Vyhodnocení druhého kola poznávací soutěže

Helena Petáková | Pondělí, 12. listopad 2012 |

Podle počtu zaslaných odpovědí soudíme, že vás soutěžní hra, kterou jste s námi mohli hrát od května do října letošního roku, opravdu zaujala. Každý týden jsme představili fotografii předmětu, který sloužil jako nástroj pro provozování různých tradičních řemesel, nebo byl už hotovým výrobkem některého z mistrů zpracovávajících dřevo.

A každý týden jsme také jednoho ze soutěžících odměnili - ve druhém kole ročním předplatným časopisu sruby&roubenky a vstupenkami do Botanické zahrady Praha.

Sláva vítězům....

Všichni soutěžící za své správné odpovědi sbírali body a nejúspěšnější ve druhém kole vyhrávají tyto hlavní ceny:

1. cenu SodaStream FIZZ Green vyhrává Věra Kafková
2. a 3. cenu výpravnou publikaci Poselství dřeva z nakladatelství Golempress získávají Jana Morávková a Lubomír Trávníček.

A na závěr malá rekapitulace: Poznali jste, k čemu předměty sloužily?

1) Sada ručních pístových stříkaček ze 17. století je ukázkou mistrovské soustružnické práce. Když si představíme, kolik domů a střech v té době bylo ze dřeva...

2) Na přelomu 19. a 20. století se objevilo dřevěné kolo pro jízdu na ledě, předchůdce budoucího skibobu. Po obvodu zadního kola jsou nabity ostré hřeby, které se zarývají do ledu. Řídítka jsou spojena závěsnou tyčí s pohyblivou a ovladatelnou lyží.

 3) Středová část loukoťového kola, tak zvaný náboj býval z jilmového dřeva, do něho zasazený paprsek zpravidla z jasanu, obvodová loukoť z buku. Koláři po staletí věděli, že kdyby do sebe začepovali stejné druhy dřeva, kola by skřípala.

4) Pákový kráječ na krácení dřevěných drátů se požíval k výrobě sirek. Krájelo se jím hlavně osikové dřevo a na druhém místě topol. Sirky z dřevin s výraznými letokruhy, které má například smrk, by při použití praskaly.

5) Na fotografii je dřevěný medomet z Nového Bydžova. Včelaři na něm vytáčeli med ve druhé polovině 19. století. Poprvé použil k získání medu z plástů odstředivou sílu český včelař František Hruschka. Jeho vynález měl významný vliv na rozvoj našeho i světového včelařství.

6) Jednoduché krabicové mandly se začaly používat v 18. století. Obsluhovali je dva lidé a určitě se při své práci zapotili - horní krabice, kterou posunovali tam a zpět, se plnila kameny nebo pískem! Pod její tíhou se mandlovalo plátno navinuté na válcích.

7) „Podobný nástroj jsme před několika lety našli na půdě naší chalupy, také jsme se divili, k čemu to může sloužit. Nakonec jsme zavolali "stařešinu" (dědečka) a ten nám řekl, že se v tom dříve vyrábělo máslo. Tak si myslím, že je to máselnice," napsal správně Martin Konečný.

8) Nejstarší nalezené vodovody pocházejí v českých zemích z doby okolo roku 1300. Sloužily k vedení vody v pivovarech nebo ve městech a obcích. Potrubí vyráběli ze dřeva řemeslníci zvaní rourníci.

9) Kdyby vypadla zátka z této naložené dřevěné cisterny, vzbudilo by to asi velkou nelibost blízkého i vzdálenějšího okolí. Lejta na vyvážení močůvky se naplňovala ručně šoufkem, vypouštěcím otvorem byla pouze vyvrtaná díra, ucpaná dřevěným kolíkem a utěsněná hadrem.

10) Zemědělci smýkali po zoraném poli nejprve několik za sebou zavěšených trámků, později je spojili do rámů a tím vznikly dřevěné rámové brány. Počátkem středověku měly nejprve dřevěné, později železné hroty, od 18. století se už používaly brány celokovové, které svou vahou a ostrými hroty srovnají půdu lépe než brány dřevěné.

11) „Tož u nás v tom děláme mošt. Napřed pošrotujeme jablka a pak lisujeme a pijeme mošt. A taky ho někdy pálíme..." Takto užívá lis na ovoce Iveta Kulíšková.

12) Poříz je jednoduchý dvouruční nůž ke zpracování dřeva, jeho předchůdci pocházejí přinejmenším už z doby železné, dodnes jsou ale pořízy potřebným vybavením řemeslníků, kteří pracují se dřevem - truhlářů, tesařů, bednářů, kolářů nebo výrobců šindelů.

13) Do železného kovaného držáku, tak zvaného loučníku, se upevňovaly louče. Jejich jasným světlem si osvětlovali lidé prostory k bydlení a práci hlavně ve starověku a středověku. Mnohé z nás určitě ale překvapí, že loučemi se svítilo ještě za první světové války, protože někteří lidé neměli na petrolej a mnohdy ani na sirky.

14) Bednář vyráběl běžné dřevěné nádobí z bílého měkkého dřeva, tato nádoba sloužila k nabírání zrnin.

15) Intarzovaná dřevěná ruleta, která je ukázkou práce šikovného truhláře z období kolem roku 1835, uzavírá symbolicky naši poznávací soutěž.

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03