Hrajte s námi o hodnotné ceny/24

Helena Petáková | Pondělí, 22. říjen 2012 |

Soutěž se blíží ke svému závěru, výherce hlavních cen oznámíme v časopise sruby&roubenky, který vychází 12. listopadu, a samozřejmě také na této stránce. Zatím máte šanci ještě pár bodů posbírat. K čemu sloužil tento předmět, který je dílem mistra bednáře? Formulář pro vyplnění své odpovědi najdete zde.

Na obrázku minulého týdne je železný kovaný držák na louče, tak zvaný loučník. Louč byla významným vynálezem - jejím jasným světlem si osvětlovali lidé prostory k bydlení a práci hlavně ve starověku a středověku. Mnohé z nás určitě ale překvapí, že loučemi se svítilo ještě za první světové války, protože někteří lidé neměli na petrolej a mnohdy ani na sirky. Bída byla tak veliká, že v některých částech Čech a Moravy, zejména na Chodsku a Valašsku, se domácnosti vrátily ke svícení loučemi.

Louče se upevňovaly do svícnu, což byl sloupek na podstavci se železnými kleštěmi na vrcholu.

Výroba loučí bylo těžké a namáhavé řemeslo. Louče se štípaly z bukového, borového nebo osikového dřeva. Stromu vybranému speciálně pro tyto účely se říkalo „svietidlák". Po odkornění a nařezání se špalky štípaly na délku asi osmdesát centimetrů a šířku tří palců, což je zhruba sedm centimetrů. Louče se musely nechat dobře proschnout, rok i déle.

Louč hořela přibližně dvacet minut, obyvatelé domu ji proto museli často vyměňovat. Pod louč dávali železnou desku, nádobu s vodou nebo mlýnský kámen, kam padaly soply čili oharky. Louče museli lidé hlídat, jednak aby oheň neztratili a aby od nich nevyhořelo stavení. Po domě nebo do chlévů nosili louč v malém držáku, kterému se říkalo krbeček. V době, kdy dospělí pracovali, dohlíželo na louč obyčejně některé z dětí.

Přinutit louč, aby hořela, nebylo tak jednoduché. Plamen šlehá vzhůru po dřevě, protože vzduch se kolem hořícího dřeva ohřívá a táhne za sebou plamen vzhůru. Proto bylo třeba držet louč trochu nakloněnou, hořícím koncem dolů, jinak by zhasla.

Další vítězkou za správnou odpověď je Miluše Větráková, získává předplatné časopisu sruby&roubenky a vstupenky do Botanické zahrady Praha.

Zdroj informací a fotografií: Písecký deník, rozhovor s Jindřichem Kurzem, pubikace Poselství dřeva z vydavatelství Golempress a www.elektrika.cz

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03