Rozhovor s architekty Janem Brotánkem a Janem Turinou

Dagmar Šimonová | Pondělí, 06. květen 2013 |

V rámci tradiční série odborných přednášek a diskuzí Hovory o dřevu´13, jsme se zeptali dvou architektů Jana Brotánka a Jana Turiny, spolupracujících v rámci ateliéru Jana Brotánka, na jejich názory na současnou situaci v oboru dřevostaveb. Z velmi naplňujícího rozhovoru je poznat, že pánové jsou dobrými kolegy, schopnými konstruktivní kooperace. Dnes přinášíme první část rozhovoru, příští pondělí si budete moci přečíst jeho zbytek...

Jak by vypadal dům, který byste si stavěl pro sebe?

T: „Jsem právě ve fázi studie a přípravy stavebního povolení vlastního domu."

A jste sám sobě architektem?

T: „Jsem."

Jaké to je?

T: „Těžké. Protože klient vám řekne co ano, co ne. Ale já osobně mám více variant a je těžké se rozhodnout pro jednu z nich."

B: „Ono se říká, že právník by si neměl dělat obhajobu sám. Nevím, jestli u architekta to platí stejně."

Udělal jste si nejprve pár skic, než jste se rozhodl, že se sebou chcete spolupracovat?

B: „S manželkou jsme si vůbec nepřipouštěli, že by to měl dělat někdo jiný. Náš statik ale říkal: „Měl by sis to nechat od někoho udělat." Tenkrát mě to zarazilo, dnes připouštím, že by možná stálo za to ukázat to očím několiho jiného a nezávislého. Přese všechno, za tím projektem si stojím a musím říci, že jsem spokojený."

Konzultoval jste to s někým?

B: „Samozřejmě. Manželka je tím hlavním činitelem. Praktickou část chodu rodiny má na starosti ona, tím pádem jsem její názory na optimální pojetí mohl promítnout do konceptu domu."

V čem je Váš dům specifický? Co je jeho motivem, má nějaký přívlastek?

B: „Jedná se o stavbu na venkov. Je tam použité dřevo v maximální míře, i na fasádách. Je to dřevěný dům se vším všudy. Přívlastek mě zrovna nenapadá. Možná by to mohl vědět Honza." (smích)

T: „Honzův dům je poznatelný, protože má svůj styl."

B: „Děkuji, tohle já bych o svých stavbách nikdy neřekl, protože bych si připadal moc ješitný."

T: „A můj dům? Já to mám docela specifické. Koupili jsme maličký starý dům, parcela má 200 m2, z toho dům má 100 m2 a dvorek zbytek. Je to v zástavbě, v nejstarší části města. Stávající zděný dům kompletně zbouráme a na jeho místo postavíme dům nový, samozřejmě dřevostavbu. Jedná se o dřevostavbu do proluky, takže to má svá úskalí."

B: „Je to výzva, dostat nový objekt do staré zástavby. Také zvolit správný postoj k místu, aby dům nezapadl, a aby měl nějakou vypovídající hodnotu o dřevostavbě a soudobém nahlížení."

T: „Předběžně jsem projekt projednával se stavební komisí. Chtěli jsme, aby se jednalo o dřevěnou kostku s původním zrekonstruovaným štítem z počátku století. Toto řešení se jim zdálo příliš agresivní, proto jsem musel trochu ustoupit a zvolit klasickou sedlovou střechu."

Kdybyste si mohl vybrat jakékoli místo, kde by Váš dům stál, kde by to bylo?

B: „Musím říci, že právě tam, kde teď je. Měli jsme štěstí, že jsme ten pozemek získali."

Mohu se zeptat, kde to je?

B: „V Brdech. Přímo v sousedství vojenského prostoru Jince. Díky vojákům je zde nedotčená krajina, která evokuje šumavská zákoutí. Příroda je v Rožmitálské kotlině nádherná. Mám k tomu vazby od dětství, jezdil jsem sem s rodiči na chalupu a nyní od té chalupy bydlím necelých 150 m."

A jak to máte vy? Je to takto optimální?

T: „Já si myslím, že optimální je to v tom, že se jedná o centrum města. Zvažovali jsme, zda koupit parcelu na okraji města, nebo jezdit denně autem ze vzdálenějších míst. Nakonec jsme se rozhodli pro koupi starého objektu, ale přímo v centru. S polohou jsem velice spokojený. Čelákovice leží na Labi, kam odtud dojdu za dvě minuty a za další minutu se dostanu na náměstí."

B:„V podstatě jste si koupili genius loci, že? Je to poměrně složité, najít dnes pěkné místo. Zástavba ve starých městech je příjemná právě tím, že se vyvíjela postupně a za úplně jiných vnějších činitelů než třeba satelitní města. To ani nejsou města, ale zastavěné plochy, které vznikají nepřirozeně a najednou."

Sledujete novinky v oboru? Mohl byste jmenovat tu nejzajímavější?

B: „Jako velmi přínosné mi připadají vícevrstvé masivní panely, u kterých se navíc rozvíjí velká škála jejich uplatnění."

T: „Z ryze funkčního pohledu a z perspektivy naší každodenní práce mě napadlo to samé."

Zaujala Vás nějaká realizace dřevostavby v ČR nebo ve světě?

T: „Už je to pár let zpátky, ještě na škole se mi líbila továrna na svítidla Černoch od architekta Rajniše v Kolodějích u Prahy. Byli jsme tam na exkurzi, ta stavba se mi opravdu líbí, jako i některé další věci od pana Rajniše."

B: „Mně se líbí např. Akátová věž. Rozhledny mají velký potenciál, protože jsou jednoduché a poměrně ekonomické. Dřevěné rozhledny se mi teď zdají jako nejlepší počiny u nás. Zásadnější dřevostavby vidím v zahraničí, jako je budova rakouských spolkových lesů (Öfb) ve Vídni nebo dřevo-betonový most přes řeku Murau, spojující St. Georgen se St. Lorenzen (Holz-Europa Brücke) v Rakousku, dále administrativní budova firmy Mayr-Melnhof Holz v Leoben také v Rakousku."

T: „Mně se ještě líbí Cesta v korunách stromů, myslím tu zahraniční, tu co stojí na Lipně, jsem osobně neviděl. Také se mi líbí řada staveb z Finska, např. Sibelius Hall."

Kde čerpáte inspiraci?

B: „ Rád se nechávám inspirovat daným projektem nebo místem. Jakmile začnu nad věcí přemýšlet, stane se pro mě zadání a potřeba klienta inspirací. Dostávám se do daných souvislostí, ty mě inspirují a dál to umocňují. Vždy to vzniká zevnitř směrem ven."

T: „U mě je to podobné."

Rozhovor připravily: Ing. Irena Truhlářová, Bc. Pavla Blažková z ARCHCON atelieru

Přednášku architektů Jana Brotánka a Jana Turiny jste mohli vidět na veletrhu Dřevostavby 2013 pod záštitou přednášek Hovory o dřevu, jež pro milovníky dřevostaveb každoročně organizuje projekční studio ARCHCON atelier a realizační firma DŘEVOSTAVBY BISKUP.

Druhou část rozhovoru naleznete na našich stránkách příští pondělí 13.5.2013!

Hodnocení uživatelů: 5 / 4
Líbil se Vám článek?04