Tradiční obydlí 1: Tee-pee je také dřevostavba

Redakce | Pondělí, 29. říjen 2012 |

Tee-pee je tradiční obydlí původních obyvatel severní části amerického kontinentu - Indiánů Velkých plání a přilehlých oblastí. Jedná se o vysoký kuželový stan, jehož plášť byl dříve vyráběn z bizoní kůže.

V dávných dobách, když na Velkých pláních žili milióny bizonů, tak o tento materiál nouze nebyla - dnes už ano.Tee-pee se vyznačovalo tím, že uprostřed stanu bývalo otevřené ohniště a žila v něm celá rodina.

Dříve jenom z kůže

Obydlí podobného typu jsou známa i mimo Severní Ameriku – obzvláště v severních částech Asie a Evropy. Od sibiřského čumu nebo laponského stanu, se týpí (český název) liší konstrukčními prvky: je na vrcholu opatřeno kouřovými chlopněmi pro odvod kouře a kužel je vyosený. Původní týpí bylo malé, protože plášť ze silných bizoních kůží byl dosti těžký a pro tahání nákladů používali indiáni povětšinou psy. Se zvládnutím jízdy na koni a díky lehčí plachtovině získávané obchodem s bílými osadníky, mohla vznikat týpí vysoká až 9 metrů.
Nejsilnějším kmenem, který obýval týpí, byla skupina Lakotů (Siouxů), dáleŠajeni, Vraní indiáni, Černonožci, Komančové, Kajovové a další. Kmenové rozdíly ve stavbě týpí spočívaly především ve způsobu stavby základní kostry stanu (trojnoha nebo čtyřnoha), ve tvaru kouřových chlopní a různých detailech úvazů a jehlic.

Tee-pee není vigvam!

Slovo tee-pee pochází z lakotštiny a jeho původní význam je obydlí. Dnešní Lakotové ho zapisují thípi a označují jím bělošský dům. Postupem času vznikl nový název pro kónický stan: thiíkčeka. Týpí bývá někdy označováno jako vigvam, to je však zavádějící. Vigvam je totiž kónický nebo kupolovitý stan, který je po obvodu pokrytý březovou kůrou nebo různými rohožemi, který používali Athabaskové, Kríové, Mikmakové, Algonkinové, Odžibvejové a další kmeny "Oblasti Východních lesů" a Subarktické oblasti. Slovo vigvam pochází z jazyka Odžibvejů a znamená "místo k bydlení".

Plachta má přibližně polokruhovitý tvar, u středu průměru jsou přišity kouřové chlopně a ve středu je přišita šňůra pro uvázání ke stavěcí tyči. Kostru tvoří 9 až 20 tyčí (podle velikosti). Indiáni používali na tyto tyče povětšinou z kroucené borovice, která roste v Skalnatých horách. Pokud nebyla dostupná, stejně dobře posloužil například jasan pennsylvánský nebo jalovec.

Jak se staví přenosná dřevostavba?

Postup při stavění:Tyče se v určitém pořadí naskládají na základní trojnohu nebo čtyřnohu a tím vytvoří oporu pro plachtu. Na poslední tyč se plachta uváže a vztyčí ke kostře. Po rozprostření kolem kostry se plachta u vchodu sepne dřevěnými jehlicemi do připravených otvorů. Do špiček kouřových chlopní se zasunou dvě další tyče, které pak slouží k natáčení kouřového otvoru tak, aby byl kouř vyháněn větrem. Plachta se po obvodu zajišťuje kolíky. Obvykle se oka pro kolíky připevňují pomocí malých oblázků, které se vloží zevnitř do okraje plachty, a kolem nich se z vnějšku utáhne smyčka pro kolík. Není tedy třeba dělat nepraktické otvory do pláště - smyčka se může vytvoří kdekoli podle potřeby terénu.
Zevnitř se po obvodu týpí od země až do výšky zhruba 2 metry napíná další plachta označovaná anglicky lining. Právě tato plachta je velmi důležitá a teprve ona dělá z týpí útulný příbytek za každého počasí. Chrání obyvatele před vodou kapající z tyčí, pomáhá vést vzduch tak, aby lépe odváděl kouř z ohništ a vytváří lepší tepelnou izolaci. Pokud by měla být v noci zima či velký vítr, tak se plachta lining přetáhne přes vchod. Vybavení stanu bylo strohé a odpovídalo nutnosti transportování. Prakticky vše bylo z kůže či dřeva – jiný materiál nebyl nutný – bylo to zdravé bydlení v dřevostavbě v pravém slova smyslu.

Týpí svou podstatou dovoluje žití v harmonických skupinách, proto je s oblibou užíváno na dětských táborech. V běžných pořadových stanech jsou děti maximálně ve dvojici.

Zdroj informací:Liga lesní moudrosti

Hodnocení uživatelů: 5 / 4
Líbil se Vám článek?04