Koupelna? Oáza v masivní dřevostavbě...

Redakce | Čtvrtek, 02. březen 2017 |

Doby, kdy koupelna bývala v domě jen jedna a byla ještě ke všemu spíše za Popelku, jsou naštěstí již pryč. Dnes určuje velikost, počet a vybavení koupelen obvykle rozloha domu a potřeby jeho obyvatel. A protože co člověk, to názor, je třeba někdy přistoupit ke kompromisům. Ovšem to nutně neznamená, že bude výsledek horší, může tomu být právě naopak.

Koupelna je místem, kde by se měl člověk cítit mimořádně dobře.Důležité je její umístění v rámci dřevostavby, pozemku a vůči světovým stranám, a současně také pocit soukromí uživatele. Obvykle pro koupelny zbývá ta „horší" dispozice domu, nejkrásnější výhledy a strany od východu k západu využíváme pro obytné části domu. Máme-li ale možnost orientovat koupelnu lépe, dívat se z velkého okna do přírody a užívat si zapadající nebo vycházející slunce – může to být nádhera zvlášť pro ty z nás, kteří milují koupel ve vaně.

Koupelna v dřevostavbě - základní dilema

V případě menších koupelen řeším s klienty většinou základní dilema, zda zvolit vanu či raději sprchový kout, protože obojí se zpravidla nevejde. V prostorné koupelně je možné umístit obojí, a zpravidla i umyvadlo navíc či bidet. Obecně lze říci, že v případě většího přízemního domu nebo minimálně dvoupodlažní dřevostavby je vhodné mít jednu větší koupelnu s vanou a další menší se sprchovým koutem, případně alespoň samostatnou toaletu s umývátkem – to ocení přinejmenším návštěvy.

Pračka nemusí být nutně v koupelně

Obecně ještě stále přetrvává názor, že by měla být pračka v koupelně a musím říct, že se s tím v praxi stále setkávám. Pokud to nejde jinak, pračku v koupelně nechám, ovšem alespoň se snažím zabudovat
ji do nábytku nebo zakrýt posuvnými dvířky skříně. V opačném případě působí celý prostor neuspořádaně, někdy až rušivě. Ideální je ale pračku vystěhovat z koupelny do technické místnosti nebo do skříně na chodbu, protože v dnešní době pro praní téměř nikdy nepotřebujete v dosahu umyvadlo. Pokud uvažujete i o sušičce, je dobré ji umístit na pračku, uspoří se tak místo. V takovém případě však vybíráme takovou, která rozměrově souhlasí s pračkou. Mezikus se prodává buď pevný, výsuvný nebo se zásuvkou. Výsuvný je vhodný k postavení prádelního koše při vyjímání prádla ze sušičky.

Masivní dřevostavba v interiéru

Na masivní dřevostavbě je nejkrásnější, že můžeme do designu interiéru zapojit dřevěné roubení stěn – a koupelna není výjimkou. Je však třeba zvolit vhodný typ zařizovacích předmětů a jejich uspořádání. Aby roubení vyniklo co nejvíce, směřujeme umístění zařizovacích předmětů tak, abychom měli pokud možno roubenou stěnu volnou a nic se jí nedotýkalo. U větších koupelen s tím obvykle nebývá problém. V případě umístění vany u roubení jsou nejvhodnější samostatně stojící vany a k nim stojánková vanová baterie s ruční sprchou. Pokud jde o materiál, volně stojící vanu bych volila z litého mramoru, i přesto, že většina van se prodává v provedení akrylátovém. Absolutně nejlepším materiálem pro vany k obezdění je pak podle mého smaltovaná ocel. Každá vana má jiné tvarování, je proto vhodné si ji před koupí vyzkoušet. Pokud zvolíme obdélníkovou vanu a máme prostor pro alespoň 180 cm dlouhou, vybereme určitě model se středovou vpustí a s napouštěním přepadem – je to už vana pro dva a na výpusti tak nesedí nikdo. Pokud máme opravdu malou koupelnu a nezbývá nám nic jiného než umístění vany přímo u roubené stěny, je třeba před tuto stěnu udělat předstěnu, která za mezí přímému styku dřeva s vodou.

Sprchový kout - baterie či sprchový panel?

Volba sprchového koutu závisí na výběru baterie či sprchového panelu. V případě klasické baterie s ruční a hlavovou sprchou jsou stále oblíbenější jednoduché sprchové zástěny bez posuvů či dveří. V prostoru tak působí subtilněji a jsou praktické i z hlediska údržby. Pro větší soukromí, případně pokud chceme masážní panel, volíme uzavřený sprchový kout s dveřmi, či posuvy – z hlediska snazšího čištění lze zvolit bezrámové, je však třeba počítat s vyšší cenou. Dlouhodobým trendem je podlaha v prostoru sprchového koutu vyspádovaná do odtokového kanálku v podlaze či ve stěně. V uzavřeném sprchovém koutu však můžeme stále zvolit i vaničku – nejlépe nízkou keramickou nebo z litého mramoru.

Ing. arch. Jiřina Pustějovská

Hodnocení uživatelů: 5 / 22
Líbil se Vám článek?121