Roubenka naruby aneb dřevěná vestavba do zděného domu

Kde to vlastně jsme?

Nacházíme se v Brně na Tkalcovské ulici, v objektech prvorepublikového textilního podniku Vlněna vyrábějícího vlněné látky. Velmi rozsáhlý komplex budov se po zániku podniku začal využívat pro nejrůznější účely. V naší části, která sloužila pro skladování, se dnes nacházejí kancelářské prostory.

Proč právě sem?

Rozhodli jsme se, že po dvanácti letech ve skoro provizorních podmínkách si zasloužíme nové prostory, kde budeme moci našim zákazníkům předvést nejlepší vlastnosti dřeva. Přišlo nám unikátní spojení historické industriální architektury s čistě přírodním materiálem.

Souvisí to také se změnou v zaměření naší společnosti – zatímco dříve jsme se specializovali na výrobu srubů, tedy technologii, která probíhá ve výrobních halách pomocí motorových pil a další techniky, v současné době se orientujeme především na roubenky z lepeného profilu. Ve firmě je vyprojektujeme a odešleme do výroby, která probíhá v Rakousku. Vyměnili jsme tedy hlučné a prašné haly za čisté prostředí kanceláří.

Proč jste sruby opustili?

Má to celou řadu důvodů. Pro mě osobně jsou sruby srdeční záležitost – je to kus poctivého dřeva, každý kmen je originál, ztělesnění skutečné přírody, ale vývoj se nedá zastavit a zdá se, že trend směřuje k technologii lepeného trámu, který eliminuje nedostatky mokrého dřeva – nepraská, nesedá, nevyžaduje technologickou přestávku a dům se dá obývat ihned po dokončení.

Dalším faktorem jsou zpřísněné energetické požadavky s tepelněizolačními parametry, jichž prostou srubovou technologií prakticky nelze dosáhnout, a v neposlední řadě do hry vstupuje také nová generace ve vedení naší společnosti, kterou reprezentuje můj syn Hynek.

Poloroubenku z lepených borovicových trámů od vaší firmy jsme čtenářům představili v minulém vydání tohoto časopisu, v čem ale spočívá tajemství roubenky naruby?

Je to vlastně trochu jiná kombinace zděné stavby a masivního dřeva. Zatímco v poloroubence jde o spojení samostatné zděné části s částí roubenou, v tomto případě se vzájemně prolínají. Jak může takový průnik vypadat v praxi, jsme si vyzkoušeli právě v našich nových kancelářích: do zděné budovy, jejíž kořeny sahají až do 19. století, jsme vestavěli masivní dřevěné stěny.

Pavlova poloroubenka na Paloučku

Jak rekonstrukce probíhala?

Nejprve jsme odhalili a zrenovovali původní dřevěné části – trámový strop a parketové podlahy. Protože zde býval sklad, je podlaha vyrobena z podřadných parket různé velikosti, tvaru i druhu dřeva,po stržení koberců a vybroušení se ale ukázalo, že jinak je ve velmi dobrém stavu včetně trámů, na kterých je uložena, proto jsme ji pouze přetřeli lodním lakem a neměnili.

Aby vynikla krása trámového stropu, rozhodli jsme se horní část příček prosklít, což navíc zajišťuje i určitou transparentnost prostoru a zlepšuje světelné podmínky na chodbě, kde není žádné okno. Na tomto místě bych ještě rád zmínil, že celou rekonstrukci jsme si projektovali i realizovali sami a moc děkuji za skvělou spolupráci týmu našich projektantů a montážníků.

Jaké složení mají dřevěné příčky?

Jde o čistě masivní dřevo vrstvené z čtyřcentimetrových fošen v tloušťce podle potřeby, v našem případě je to 12 centimetrů. Kombinovali jsme smrk a borovici, tedy dva druhy dřeva, z nichž stavíme i naše domy, aby zákazník mohl posoudit rozdíl mezi nimi a rozhodnout se, který druh se mu líbí více. Například borovice je rustikálnější, má více suků a postupně se vybarvuje do intenzivních bronzových odstínů.

Záměrně jsme ponechali stěny bez ošetření, nicméně pokud je to z provozních důvodů třeba, lze stěny samozřejmě natřít včelím voskem nebo přírodním olejem, které zabrání nevratnému znečištění povrchu.

Jak jsou příčky usazeny na podlahu a jak jsou napojeny na zděné obvodové stěny?

Protože podlahy i stěny jsou značně nerovné, rozhodli jsme se použít pro založení příček prahový trám usazený na aretačních šroubech, čímž jsme vytvořili absolutní rovinu. Prostor mezi trámem a podlahou jsme využili pro rozvody elektřiny a počítačové sítě a zakryli lištami.

Ke zděným, značně nerovným stěnám jsme dřevo napojili pomocí paměťové pásky, kterou používáme i při stavbě roubenek a která umožňuje dilataci v řádu milimetrů. Zděné stěny jsme záměrně nechali v původním stavu, abychom demonstrovali, že i nerovnosti nepředstavují pro naši roubenku naruby žádný problém.

Tady vidíme technologii v kancelářských prostorech, kam jinam byste ji doporučil?

Ideálně do obytných prostor, které nelze z nejrůznějších důvodů postavit z masivního dřeva, tedy do novostavby zděného domu i do původní budovy, kde se naplno projeví úžasné vlastnosti dřeva – jeho schopnost vyrovnávat vzdušnou vlhkost v interiéru, zlepšovat akustiku, opticky zateplovat a vůbec pozitivně působit na duševní zdraví člověka.

Využít ji však lze kdekoliv, kde je třeba rozčlenit větší prostor a vytvořit originální a přívětivé prostředí, například v restauracích, kavárnách, showroomech apod. Nakonec i na našem příkladu je vidět, jak skvěle působí dřevo v kombinaci s moderním nábytkem TON, který pro naše prostory navrhla designérka Tereza Zdražilová.

Moderní, horská a útulná roubenka je navržena pro aktivní páry, její stavba trvá zhruba týden