Hrajte s námi o hodnotné ceny/23

Helena Petáková | Pondělí, 15. říjen 2012 |

Už jen do konce října můžete s námi poznávat předměty, které sloužily jako nástroje pro provozování různých tradičních řemesel, nebo byly už hotovým výrobkem některého z mistrů zpracovávajících dřevo. Dnes na obrázku je stojan nebo držák, do kterého se dřevo vkládalo k velmi důležitému účelu.

Pokud víte k jakému, zúčastněte se i tento týden naší soutěže.

Poříz - jednoduchý dvouruční nůž k ručnímu zpracování dřeva...

... je správná odpověď minulého kola a předplatné časopisu sruby&roubenky a vstupenky do Botanické zahrady Praha za ni získává Věra Studeničová.

„Poříz je potřebný nástroj truhlářů, tesařů, bednářů (výroba dřevěných sudů), kolářů (výroba dřevěných kol k vozům), výrobců šindelů (šindelářů). Dodnes je užíván v dílnách průmyslových i domácích pro úpravu násad a topůrek na kladiva, sekery apod. Pořízů bývalo dříve více druhů – nůž byl zaoblený do různých rádiů. Není pochyb o tom, že pochází přinejmenším už z doby železné." – Zaslal nám podrobnější informace ze stránek Wikipedie Marek Pokorný.

Poříz má dvě dřevěné rukojeti ohnuté směrem k truhláři, rukojeti jsou příčně spojeny ocelovým nožem, což je většinou ocelový „plocháč" profilu 4 × 30 mm s ostřím ke spodní straně. Opracovávané dřevo je upnuté nejčastěji do ponku a směřuje kolmo na truhláře. Ten uchopí poříz za rukojeti, přiloží ostří nože na dřevo a táhne směrem k sobě. Postupným odřezáváním třísek dostává dřevo požadovaný tvar. Práce s pořízem je fyzicky namáhavá, a proto musí být dobře naostřen a vyroben z kvalitní oceli.

Jen pořízem lze zhotovit například jasanovou lištu, která má být co nejlehčí a nejpevnější (přičemž nemusí být rovná). Z fošny se odštípne lať, která se opracovává pořízem. Při tom se musí řezat jen po letech, ale nepřeříznout je. Z těchto lišt se pak na venkově vyráběly lehké konstrukce, například klenutá pod plachtu na vůz, krosna - nosítka na záda na seno apod.

Poříz byl používán také k tzv. prokřesávání. Dřevozpracující řemeslník si dovezl domů čerstvě nakácené menší klády jako materiál. Kdyby hned oloupal kůru, vysychání dřeva by bylo příliš rychlé a dřevo by mu popraskalo. Proto ho nechal několik měsíců v kůře a pak kůru prokřesal - pořízem polovinu plochy kůry střídavě z klády odloupal. Za několik měsíců pak kůru odloupal úplně.

Zdroj informací a fotografií: publikace Poselství dřeva z nakladatelství Golempress a Wikipedie.

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03