Moderní dřevostavbu si nechali postavit v prudkém svahu s krásným výhledem

Dagmar Šimonová | Středa, 07. červenec 2021 |

Anetu s Martinem provázely při hledání nového bydlení šťastné náhody. Na parcelu je přivedl osvětlený kostelík v protějším svahu a kontakt na architekta dostali od kamaráda. To jim ale nijak neušlapalo trnitou cestu budování vlastního domu, kterou museli ujít. A i když někdy propadali beznaději, vydrželi a dnes nelitují. V domě i v jeho okolí totiž našli skutečný „domov".

Oba s manželkou pocházíme z malého města v Jižních Čechách, do Prahy jsme odešli studovat a už jsme v hlavním městě zůstali. Když jsme se stěhovali z koleje, naivně jsme si představovali byt ve staré zástavbě, finance nás ale nakonec dohnaly na velké sídliště na okraji Prahy.

Prostředí nevzhledné betonové džungle nám nevyhovovalo. Byli jsme zvyklí mít blízko domu les, kopcovitou krajinu a příjemnou volnost. Věděli jsme tedy, že až budeme chtít založit rodinu, budeme se zase stěhovat.

Prostorný pozemek s krásným výhledem

Po cestě z víkendů od rodičů jsme vídávali osvětlený kostelík a říkali jsme si, že se tam musíme vypravit. Když se to konečně podařilo, zjistili jsme, že se pod kostelíkem rozprostírá rozrůstající se obec. Aneta hned začala snít o parcele, odkud by bylo na mysticky osvětlený svatostánek v noci vidět.

Poměrně rychle jsme objevili přesně takový pozemek, ovšem těsně sousedící s vlakovým koridorem. Pátrali jsme tedy dál. Po nějaké době jsme museli uznat, že dokonalá parcela neexistuje, a velkým obloukem jsme se vrátili k našemu původnímu místu. Kromě krásného výhledu měl jednu zásadní výhodu – je na samém kraji obce a nemá žádné blízké sousedy.

obr.: Velké prosklené plochy je v létě nutné chránit venkovními žaluziemi. Díky vhodnému návrhu oken se však nikdy nestane, že by v interiéru byla za parného letního dne tma. Velké prosklené plochy jsou orientované na jihozápad a jihovýchod, okno nad kuchyňskou linkou na sever a pro přisvícení je nad knihovou umístěné ještě střešní okno. Foto: Martin Zeman

Z typových domů jsme si nevybrali

Začali jsme procházet katalogy s typovými domy a čím dál tím víc propadat beznaději, protože nabídka před pěti lety nebyla příliš bohatá. Oslovili jsme tedy dva architekty, z nichž jeden se nám vůbec neozval a druhý nám vyhotovil takovou cenovou nabídku, že jsme se zase rychle ponořili do katalogů.

Zkusil jsem navrhnout alespoň dispozici, ale po dvou dnech úporné práce jsem zjistil, že to není tak úplně snadné. Naštěstí náš kamarád zrovna dostavěl dům, který se nám velmi líbil, a tak jsme ho požádali o kontakt na architekta Libora Přečka, se kterým jsme si v krátké době „padli do oka". Protože věříme, že by se každý měl držet svého řemesla, dostal od nás v návrhu volnou ruku a ve velmi krátké době jsme dospěli k řešení, které nám vyhovovalo.

obr.: Prudký svah výstavbu rodinného domu komplikoval. Architekt Libor Přeček se s ním ale statečně vyrovnal – rozdělil pozemek na tři terasy, oddělené od sebe vzájemně schodištěm. Dětské hřiště a posezení je tak umístěné prakticky na rovině před hlavním obytným prostorem. Foto: Martin Zeman

Dřevostavba ve svahu

Nakonec jsme se rozhodli pro realizační firmu z Plzně, stavbyvedoucí byl velmi schopný člověk, který nad naší parcelou kroutil hlavou. Říkal, že na sjezdovce a ještě prakticky na kolejích dům nikdy nestavěl. Postupem času ale on i jeho parta museli uznat, že protihluková stěna obrostlá zelení opravdu funguje a že jednotlivé terasy problém prudkého svahu vtipně vyřešily.

Zakázku jsme si nechali dělat na klíč, jen podlahu a schody jsme si kvůli nedodržené nabídce zařídili sami. Nábytek pod taktovkou pana Přečka zhotovilo zakázkové truhlářství. I když jsme dosáhli záruky pěti let, majitel krátce po dokončení naší stavby firmu prodal. Všechno je zatím v pořádku, klepeme na dřevo a doufáme, že tomu tak zůstane.

TIP NA ČLÁNEK: Dřevostavba ve svahu – problém, nebo unikát?

obr.: Modřínový obklad byl před instalací naolejovaný, a pokud by měla původní barva dřeva zůstat zachována, musel by se nátěr obnovovat každé dva roky. Aneta s Martinem to ale nemají v plánu – chtějí pozorovat, jak dřevo stárne a šedne. Foto: Martin Zeman

Dřevostavba má zdravé klima

Své volby spolupracovat s architektem jsme nikdy nelitovali - je to o detailech, posazení oken, všudypřítomné bílé i obří knihovně se střešním oknem. Sami bychom na spoustu věcí nikdy nepřišli a byla by to škoda, protože všechny tyto detaily tvoří jeden skvěle ladící celek.

Samozřejmě je to oproti Praze změna, ale ten klid, který tady panuje, je pro výchovu malých dětí jako stvořený. Časem to jistě bude vykoupeno nutností dojíždění, dnes jsme ale šťastní, když můžeme otevřít dveře a vypustit syna na zahradu.

Také se nám krásně bydlí v dřevostavbě - je tu příjemné a pocitově zdravé klima. Dojmu vzdušnosti a harmonie určitě nahrává i kombinace dřevěných podlah a bílých stěn, ke kterým nás nasměroval právě pan architekt.

TIP NA ČLÁNEK: Nejzdravější dům pro člověka je podle odborných studií ten dřevěný

obr.: Spojení kuchyně a obýváku je dnes běžnou praxí. Díky ní mohou i menší domy působit prostorným a vzdušným dojmem obytné místnosti. Martin ale přiznává, že někdy se jednotlivé provozy ruší. Foto: Martin Zeman

obr.: Betonová protihluková stěna odděluje jihovýchodní hranu zahrady od vlakové trati. I když po ní každých 15 minut projede vlak, majitelé domu si nestěžují. Prý je tu mnohem větší klid než u středně frekventované silnice. Foto: Martin Zeman

obr.: Za nejzábavnější „detail" interiéru považuje Aneta s Martinem knihovnu, která je vysoká zhruba čtyři metry a do jejíchž vyšších pater lezou po přistaveném žebříku. Na radu pana architekta zůstala bílá, stejně jako stěny, a barvu jí dodávají knihy, krabice a hračky. Foto: Martin Zeman

obr.: Martin s Anetou chtěli mít schody z dubu stejně jako podlahu. V masivním provedení by takové schodiště bylo hodně drahé, proto nakonec přistoupili k šalamounskému řešení – hrubě opracované schodiště je obložené OSB deskou s nalepenými podlahovými parketami. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Velikost pozemku: 1118 m²
• Zastavěná plocha: 80 m²
• Užitná plocha: 130 m²
• Stavební systém: lehký dřevěný skelet
• Tepelné izolace: minerální vata
• Fasáda: olejovaný modřínový obklad
• Střecha: titanzinkový falcovaný plech
• Okna: dřevěná
• Zasklení: izolační trojsklo
• Podlahová krytina: masivní dubové třívrstvé parkety
• Vytápění: elektrokotel
• Topení: radiátory a podlahové konvektory
• Vzduchotechnika: nucené větrání
• Skladba stěny směrem z interiéru: sádrokarton 15 mm, minerální vata 40 mm, OSB deska 15 mm, minerální vata 140 mm, vláknocementová deska FERMACELL 12 mm, minerální vata 60 mm, difuzní folie, provětrávaná mezera 60 mm, svislý modřínový obklad z hoblovaných prken 20mm
• Celková tloušťka stěny: 362mm
• Hodnota U: 0,15 W/m²K

Vizualizace: Dagmar Šimonová

Hodnocení uživatelů: 5 / 5
Líbil se Vám článek?05