Časopis DŘEVO&stavby 4/2015
Tento článek vyšel v: Časopis DŘEVO&stavby 4/2015
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 50 Kč
Objednat časopis
Tisk
Systém dřevostavby TWO BY FOUR jako nástroj pro rekonstrukce staveb

Systém dřevostavby TWO BY FOUR jako nástroj pro rekonstrukce staveb

Redakce | Pondělí, 16. leden 2017 |

Přidat na Seznam.cz

V předchozích částech seriálu jsme zmínili některé obecné aspekty, které jsou pro rekonstrukce rodinných domů pomocí materiálů na bázi dřeva typické a významné. Tato část je věnována možnostem a příkladům praktického využití systému TWO BY FOUR (TBF) při rekonstrukcích staveb.

Základním principem systému Two by Four (TBF) je fošnový rám, opláštěný z jedné strany deskou OSB nebo překližkou. Rám se pak používá jak pro svislé (stěny), tak pro vodorovné (stropy, ploché střechy) a rovněž šikmé (krovy) konstrukce. Prvky jsou v převážné míře spojovány hřebíky.

Rekonstrukce systémem dřevostavby Two by Four se vyznačuje:

  • velkou flexibilitou
  • jednoduchostí
  • schopností spojení s jinými konstrukčními systémy (to je výhodné právě při rekonstrukcích)
  • značnou prostorovou integritou a konstrukční kontinuitou

dreamstime m_19922793TBF jako reprezentant rodiny dřevostaveb s sebou nese výhody i nevýhody těchto systémů. Nevýhodu lze spatřovat v jeho dosud malém rozšíření v této oblasti a s tím související nedostatečné zkušenosti. Za jistou nevýhodu lze pro mnohé investory, architekty a projektanty považovat i skutečnost, že v případě využití TBF se nelze dost dobře schovávat za certifikované a „prefabrikované" prvky, skladby a řešení a výrazná část odpovědnosti tedy leží na tvůrcích samých. Využití TBF tedy jinými slovy vyžaduje dostatečné zkušenosti a vědomosti a také schopnost onu odpovědnost převzít. Odměnou je pak nesmírně rozsáhlé pole možností, variant a alternativ, které můžeme využívat, a na jejichž základě můžeme skutečně tvořit a hledat optimální řešení pro daný konkrétní případ. To pak považuji naopak za jednu z výrazných výhod TBF. Jistou nevýhodu můžeme spatřovat obecně v dosavadním problematickém přijímání dřevostaveb „silikátovými" investory. Vše má ale svůj čas a vývoj v ostatních vyspělých zemí nabízí slušnou perspektivu i u nás.

Mezi obecné výhody dřevostaveb pro rekonstrukce pak patří především:

  • suchý systém výstavby, tedy absence mokrých procesů, jejichž použití je limitováno klimatickými podmínkami a vyžaduje většinou technologické přestávky a tedy delší dobu výstavby
  • rychlost stavby l hmotnost stavby, která je téměř vždy výrazně nižší než v případě zděných technologií. Především v případě nástaveb a obecně „přitěžování" původní konstrukce a stavby významnou výhodou a často rozhodujícím faktorem při výběru stavebního systému
  • čistota procesu stavby a určitá kultivovanost prostředí stavby, která je v případě dřevostaveb i výrazně odlišná, než v běžné „stavařině".

Z rodiny dřevostaveb vyniká TBF především v těchto oblastech:

V rámci klasického TBF postavíme stavbu na druhé straně dveřního otvoru – tedy vše, co stavba obsahuje (s výjimkou velkých oken a některých částí technologií) je z prvků a částí, jejichž velikost a charakter umožní pronést je otvorem o velikosti běžných dveří.
TBF je ze všech systémů dřevostavby nejvíce přizpůsobivý a adaptabilní s velikým potenciálem možnosti improvizace, což je právě v případě rekonstrukcí, kdy často do poslední chvíle nevíme, co nás potká a musíme bezprostředně reagovat na nové skutečnosti, velice silnou předností.
Stavbu lze zásobovat „just in time" přístupem, tedy dodávat na stavbu postupně a vždy přesně to, co stavby v daném okamžiku potřebuje, aniž je třeba mít prostory pro uložení materiálů.
Nevyžaduje složité a objemné nářadí a mechanismy, jejichž použití bývá v některých případech rekonstrukcí (stísněné a omezené prostory) problematické. Několik příkladů rekonstrukcí se systémem TBF, které jsme v naší firmě realizovali, vám nyní představíme. Text a foto Martin Růžička PENATUS s.r.o.

Rekonstrukce technologií dřevostavby TBF - příklady:

Příklad první: Dostavba železobetonové konstrukce
V tomto případě sice nejde o typickou rekonstrukci, ale mohlo by oni klidně jít. Výchozím bodem byl nový železobetonový skelet a pomocí TBF byla dostavěn konstrukce druhého podlaží včetně krovu, a dále konstrukce obvodových stěn přízemí a vnitřní stěny v celém objektu. Téměř shodná situace by ale vznikla, kdybychom například již padesátiletou budovu snosnou konstrukcí právě ze železobetonového skeletu „odstrojili" a následně realizovali nástavbu a dostavbu. Příklad tedy zapadá do našeho tématu. V daném případě nás překvapilo, jak nepřesný a nerovný byl vlastní železobetonový skelet, postavený z přesných prvků vyrobených v továrních podmínkách prefy. Aplikovat v takovém případě rovněž prefabrikovaný systém dřevostavby by znamenalo značnou komplikaci, pokud by to vůbec bylo možné. Klasický TBF s vyrovnáním nepřesností železobetonového skeletu neměl žádný problém.

P1.1P1.2P1.4


Příklad druhý: Nástavba na rodinný dům
Druhým příkladem je nástavba druhého podlaží na stávající rodinný dům. Původní zděná stavba byla ubourána na úroveň stropu nad přízemím a po zjištění jeho stavu bylo rozhodnuto nahradit i konstrukci tohoto stropu. Vlastní nástavba tedy spočívala v nové konstrukci stropu a přístavby druhého podlaží. Prostorové podmínky na parcele byly celkem stísněné, a proto bylo nutno zásobovat stavbu postupně. V rámci přípravy projektů a stavby jsme zvažovali ubourání i prvního podlaží původní stavby, která byla prováděna úsporně, byť na tehdejší dobu standardně – šlo vlastně o dvě stěny z plných cihel tl. 150 mm s mezerou asi 100 mm, příčně propojované můstky rovněž z cihel. Rovněž řešení a stav vodorovné hydroizolace byly nevyhovující. Přestože jsme takovou variantu doporučovali, především cenové a rovněž časové důvody pak rozhodly ponechat to, co ponechat půjde. Po celkem krátké době užívání stavby jsme se ale od klienta dozvěděli, že měl variantu ubourání i prvního podlaží pečlivěji zvažovat a že je škoda, že k ní nedošlo a nebyla realizována.

P3.1P3.6P3.9


Příklad třetí: Vestavba a přístavba venkovského domu
V tomto případě jde o vestavbu do stávající konstrukce krovu a stropu domu a přístavbu domu směrem do zahrady. Starý rodinný dům je vždy hádankou, do poslední chvíle často dost dobře nevíme, co nás potká a ne vždy lze přesně dodržet projekt. Vlastní stavba je ve svahu, velice obtížně přístupná a hlavní podíl stavby rekonstrukce je pochopitelně ještě z té hůře přístupné strany. A do postupného objevování stále nových skutečností vstupují změny požadavků ze strany investora. Tedy taková typická situace na stavbě ☺. Jakkoli jsem jistě zaujatý a nemohu působit nestranně, jsem přesvědčen, že jen těžko bychom hledali jiný konstrukční systém než TBF, který by bylo v daném případě vhodnější použít.

P2.3P2.2P2.1


Příklad čtvrtý: Vnější přístavba stávajícího zděného domu
Tentokrát jsme pořizovali vnější přístavbu stávající zděného domu a zároveň nástavbu na stávající garáž rozšiřující prostory druhého podlaží. Pod přístavbou pak vniká průchozí prostor. I zde byla stavba výrazně omezena podmínkami parcely a rovněž pochopitelným požadavkem investora minimalizovat dopady stavby jednak na provoz vlastního domu (rekonstrukce a dostavba probíhaly za provozu), jednak na již založenou a pracně udržovanou zahradu.

P4.1P4.2P4.3

Text a foto Martin Růžička PENATUS s.r.o.

1. díl seriálu - Dřevostavby jako efektivní řešení při rekonstrukci

2.díl seriálu - Jak správně zadat rekonstrukci s využitím technologie dřevostavby

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Rekonstrukce”

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop