Koronaviru se na dřevěném povrchu prostě nelíbí. Další důvod, proč zvážit bydlení v dřevostavbě

Markéta Kristová | Úterý, 05. leden 2021 |

Po pečlivém zkoumání přišli finští vědci s ověřenými výsledky testů, které prokazatelně potvrzují, že nakažlivost koronaviry klesá na dřevěném povrchu mnohem rychleji a efektivněji než na povrchu z jiného materiálu, jako je třeba sklo nebo plast. Výsledky tohoto nového výzkumu by tak mohly přispět k masivnímu nárůstu výstavby rodinných domů i veřejných budov ze dřeva. Mimo jiné by použití dřeva podle vědců mohlo sehrát významnou roli i v hygieně nemocnic.

Dřevo v roli odolného materiálu

Projekt zaměřený na přežití a nakažlivost virů na dřevěném povrchu a dřevěných výrobcích, ošetřených i neošetřených, zahájili finští vědci loni v létě. Mimo jiné vědci do výzkumu zapojili také obalové materiály a papírové výrobky, stejně jako povrchy ze skla, kamene, plastu či textilu.

„Od loňského jara se objevily skutečnosti, které ukazují, že koronaviry mohou přežít na površích hodiny, dny až týdny. Cítili jsme tedy, že je nutné studovat, jak dlouho a za jakých podmínek zůstávají nakažlivé viry na těchto površích. Dalo by se říci, že studujeme všechny povrchy, se kterými lidé v každodenním životě přicházejí do styku," píše Antti Haapala webu forest.fi.

První výsledky testů na sebe nenechaly dlouho čekat. Ukázalo se, že nakažlivost koronavirů na dřevěném povrchu prudce klesá. Osvědčily se také lepenka a papír, i když viry na nich přežívají mnohem déle než na samotném dřevě.

„To mimo jiné ukazuje, že by se mělo zcela upustit od placení papírovými bankovkami během virové epidemie, což jednoznačně přispívá k udržování správné hygieny rukou," tvrdí docent Antti Haapala z univerzity ve východním Finsku. Nicméně dřevěný povrch v testech proti bakteriím a virům obstál jako nejodolnější.

Dřevo má silné antibakteriální účinky

Tiina Vainio-Kaila z finského centra technického výzkumu VTT ve své disertační práci upozornil na extrakční látky ve dřevě borovice lesní a norském smrku. Právě tyto látky prokazatelně brání růstu několika patogenních bakterií včetně bakterie MRSA (Staphylococcus aureus), která je často příčinou infekcí získaných v nemocnici.

Žádná jednotlivá extrakční sloučenina však sama o sobě nedokáže vysvětlit samotný antibakteriální účinek, které v sobě dřevo má. Odborník Tiina Vainio-Kaila tvrdí, že svůj značný podíl na tom mají pryskyřičné kyseliny, které se ve dřevě borovice a smrku ukázaly jako antibakteriální. Antibakteriální schopnosti má také lignin. Dřevo také vylučuje těkavé organické sloučeniny (VOC), jejichž antibakteriální působení snižuje množství choroboplodných zárodků i v ovzduší v interiéru.

Dalším druhem dřeva s antibakteriálními vlastnostmi je bříza. Dřevo břízy je hojně využíváno při výrobě nábytku, který se mimo jiné výborně hodí do interiérů dřevostavby. „Je pravděpodobné, že i starý dřevěný povrch v interiéru může být antibakteriální, ale jak silná je tato vlastnost ve srovnání s čerstvým povrchem dřeva, bude předmětem dalšího studia," píše Vainio-Kaila webu forest.fi. Čerstvý dřevěný povrch dřeva vylučuje těkavé uhlovodíky, které mají za následek specifickou vůni dřeva, kterou můžete cítit v interiéru každé dřevostavby.

obr.: Cedrové dřevo obsahuje hodně pryskyřice a je aromatičtější, než třeba borovice. Foto: Martin Zeman

Už jste četli?

Neošetřené a přírodní dřevo ničí bakterie

Projekt XAMK také studoval, jaký vliv mají povrchové úpravy a odstraňování nečistot na antibakteriální vlastnosti dřeva. Výzkumy ukázaly, že neošetřené dřevo ničí bakterie o dost lépe než sklo nebo dřevo, které je už ošetřeno voskem nebo lakem. Na ošetřeném dřevě byl po tomto zjištění logicky antibakteriální účinek výrazně slabší.

Povrchové úpravy dřeva usnadňují jeho údržbu, ale současně se tím snižují přirozený antibakteriální účinek dřeva. Na druhé straně množství vyskytujících se nečistot nebo vnímaná špína na dřevěném povrchu zásadně neovlivnily antibakteriální účinek neošetřeného dřeva.

obr.: Na stavbu této moderní roubenky bylo použito dřevo z cedru, které nevyžaduje povrchovou údržbu. Dřevo dle světových stran se pak přirozeně zabarví. Foto: Martin Zeman

Mohlo by vás zajímat...

Dřevostavby jsou bydlením budoucnosti

Bez ohledu na stále nezodpovězené otázky ohledně virů a bakterií, jejich výskytu a následnému vymizení je dnes už více než jasné, že by se mělo jednoznačně zvýšit využití dřeva na výstavbu zařízení, kde by mohl koronavirus, ale i jiné nebezpečné viry a bakterie způsobovat velké problémy, například nemocnic, obchodních center, škol, školek nebo domovů pro seniory.

Samozřejmě by postupně měla narůstat i výstavba dřevostaveb, a to zejména ze dřeva borovicového, smrkového nebo cedrového. Dřevo a jeho zdraví prospěšné účinky lze využít i v interiéru.

V roce 2019 se u nás podle statistiky ADMD postavilo 2749 rodinných domů na bázi dřeva. Je tedy zřejmé, že i u nás obliba dřevostaveb nejen díky rychlosti výstavby a udržitelnému způsobu stavění stoupá, což je i v době pandemie vnímáno velmi pozitivně.

Foto: Lina Németh

"Moderní mateřská školka ve Všetatech-Přívorech postavená z dřevěných panelů (Novatop) jednoznačně dokazuje, že ze dřeva lze vytvářet architektonicky kultivované stavby s komplexní kvalitou pro jejich uživatele i pro okolité prostředí."

Foto: Lina Németh

Náš tip na související článek

Zdroj článku: web forest.fi

Autor článku Mgr. Markéta Kristová

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 1 / 1
Líbil se Vám článek?10