Jak správně zadat rekonstrukci s využitím technologie dřevostavby

Redakce | Čtvrtek, 11. únor 2021 |

U každé stavby je kvalitní zadání, tedy stanovení toho, čeho konkrétně má stavba dosáhnout a jaká očekávání svých investorů má naplňovat, naprosto zásadním podkladem. U rekonstrukce pak toto pravidlo platí dvojnásob. Jak tedy správně rekonstrukci s využitím technologie dřevostavby zadat? Zeptali jsme se odborníka.

Zadání projektu rekonstrukce by mělo být nadčasové

Po zvážení a vyhodnocení všech výše uvedených oblastí, a to v jejich vzájemných souvislostech a interakci, by mělo vzniknout zadání, jakýsi první výchozí stupeň, který bude obsahovat vše podstatné a důležité.

V samotném zadání obecně nesmí chybět nic zásadního, zase by tam ale nemělo být nic zbytečně navíc. Vytvořit dobré zadání není v současné době ani u celkem jednoduché rekonstrukce v silách a v moci jednoho člověka a je známkou profesionality a odbornosti, že si osoba odpovědná za tvorbu zadání přizve příslušné odborníky a je schopna jejich vstupy rovněž vzájemně usměrňovat a koordinovat ve prospěch vlastní stavby.

Z povahy a charakteru stavby jako takové je celkem logické, že i zadání rekonstrukce musí být do co možná nejvyšší míry nadčasové. Zadání a tedy i samotná rekonstrukce se musí samozřejmě ohlížet na aktuální možnosti, měla by ale zohlednit i výhled na předpokládaný vývoj parametrů, které budou v blízké budoucnosti ovlivňovat provoz stavby. Důležitým parametrem jsou pak energetické nároky a s tím související cena energií, jejíž vývoj je ale stále méně předvídatelný.

obr.: Správné zadání je základním a nejdůležitějším krokem při zahájení rekonstrukce. Musí obsahovat vše podstatné a důležité a jeho vytvoření není ani u jednoduché rekonstrukce v silách a v moci jednoho člověka – vždy je lepší přizvat k němu příslušné odborníky. Foto: Dreamstime

Investor je zadavatel, nikoliv odborník

Významným a určujícím faktorem při tvorbě a schválení zadání je samozřejmě investor, případně osoba, která obecně o investici rozhoduje nebo pak bude rekonstruovanou stavbu užívat. Tato osoba by měla nejlépe vědět, jaké požadavky má rekonstrukce splňovat především z hlediska uživatelského, není však možné ani spravedlivé od ní očekávat, že bude zároveň umět stanovit požadavky technické a profesní.

Tento možná na první pohled zcela zřejmý fakt zmiňuji záměrně, protože se ve své praxi často setkávám s případy, kdy jsou tyto skutečnosti a vazby podceňovány. Stává se rovněž, že se investora či uživatele vlastně nikdo neptá, co od stavby potřebuje, popřípadě s ním není následně konzultován návrh řešení z hlediska technických náležitostí.

Zadavatel pak až se zpožděním nebo dokonce až při užívání stavby zjistí, že mu výsledný stav nevyhovuje. Pokud se tento případ neefektivně využitých prostředků spojí ještě třeba s nekvalitně provedeným technickým řešením rekonstrukce jako takové (nekvalitní materiály, špatné řemeslo), zbudou nešťastnému investorovi jen oči pro pláč. Bohužel takových vizitek mají rekonstrukce nesčetně mnoho.

obr.: Systémy dřevostaveb jsou stále oblíbenější technologií v případě rekonstrukce staršího domu. Foto: Dreamstime

Jen dobré zadání rekonstrukce / dřevostavby nestačí

I sebelepší zadání přijde na zmar, pokud nebude reálně naplněno. V případě většiny staveb, u rekonstrukcí v dvojnásobné míře, dochází v průběhu ke změnám a úpravám, které mohou být ve výsledku zásadní. Často tyto změny vznikají požadavkem investora, u rekonstrukcí však existuje i kategorie změn, které jsou vynuceny nedostatečnou znalostí původního stavu před začátkem rekonstrukce.

Tyto změny nelze u rekonstrukcí zcela vyloučit, záleží ale na předchozích zkušenostech a profesionalitě přípravného a realizačního týmu, jak moc je bude možné omezit a do jaké míry si vynutí změnu a úpravu zadání. Zadání rekonstrukce musíme proto vždy považovat za „živý" dokument, který je v průběhu stavby revidován a aktualizován a to s ohledem na priority zadání.

Ty se totiž nemusí zdaleka tolik měnit, jako se pozměňuje reálný obraz o původní stavbě, kterou rekonstruujeme. Zadání tedy musí sloužit jako zásadní výchozí dokument po celou dobu rekonstrukce a jsou-li jeho součástí například i požadované provozní náklady, náklady na údržbu nebo třeba i postup při likvidaci stavby, neztratí svou důležitost ani po ukončení samotné rekonstrukce. Naopak bude ještě po mnoho let reflektovat úspěšnost rekonstrukce jako takové.

obr.: Rekonstrukce dřevostavbou umí nabídnout mnohé z toho, co zděné rekonstrukce neumí. Foto: Dreamstime

Rekonstrukce pomocí dřevostavby

Tak, jak jsou stavby kolem nás technologicky různorodé, tak jsou různorodé možnosti a způsoby, jak přistoupit k jejich rekonstrukci. Systémy dřevostaveb se i u nás stále rozvíjejí a získávají stále větší oblibu, není tedy jediný důvod vyloučit je z množiny konstrukcí, systémů a technologií, ze kterých můžeme v rámci rekonstrukce vybírat.

Přijmeme-li pravidlo, že v případě rekonstrukce není hlavním cílem použít nějakou konkrétní technologii, a to ještě zděnou, ale že hlavním cílem je prostě navrhnout a provést dobrou rekonstrukci, zjistíme, že dřevostavba umí nabídnout mnohé z toho, co zděné technologie neumí a co je právě v případě rekonstrukcí pozitivně hodnoceno a má smysl.

Jakkoli myšlenka postavit na stávající dřevostavbu další patro například z pórobetonu rozesměje i naprostého laika, opačný případ, tedy na stavbu z pórobetonu postavit další patro pomocí dřevostavby, je nejenom zcela reálná, ale taky často využívaná, protože se z různých důvodů ukazuje jako nejvýhodnější.

obr.: Systémy dřevostaveb, které si mezi moderními stavebníky získávají stále větší oblibu, jsou vhodným řešením i v případě rekonstrukcí již stávajících objektů. Dřevostavba umí nabídnout mnohé z toho, co zděné technologie neumí a co je právě v případě rekonstrukcí pozitivně hodnoceno a má smysl. Foto: Dreamstime

Článek připravil: Ing. Martin Růžička - PENATUS s.r.o.

Hodnocení uživatelů: 5 / 12
Líbil se Vám článek?111