Jak úsporné se staví domy v okolních zemích?

Redakce | Pondělí, 18. duben 2016 |

Situace v evropských zemích je v podstatě shodná: V roce 2020 dosáhnout u všech nových staveb parametru domu s téměř nulovou spotřebou energie. Cesta k tomuto cíli je ale ovlivňována nejen regulační legislativou, ale také ekonomickými možnostmi stavebníků.

Asi nejbenevolentnějším stavebním trhem s kritérii energetické výstavby je Polsko. Mimo osvícených investorů převládá zásadní kritérium, a tím je cena. Vzhledem k tomu, že zde existují státní podpory, zejména „Bydlení pro mladé“, snaží se stát regulovat výstavbu aspoň přes parametr součinitele prostupu tepla obvodového zdiva. Hranice pro tento součinitel je stanovena na 0,20 W/m²K. Při individuální výstavbě s postupem informací dochází ke změnám, ale bohužel prozatím tepelněizolační parametry nově navrhovaných staveb nejsou rozhodujícím parametrem při rozhodování o investici do těchto staveb.

Německo - tepelná čerpadla a fotovoltaika

Z hlediska podobnosti trhů je nám s nabídkou nejbližší Německo. Mimo volby elektřiny jako základního topného média, která je v Německu vyloučena, jsou průměrné hodnoty součinitele prostupu tepla podobné. České firmy volí při nabídce pro tento trh hodnotu součinitele prostupu tepla 0,148 W/m2K, která s hodnotou okna 0,8 W/m²K vytváří předpoklad dosáhnout s vhodně z volenou technologií na vytápění, větrání a ohřevem teplé vody hodnot měrné spotřeby tepla na vytápění do 40 kWh/m² za rok.

Nejčastější variantou zdroje vytápění je v Německu tepelné čerpadlo, někdy plynový kotel se solární jednotkou. Nově se začínají objevovat fotovoltaické systémy, ty ale neřeší primárně vytápění objektu, ale vylepšují pouze jeho celkovou energetickou bilanci. Otázkou je řízené větrání s rekuperací tepla, do kterého se stavebníkům v Německu moc nechce investovat a větrání řeší pomocí technických opatření, nejčastěji v konstrukci oken.

Německo vyloučilo dotační politiku podpory a jde cestou zpřísňování parametru měrné spotřeby tepla při stavebním řízení. V současnosti je v platnosti právě 40 kWh/m² za rok.

Rakousko - vysoké nároky na tepelně-izolační parametry stěn

Rakousko vzhledem k řízené dotační politice v jednotlivých regionech je nejnáročnější na výše uváděné tepelné parametry nově navrhovaných staveb. Pro splnění podmínek tamních dotačních titulů, které se projevují například ve snížení úrokových sazeb hypoték, musí stavebník dosáhnout u novostavby měrné potřeby tepla na vytápění minimálně 20 kWh/m² za rok. Obvodová stěna je zde navrhována se součinitelem prostupu tepla min. 0,120 W/m²K.

Rakouský klient volí nejčastěji jako zdroj tepla tepelné čerpadlo vzduch – voda a k větrání větrací jednotku s rekuperací. Tento trh standardně požaduje vysoké parametry oken se součinitelem prostupu tepla zasklení minimálně 0,5 W/m2K. Na posledním srovnávacím místě jsem si ponechal Slovensko.

Slovensko - zájem je o nízkoenergetické bungalovy

Mnoho Slováků staví v Rakousku a i vzhledem ke svým finančním možnostem především menší bungalovy. Pro dosažení tepelně-izolačních a energetických parametrů novostaveb, které jsou vyžadovány příslušnými rakouskými úřady, je ekonomicky velmi obtížné realizovat skladbu obvodové stěny. Je to již skutečně život v hromadě izolací. Perspektiva malých bungalovů v hodnotě měrné potřeby tepla na vytápění kolem 20 kWh/m² za rok při současné metodice výpočtů je z pohledu logiky s velkým otazníkem. Na Slovensku je velký zájem o výstavbu domů s energetickými parametry blížícími se pasivním hodnotám, vzhledem k výši průměrné hypotéky je ale reálnější výstavba domů podobných jako v ČR.

Švýcarsko - dotace neexistují, k úsporám motivují ceny energií

Některé české firmy mají možnost realizovat montované domy ve Švýcarsku. Tento trh je podobný v poptávce rakouskému trhu. Ve Švýcarsku jsem se nepotkal s řízenou politikou dotací, vzhledem k cenám energií i švýcarské hospodárnosti se však staví domy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění minimálně 20 kWh/m². V porovnání je zde nejvíce stavebníků, kteří dosahují se svými novostavbami hodnot pasivního domu.

Elekřina má budoucnost

V budoucnu předpokládám nutnost zásadní revize systému výpočtu energetického průkazu budovy a určení nejrůznějších koeficientů. Vyžádá si to rozvoj fotovoltaiky a akumulace získaných energií z obnovitelných zdrojů a z toho vyplývající nový pohled na elektřinu jako primární zdroj energie. Logika metodiky výpočtu je obecně podřízena spíše lobby určitých skupin než empiricky stanoveným hodnotám. Dnes se v některých kruzích vedou diskuze o dosažení hranice domu s téměř nulovou spotřebou energie o další perspektivě výstavby po roce 2020.

Jestliže dnešní domy v běžné nabídce dosahují tepelných ztrát kolem 4–6 kW, dá se předpokládat, že nastane v budoucnosti okamžik přebytku energie a bude se muset řešit její následná akumulace. Jsem toho názoru, že nastane nová éra využívání dnes potlačované elektrické energie.

Text: Ing. Jiří Pohloudek, autor je obchodním ředitelem a spolumajitelem společnosti RD Rýmařov s. r. o., (redakčně upraveno)

Hodnocení uživatelů: 5 / 16
Líbil se Vám článek?115