Srub u sjezdovky si majitelé postavili kvůli práci. Teď si užívají bydlení jako v Jižním Tyrolsku

Redakce | Čtvrtek, 23. leden 2020 |

Inspiraci nejen typickými stavbami Jižního Tyrolska, ale i tamním poklidným životním stylem přiznávají obyvatelé tohoto srubu. Dům se tyčí na prudkém svahu skoro jako v Alpách, s terasou v korunách stromů a nádherným výhledem po okolních kopcích. O neobvyklé historii vzniku srubu nám vyprávějí jeho majitelé, kteří tady, na takzvaném Šibeničním vrchu, nejen bydlí, ale i pracují.

Víte, proč vlastně stojí tenhle srub? Důvodem bylo zaměstnání. Potřeboval jsem bydlení blíž k práci, tedy naopak než většina lidí, kteří se za prací stěhují. Ta moje práce byla specifická – provozoval jsem sjezdovku a vlek vedle velké sportovní srubové haly.

Protože se mi už nechtělo v zimě uprostřed noci několik kilometrů jezdit sjezdovku zasněžovat, zašel jsem za stavitelem srubové haly, stavební firmou OK PYRUS. Zeptal jsem se, zda by mi postavili obytný srub – protože jsem mezitím už poznal jeho kouzlo a výhody – a to co možná nejblíže. Nakonec se to podařilo opravdu nečekaně blízko; jeden z chatařů prodával pozemek přímo na kopci nad sjezdovkou, kde kdysi stávala šibenice a dnes ji nahradil dřevěný kříž. To místo se ukázalo k bydlení jako velmi příjemné, přímo výhra.

Projekt srubu

S brněnskou firmou OK PYRUS jsme se dokonale shodli na tom, jak by stavba v tomto dost náročném terénu měla vypadat. Podsklepený srub má tři podlaží. Spodní je technické, střední převážně společenské a nahoře jsou ložnice. Na bytelná alpská stavení poukazuje i masivní podezdívka a dojem dokreslují páry lyží zavěšené na fasádě.

Obr.: Na srubu vlaje vlajka Šibeničního vrchu. Foto: Martin Zeman

Projekt jsme spolu vlastně pozměnili jen jednou – propojili jsme proti původnímu záměru kuchyni a obývací pokoj, a tak máme jednu úžasnou místnost s kachlovými kamny a dveřmi na terasu. Příjemný pocit podtrhují smrkové podlahy. A naše kachlová kamna vytopí všechno, celé přízemí i podkroví. K nim máme ještě v rezervě plynový kotel.

K bydlení ve srubu patří příroda i zvířata

Jsme v nadmořské výšce 450 metrů nad mořem, ale když se v zimě přímo z oken díváme na sníh a lyžaře, cítíme se jako vysoko v horách. K tomuto dojmu přispívá ještě něco: stojíme v cestě jevu zvanému Skandinávský ledový pás, který probíhá východně od Prahy od severu směrem k České Sibiři a Vyššímu Brodu. Zima je tady u nás opravu větší než o pár kilometrů dál.

Prostor kolem domu, klid a typ naší práce (provozujeme ubytování v multifunkční srubové hale pod sjezdovkou), to vše nám dovolilo začít chovat zvířata. Ke stádečku bílých koz teď přibylo hejno slepic. Kozy se od jara do podzimu pasou na sjezdovce a občas se nám z chlívku dole přesunou i pod terasu. Víme pořád, kde jsou, protože jim na krku zvoní zvonky – samozřejmě z Tyrolska.

Obr.: Elegantní temné odstíny nábytku a obkladů prozařuje stylový mosazný lustr. Foto: Martin Zeman

Obr.: Předsíňová stěna má originální punc. Truhla pojme drobnosti jako šály nebo čepice. Foto: Martin Zeman

Koupelna ve srubu: zvláštní i praktická

Ve srubových koupelnách lidé buď nechají masivní srubovinu, nebo se přikloní alespoň na některé ze stěn k sádrokartonovému obložení. My jsme to zkusili jinak. V koupelně jsme udělali kompromis mezi ortodoxní „srubovou“ koupelnou a klasickou koupelnou s obkládačkami. Máme obojí. A jak to šlo skloubit?

Necelé dva centimetry před srubovou příčkou je stěna z plynosilikátu obložená zelenkavými obkládačkami, nahoře nepravidelně zakončenými do vlny. Je tak vidět dřevěná stěna a předstěna vypadá trochu jako kachlíkový paraván.

Mezera mezi dřevěnou a zděnou stěnou zajišťuje větrání. V koupelně máme také jednu praktickou věc – v jedné ze skříněk je šachta, kudy házíme prádlo přímo o patro níž do prádelny, kde přistane rovnou v prádelním koši.

Obr.: I takto neobvykle je možné pojmout obklady ve srubové koupelně. Za dvířky koupelnové skříňky se skrývá šachta na prádlo. Foto: Martin Zeman

Terasa teplá i chladnější

Výborně se podařilo vymyslet terasu. Obtáčí dům ze tří stran: vzadu se do ní opírá sluníčko, takže tam pěstujeme kaktusy a teplomilné rostliny. Do rozšířené části terasy se podařilo zapustit bazén. Když od něj přejdeme pár metrů po terase na opačné straně, jsme najednou v jiném světě – z prosluněného Středomoří rázem v chladnějším, zastíněném horském prostředí. Máme tady prostě takové miniaturní Jižní Tyrolsko v kostce, na pár metrech.

Na přední terase vystřídaly kaktusy pelargonie v truhlících, zase všechno evokuje ty alpské sruby. I s tím bílým italským vínem a olivami, co je právě na stole. Tady je terasa příjemně zastíněná korunami dvou vzrostlých stromů a vlastně se jakoby vysoko v korunách stromů vznáší. A ty stromy stojí za pozornost; zatímco většinou najdeme před terasami domů konifery, keříky, u nás se tyčí až nad střechu domu dva obrovské stoleté duby. Ty srub i terasu příjemně stíní, ale nebrání výhledu přes údolí do dálky.

Posadit se člověk může ven podle toho, jestli touží zrovna po sluníčku nebo stínu. Celý dům je maximálně otevřený přírodě kolem a je opravdu požitek v něm bydlet. Jak říkají v Jižním Tyrolsku: prostě Dolce Leben.

Obr.: Staleté duby příjemně stíní terasu, která tvoří od jara do podzimu další místnost domu. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Pozemek: 1000 m² (k tomu pastviny téměř 4 ha)
• Zastavená plocha: 74 m²
• Podlahova plocha: 180 m²
• Spodní stavba: podsklepení
• Stavební systém: srub
• Krov: dřevěný
• Střešní krytina: betonová KM Beta hnědá
• Dveře vstupní: dřevěné
• Okna: dřevěná – špaletová
• Zasklení: dvojité
• Podlahy: přízemí dlažba a smrk, patro smrk
• Topení: kachlová kamna, plyn
• Realizace: OK PYRUS, s.r.o., www.okpyrus.cz

Půdorys 1.NP

Půdorys 2.NP

Připravila: Alena Gembalová
Redakčně upraveno pro web
Foto: Martin Zeman