Tradiční obydlí 3: Od Kaspického moře po Sibiř – jurta

Redakce | Pátek, 09. listopad 2012 |

Není snad člověka, který by neměl ponětí co to jurta je a kde na světě se asi vyskytuje. Když budeme putovat Asií od Kaspického moře napříč jižními státy bývalého SSSR přes Mongolsko až na Sibiř, tak vždy narazíme na jurtu.

Tato území patří do rozsáhlé stepi, v které padá minimum srážek, řádí mocné bouře a v zimě bývá opravdu krutý mráz. Žijí zde mongolsky a turecky hovořící nomádi (kočovníci), kteří jsou potomci četných mongolských hord, které kdysi ovládaly na naše poměry obrovské území rozprostírající se od Číny až po východ Evropy. Styl života v těchto zemích je podroben drsnému klimatu, což je důvod, proč jsou kočovně založené. Vzhledem k obrovské rozloze těchto území se jurty liší konstrukcí i vzhledem. Slovo jurta je tureckého původu a znamená obydlí. Jeho mongolským ekvivalentem je ger, ruským kabitka a Afgánci používají slovo kherga.

Jurty jsou sice konstrukcí rozebíratelné, ale někteří jejich obyvatelé se s rozebíráním nenamáhali. Starověký řecký historik Herodot se zmiňuje o Šítech, kteří přepravovali své jurty na vozech, které měly rozchod kol až 6 metrů.

Způsob letního kočovného života spočívá v odděleném žití kmenů, důvod je prozaický – pastviny mají omezené možnosti. Opakem je zima, kdy se kmen sejde na zimovišti zvaném "aul", stany jsou uspořádány do kruhu a od severu jsou většinou chráněny s kamenů skládanou zídkou.

Základem je kruh

Jurta je označována jako stan – nazývejme ji příznačněji: mobilní dřevostavba. Vždyť se od moderních sendvičových dřevostaveb vlastně principielně neliší: dřevěná konstrukce je opláštěná tepelně/ hydroizolační obálkou. I když bude někdo jurtu nazývat stanem, tak se vlastně takový stan může pochlubit tím, že má dveře i se zárubní a střešní světlík pro přirozené osvětlení.

Je nadmíru jasné, jak se ve větru chová klasická rovná stěna – funguje jako plachta. Stěna kruhového půdorysu větru odolává na výbornou i v mohutných bouřích – vítr po stěně aerodynamicky klouže.

Jurty nemají prostor rozdělený stropem ani žádnou příčkou a tak je z každého „koutu" vidět na přiznanou konstrukci střechy a stěn(y). Její výška je různá a odvíjí se od toho, jakému účelu jurta slouží – zda je častěji přepravována a podobně. Konstrukce je samonosná a nepotřebuje žádné kotvící a podpůrné prvky – to je ocenitelné na kamenitém a zmrzlém podloží. Pouze jurty velkého průměru se opatřují sloupy, které podpírají „korunu", do které se sbíhají veškeré „krokve".

Některé oblasti mají nedostatek jehličnatého dřeva, a tak se užívá vrby, která je ve stepích hojná. V případě dostatku místního dřeva mají z něj jurty i podlahy, avšak v létě postačí obyvatelům zem, na které jurta stojí. V zimních měsících se však podlahy opatřují vrstvou filcu, sena a opět filcu.

Druhy jurt

„Obyvatele jurt lze podle toho v jaké jurtě žijí rozdělit do dvou velkých skupin: mongolskou – kalmickou a kyrgyzskou – tureckou (tato klasifikace vychází ze studie ruského etnografa Charusina). Na mongolskou nebo kalmickou jurtu narazíte u kmenů Mongolů, obyvatel Altaje, Burjatů a Tatarů na východě a kalmických kmenů na západě. Tyto kmeny hovoří hlavně dialekty, patřícími do mongolské jazykové rodiny. Tyto jurty se vyznačují rovnými střešními tyčemi, které dávají střeše tvar kužele. Kyrgyzská nebo turkmenská jurta má střešní tyče prohnuté a její střecha se tedy podobá kopuli. Rozšířená je mezi kmeny hovořícími turecky, kteří osidlují západní část území tedy Kyrgyzy, Kazachy, Uzbeky a Turkmeny. Kromě tvaru střechy má každý styl své charakteristické vlastnosti." Alexandr Sprado.

Bez tepelné izolace to nejde

Materiál zvaný filc je znám už velmi dávno – byl vynalezen ještě před tkaním či předením. Základem je vlna či srst, která se rozcupuje, roluje, hutní atd. Vlákna po zdlouhavém procesu drží mezi sebou pohromadě – v materiálu je mnoho prostoru pro hlavní izolant vzduch – filc má tak výborné tepelně izolační vlastnosti. Na zimu je plášť jurty opatřen mnoha vrstvami filcu a dříve když nebyla dostupná tkanina, tak se poslední vrstva napouštěla olejem pro maximální odolnost proti vodě. Vrstva filcu má poněkud větší váhu a absence vodorovného ztužidla (stropu) dává prostor pro borcení – tomu se zabraňuje ovázáním jurty pleteným pásem.Ten je velmi ceněný a jsou na něm vyobrazeny různé kmenové motivy.

Vybavení a tradice

Pokud někdo do jurty vstoupí a přitom se bouchne do hlavy, sáhne na stěnu či snad šlápne na práh – považuje se to za neslušnost a je to důvod i k rozvázání vztahů a přestěhování jurty. „Uprostřed jurty je místo určené ohništi. V ohništi bývá železná trojnožka na vaření. Někde se v jurtách topí dřevěným uhlím, avšak většinou sušenou mrvou. Někdy se objevují malá kamna z vepřovic s plotnou. Dnes se používají litinová kamna, která mají komín vyvedený z jurty, takže do jurty nepronikne zima. Vstup je většinou směřován na jih nebo jihovýchod, tedy na opačnou stranu než odkud vane většinou vítr. Naproti dveřím se ještě před převzetím moci komunisty nacházel rodinný oltář s vyobrazeními Budhy, máslové lampy a obětní misky. V současnosti toto místo patří většinou rodinným fotografiím a rádiu. Na stěnách jsou zavěšeny skřínky a rozvinuté koberce, u stěn postaveny dřevěné bedny, kožené pytle a vaky. Z horní části jurty visí kusy látek, které se v případě potřeby užívají k oddělení prostoru v jurtě.
V jurtě má každá osoba i věc přesně určené místo. Východní část jurty je část ženská, západní půlka zase mužská, tam také sedávají hosté. Čestné místo je přímo u ohniště respektive kamen. Omladina sedí společně s čerstvě narozenými domácími zvířaty u dveří. Sedla, zbraně a provazy jsou na mužské straně. Kuchyňské náčiní, máselnice, kolébka na straně ženské. Většinou jsou to ženy, kdo staví jurtu, ačkoliv muži někdy pomáhají. Součástí věna nevěsty bývá obvykle i jurta pro nový manželský pár.
Každý kdo se u jurty zastaví je přizván k jídlu, to už patří k příslovečné pohostinnosti kočovníků. Porazí se ovce či jehně a slaví se." Alexandr Sprado

Jurta je malý vesmír

„Na stan se nahlíží jako na svatou ochranou klenbu, pod níž se odehrává život. Všechny porady a schůzky se odehrávají v jurtě a Kyrgyzové říkají: To přísahám, tak jako mi je stan svatý". Waldemar Jochelson / Peoples of Asiatic Russia

Foto, informace a citace textů: http://www.yourtent.com Alexandr Sprado
Připravil Petr Houška

Hodnocení uživatelů: 5 / 5
Líbil se Vám článek?05