Nejzdravější dům pro člověka je podle odborných studií ten dřevěný

Redakce | Pondělí, 03. srpen 2020 |

Když se při našich redakčních návštěvách ptáme stavebníků, proč se rozhodli právě pro dům z masivního dřeva, velmi často hovoří o tom, že si přáli dům zdravý. Odkud se bere jistota člověka, že právě dřevěný dům bude zdravý? A proč by nemohl být zdravý dům cihelný, když cihla není nic jiného než hlína, tedy přírodní materiál? O skutečných důvodech se můžeme jen dohadovat – anebo podrobit dřevo odbornému zkoumání a nechat se přesvědčit exaktními výsledky.

Dřevo léčí

Mohlo by se zdát, že za přesvědčením o „zdravosti" dřeva jako stavebního materiálu může stát jeho vůně. Ať už použijeme dřevo listnatých nebo jehličnatých stromů, vždy budeme odér čerstvě vyrobených fošen, prken a trámů vnímat jako vůni.

Těžko najdeme člověka, kterému bude dřevo páchnout, úspěšnější však budeme v případě, že se zaměříme na jedince, kterým látky uvolňující se ze dřeva mohou způsobit zdravotní komplikace. Záměrně jsme zvolili slovo jedinec, protože případy, kdy trvalé působení silně koncentrovaných výparů z čerstvého dřeva způsobilo dráždění dýchacích cest, jsou opravdu ojedinělé.

Mnohem častěji se setkáme s empiricky ověřenou skutečností, že dřevo jako stavební materiál působí na zdravotní stav člověka pozitivně a zlepšuje jeho tělesné a duševní zdraví. Řada výzkumů potvrdila jedinečné vlastnosti silic obsažených ve dřevě borovice limby a jejich účinky na snížení klidové srdeční frekvence člověka (uvádí se až deset úderů za minutu, což ušetří přibližně hodinu srdeční činnosti denně), cedrové dřevo zase odpuzuje hmyz včetně molů.

Bez ohledu na druh stromu, ze kterého dřevo pochází, se však podařilo prokázat, že tento materiál má výrazné antibakteriální účinky. Například dizertační práce Tiiny Vainio-Kaila na univerzitě Aalto ve Finsku prokázala, že neošetřené povrchy masivního dřeva v interiéru významně potlačují rozvoj choroboplodných zárodků.

Studie srovnávala chování různých mikrobiálních kultur na dřevěném a skleněném povrchu a došla k závěru, že na skleněném povrchu se šíří podstatně rychleji než na dřevěném. Jedním z důvodů může být to, že dřevo díky absorpci vlhkosti rychle osychá a bakterie tak ztrácejí živnou půdu pro svůj rozvoj.

Autor textu: Martin Klíma

Dřevo a jeho zdraví prospěšné vlastnosti

Na antibakteriální účinky mají podstatný vliv substance obsažené ve dřevě, například pryskyřičné kyseliny a taniny. Tyto látky působí na buněčné membrány bakterií a vytvářejí chemické vazby s ionty, které bakterie potřebují pro své fyziologické pochody.

Taniny se vyskytují především v jádrovém dřevě dubu, jilmu, akátu, kaštanovníku, ořešáku a řady exotických dřev. Ve dřevě jehličnanů se taniny nacházejí omezeně, případně zcela chybí. Antibakteriální účinek jehličnatých dřev, především borovice, lze vysvětlit přítomností jiných polyfenolů, tzv. terpenů.

Tato skupina různorodých přírodních látek je nejvíce zastoupena v jádrovém dřevě jehličnatých dřevin s pryskyřičnými kanálky. Největší množství pryskyřičných kanálků, potažmo pryskyřice, se nachází ve dřevě borovice.

Jakmile byly tyto látky pomocí rozpouštědel ze zkoumaných vzorků dřeva odstraněny, bakteriální kultury se začaly ihned množit. Z toho lze mimo jiné také usuzovat na to, že uzavřeme-li povrch dřeva neprodyšnou vrstvou barvy či laku, výrazně tím omezíme nebo dokonce zcela zničíme jeho pozitivní vlastnosti.

Antibakteriální schopnosti má také lignin, naopak celulózu mikroorganismy tolerují. Protože dřevo vylučuje také těkavé organické sloučeniny (VOC) s antibakteriálními účinky, dochází ke snížení choroboplodných zárodků i v ovzduší v interiéru.

Autor textu: Martin Klíma

Jedinečné borovicové dřevo

Silně aromatické dřevo borovice a smrku účinně potlačuje rozšířené a obávané infekce způsobené tzv. problémovými multirezistentními bakteriemi MRSA (meticilin- rezistentní zlatý stafylokok) a VRE (vankomycin rezistentní enterokoky). V tomto ohledu má borovice výrazně silnější účinky než smrk.

Růst bakterií druhu Escherichia coli, které se sice běžně vyskytují v trávicím traktu člověka, které však mohou za určitých okolností způsobit zdravotní komplikace, dokáže překvapivě zbrzdit bělové dřevo borovice (vnější část dřeva přiléhající ke kambiu, která vede vodu od kořene k listům a ukládá zásobní látky).

Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že toto dřevo vysychá rychleji než borovicové jádrové nebo smrkové dřevo. Podobné antibakteriální účinky byly jinými studiemi prokázány i u jiných druhů dřeva, například dubového, borové, březového, olšového nebo ořechového.

obr.: Borovice limba (Pinus cembra) roste pouze ve vyšších nadmořských výškách, podél horní hranice lesa v pásmu borovice kleče. Její pozitivní účinky na lidské zdraví prokázala řada studií, velmi často se proto používá pro výrobu nábytku nebo opláštění stěn. Foto: Dreamstime

Ošetřovat dřevo, nebo nechat přirozeně stárnout?

Zatím nepříliš vyjasněnou otázkou zůstává, jak antibakteriální vlastnosti dřeva ovlivňuje povrchová úprava oleji a vosky a zda by extrakty získané ze dřeva přidávané do prostředků na ochranu dřeva mohly zvýšit jejich účinnost a snížit ekologickou zátěž.

Kromě toho je třeba ještě zohlednit přirozené stárnutí dřeva, protože zmíněná studie se prováděla pouze s čerstvými vzorky. Je ale pravděpodobné, že antibakteriální účinky budou postupně klesat.

Bez ohledu na ještě nezodpovězené otázky se však zdá být už nyní smysluplné zvýšit využití dřeva zejména v zařízeních, kde by mohly bakterie E. coli způsobovat velké problémy, například nemocnice, školy nebo domovy pro seniory.

Samozřejmě nemůže být na škodu zamyslet se nad případným využitím dřeva také v každém interiéru – ideálně formou srubového domu z borovice, smrku nebo cedru.

obr.: Struktura dřeva. V porovnání s jádrem může mít bělové dřevo rozdílné fyzikální a mechanické vlastnosti, zajímavé však je, že dokáže intenzivně brzdit rozvoj bakterií. Ilustrace: Dreamstime

Přečtěte si jak se bydlí ve srubovém domě z borovice, smrku a cedru