Pět důvodů pro bydlení v masivní dřevostavbě

Dagmar Šimonová | Čtvrtek, 10. únor 2022 |

V ČR rok od roku přibývá stavebníků, kteří si pro výstavbu nového domova volí léty prověřenou technologii srubové či roubené stavby. Jaké jsou tedy hlavní výhody bydlení v masivní dřevostavbě?

Co jsou to vlastně sruby a roubenky a jaký je mezi nimi rozdíl? Srubové stavby jsou jednovrstvé konstrukce, složené z kulatých nebo hraněných odkorněných dřevěných klád, které jsou na sebe vodorovně skládány. V rozích jsou spojeny pro sruby typickým sedlovým spojem, přes který částečně přečnívají. Právě tento konstrukční detail, který zajišťuje stabilitu a provázání konstrukce celého domu, odlišuje srubové stavby od staveb roubených. Roubenky vznikají z opracovaných, hraněných profilů, které jsou v rozích spojeny rybinovým spojem bez přesahů.

V principu se jedná o shodné konstrukce, roubenky však mají oproti srubům v Čechách větší tradici. Sruby i roubenky se mohou vyrábět dvěma různými způsoby – průmyslově, kdy jsou jednotlivé prvky téměř identické a stavba má tak poměrně moderní vzhled, nebo řemeslně, kdy je každý článek de facto originálem. Běžně se dnes praktikuje sestavení celé dřevostavby ve výrobní hale, její následné rozebrání a opětovné sestavení na konkrétním místě – výstavba je tak rychlá a přesná.

1. Stavba, ve které nám bude teplo

Dřevo v nás díky své barvě, struktuře a vůni vyvolává pocity spokojenosti. Jeho povrchová teplota je oproti jiným masivním materiálům (kámen, zdivo, beton) vysoká a v zimě stačí pro pocit tepelné pohody vytápět na 20 °C. Masivní dřevěná stěna akumuluje teplo daleko lépe než u klasické moderní dřevostavby se sloupkovým systémem. V zimě proto udrží lépe teplo a v létě se tak rychle nevyhřeje. Sruby a roubenky se tedy hodí pro zdroje vytápění, které nemají takový výkon – při vytápění prochladlého interiéru nemusíme nejdříve naakumulovat teplo do stěn, ohříváme rovnou vzduch.

TIP NA ČLÁNEK: Nejzdravější dům pro člověka je podle odborných studií ten dřevěný

obr.: V žádné jiné dřevostavbě není dřevo tak výrazným elementem jako ve srubu. Foto: Martin Zeman

obr.: Interiér v masivní dřevostavbě (roubence). Foto: Martin Zeman

2. Zdravé mikroklima

Stěna z dřevěných klád je difuzně propustná a dochází k neustálé recyklaci vzduchu. To je velice důležité pro udržení zdravého vnitřního ovzduší. Další kladnou vlastností je regulace vzdušné vlhkosti – dřevo dokáže bez ztráty svých tepelně izolačních vlastností pojmout velké množství vzdušné vlhkosti a při změně podmínek ji zase vypustit do interiéru. Proto se v interiéru udržuje ideální vzdušná vlhkost kolem 50-60 %. Dřevo je také schopné absorbovat plyn a páru včetně zápachu. To je výhodné zejména pro alergiky.

TIP NA ČLÁNEK: Komfort bydlení se neustále zvyšuje, žijeme ale ve zdravém prostředí?

Foto: Martin Zeman

3. Masivní dřevěné konstrukce nehoří

Jeden z mýtů kolem dřevostaveb je jejich chování v ohni. Stavby z masivního dřeva bez problému splňují normou stanovená kritéria požární bezpečnosti. Na povrchu hořící klády se vytvoří zuhelnatělá vrstva, která samotný dřevěný prvek chrání a brání dalšímu rozšíření požáru. Dřevo je dobrý tepelný izolant, hodnoty jeho tepelného odporu se ale i při poměrně velkých tloušťkách stěny pohybují na spodní hranici norem. Proto vznikají tendence moderní sruby „zateplovat", kdy se mezi dvě vrstvy masivního dřeva vloží tepelný izolant.

TIP NA ČLÁNEK: Jak hoří dřevostavba?

obr.: Oprava kmenů broušením. Foto: Pavel Pacák, SRUBY PACÁK s.r.o.

4. Dřevo pracuje, ale je poddajné

O životnosti masivních dřevostaveb hovoří existence stovky let starých domů, které jsou stále plně funkční. Roubené a srubové konstrukce jsou velmi poddajné, bez problému dokážou ustát poměrně velké pohyby podloží nebo základové konstrukce. Přestože dojde k jejich vizuálnímu „pokroucení", nemá to žádný vliv na stabilitu objektu. Toto pociťujeme několik prvních let po výstavbě, kdy dřevo sesedne až o 25 cm na výšku jednoho podlaží! Pokud svěříme výstavbu do rukou odborníka, který chování dřeva zná a počítá s ním, neměl by se v průběhu životnosti objevit žádný problém.

TIP NA ČLÁNEK: Ukázka toho, jak vypadá špatně provedená realizace srubu

Foto: Ing. David Javorský, Kanadské sruby Tábor s.r.o.

obr.: Usazování stropních trámů s ozdobnými zhlavími na vršek roubení. Na přesahy stropních trámů se zatesá vodorovný trám, který ponese konstrukci krovu. Foto: Robert Malý

5. Stavíme ekologicky

Posledním důvodem je malá ekologická stopa, kterou po sobě výstavba srubu zanechá. Dřevo je obnovitelná surovina s pasivní bilancí emisí – za svůj růst zpracuje více oxidu uhličitého, než kolik se ho při výrobě vyprodukuje. Vodorovné styčné spáry i rohové spoje se utěsňují přírodními tmely nebo ovčí vlnou a s případnou likvidací takové stavby tak není naprosto žádný problém.

obr.: Srub, který se zde staví nanečisto, bude za několik týdnů sloužit svým novým majitelům. Foto: SRUBY JU

Hodnocení uživatelů: 5 / 11
Líbil se Vám článek?011