Dřevostavby s pohádkovou střechou

Tomáš Svoboda | Středa, 09. červenec 2014 |

Krytiny z rákosu byly ještě celkem nedávno dominantní krytinou v české a také evropské krajině. Hlavním důvodem jejich rozšíření byla kromě mimořádné trvanlivosti také dostupnost tohoto přírodního materiálu a řemeslná zručnost většiny obyvatel vesnic. Především v západní a severozápadní Evropě se tyto pohádkové střechy opět stávají přitažlivými, a to hlavně v kombinaci s dřevostavbami.

Rákosová střecha upoutá na první pohled především tvarem a zabarvením. Rákos postupným procesem mění barvu z přirozené medově zlaté až do stříbrně hnědé, při dešti pak do červeno hnědé barvy. Střecha z rákosu se díky celkové tloušťce kolem 30 cm dá různě tvarovat a dokonce zdobit ornamenty. Přírodní krytina umožňuje pokrýt libovolné konstrukce bez jakýchkoliv rušivých prvků, jako je například oplechování. Je však třeba myslet na okapovou hranu střechy a umístit pod tuto hranu mřížky nebo štěrkové lože pro odvod vody stékající ze střechy.

Z hlediska životnosti je rákos velmi trvanlivým materiálem. Střechy z něj vyrobené mohou spolehlivě sloužit 50 až 100 let. A to hlavně díky tomu, že rákos obsahuje voskové a křemičité složky, které mají významný vliv na jeho pevnost a dlouhověkost. Důležitá pro životnost je zimní sklizeň rákosu. Působením mrazu dochází totiž k vytvrzování stvolů. Zásadní podmínkou mimořádné životnosti je také dodržení optimálního sklonu krytiny (min. 42°). Voda, která proteče dovnitř krytiny, je totiž při tomto sklonu stvoly rákosu vyváděna opět na povrch. Pokud má střecha optimální sklon, tak při dešti voda krytinou proniká do hloubky zhruba 8 cm a vrstva pod ní je trvale suchá.

Vzhledem k tomu, že každý snopek rákosu je několikrát připevněn k podkladu pozinkovaným drátem, je tato krytina vhodná i pro použití ve větrných oblastech. Příkladem jsou větrné oblasti severního Německa, Dánska, Holandska, kde je rákos stále velmi oblíbený. Běžně se pokládá na střešní latě v osové vzdálenosti 30 cm. Lze však pokládat i na plné bednění, například z OSB desek. Dle praktických zkušeností z realizací rákosových střech se však dává přednost kladení na latě a kontralatě. Důvodem je to, že pod krytinou vzniká vzduchová mezera, která je schopna odvádět případnou vlhkost ze střešní konstrukce.

Rákosová krytina také může zajistit velmi zajímavé tepelně izolační hodnoty. Například tepelný odpor je R= 1,5 m2K/W, což odpovídá přibližně 6 cm tlusté vrstvě pěnového polystyrenu. Velkou předností rákosu je ochlazování podkroví v letním období. Rákosová střecha má kromě toho také spolehlivý akustický útlum, což se projevuje významným útlumem dešťových kapek při intenzivním dešti. Nehořlavosti rákosové střechy lze docílit speciálním nástřikem, který obvykle zaručuje ohnivzdornost 5 let. Poté je nutno nástřik opakovat. Rákosová krytina stejně jako jiné střešní materiály umožňuje stavebníkům umísťovat klasická střešní okna nebo okna do tzv. volského oka.

Hodnocení uživatelů: 5 / 5
Líbil se Vám článek?05