobovém oblečení, kteří ukazují staré technologie i běžné úkony, jako je pečení chleba, a návštěvníci si mohou leccos vyzkoušet. Vše, včetně termínů aktuálních akcí, vstupného a otevírací doby, najdete přehledně na oficiálním webu Jihočeského muzea a sociálních sítích.

Foto se souhlasem: Jihočeské muzeum České Budějovice

A co bude dál?

Celý areál v kompletní podobě letos zažívá svou první turistickou sezónu, ale jak už to bývá, nějaké další plány na jeho rozšíření jsou. Jaké, to je zatím tajemstvím, ale co mi pan Lukáš Faktor prozradil, je například v plánu obydlet skanzen menšími hospodářskými zvířaty (kozy, ovce, drůbež), pro které se právě dokončují ohrady.

A kam z archeoskanzenu dál?

Areál Památníku je volně přístupný, pouze se kvůli stavbě nového Návštěvnického a edukačního centra letos nedostanete do muzejní budovy. I tak ale stojí za prohlídku – najdete zde pozůstatky Žižkova a Mikšova dvorce, údajné místo Žižkova narození a také již zmiňovanou naučnou stezku Milníky Husitství. Pokud hledáte další zajímavé cíle v okolí, neměli byste vynechat blízké Borovany, které nabízí zážitky jak pro děti, tak pro dospělé. Vypravit se můžete i do Českých Budějovic.

Foto se souhlasem: Jihočeské muzeum České Budějovice

AUTOR ČLÁNKU: Martina Máta Nosková pro časopis sruby&ROUBENKY

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00