Co se při stavbě pasivního domu (ne)vyplatí dělat svépomocí

Komentář odborníka

Z mého pohledu a zkušeností nejlépe fungují projekty, u kterých realizační firma řeší kompletní dodávku na klíč až po interiér. Zcela jasně je v takovém případě určena zodpovědnost, zúčastněné pracovní skupiny se znají, mají mnohokráte vyzkoušené svoje návaznosti, a všechny „netradiční" situace se řeší mnohem snadněji a efektivněji. Přesto se poměrně často setkáváme s tím, že klienti, většinou z finančních důvodů, chtějí některé části stavby realizovat svépomocí či vlastními subdodávkami. Neříkám, že se jim to snažím rozmlouvat, ale je třeba upozornit na několik velmi důležitých aspektů.

• Zaprvé: stavebníka to bude stát spoustu času, a i když to není jediné kritérium, čas jsou peníze.
• Zadruhé: na provedené práce nebude mít záruku a v případě, že se něco pokazí v částech díla dodaných jiným dodavatelem, bude jen velmi obtížně určovat odpovědnost, hledat chybu a ukazovat prstem na toho, kdo to má opravit či zaplatit. U pasivního domu toto vše platí dvojnásobně, protože na kvalitu provedení a komplexní znalost problematiky jsou zde daleko vyšší nároky. Jedním z prubířských kamenů je test neprůvzdušnosti (Blower-door test), jehož provedením se prověří kvalita realizace. Dobrý výsledek testu je zapotřebí jednak kvůli získání dotačního titulu (Nová zelená úsporám), ale především proto, aby dům opravdu fungoval jako pasivní.

Pokud stavebník hledá úsporu, nejprve bych se soustředila na zajištění spodní stavby a přípojek – když si sám nasmlouvá místní dodavatele, může ušetřit. Přesto je třeba, zvláště u technologie dřevostavby, dohlédnout na kvalitu základové desky, která musí odpovídat určitým rozměrovým tolerancím. Dodavatel spodní stavby potom končí deskou, na které je natavená izolace. Dobré je, pokud také ve fázi, kdy se zatepluje fasáda, dodavatel spodní stavby zateplí sokl a provede podkladní vrstvy zpevněných ploch.

Naopak fázi hrubé stavby – v našem případě jsou to svislé nosné konstrukce z masivních dřevěných panelů, vodorovné trámové konstrukce a střechy, provedení vnější izolace na stěnách (de facto dokončená fasáda), zateplení střechy včetně krytiny a osazení oken a dveří – doporučuji svěřit jednomu dodavateli. Jedná se především o to, aby byla dodržena vzduchotěsnost obálky budovy, kterou nakonec prověří již zmiňovaný Blower-door test.

Další práce, které v domě probíhají, může poučený investor či jeho stavební dozor sám koordinovat. Je však nutné dbát určitých zásad realizace v dřevostavbách (například elektrikář nemůže do dřevěného panelu vyfrézovat vodorovnou drážku, protože tím naruší jeho nosnou vrstvu) a v pasivních domech (například nelze zasahovat do vzduchotěsné roviny a nějak ji poškozovat).

Méně zkušenému stavebníkovi může pomoci kvalitní stavební dozor nebo autorský/ technický dozor investora, který také nabízíme, a při kterém se snažíme stavebníka vést a poradit mu při dílčích krocích stavby, které neřeší s hlavním dodavatelem.

Co tedy může klient řešit sám svými dodávkami?

• zemní práce, základy, přípojky,
• vnitřní instalace (osobně bych i tento bod nechala na hlavním dodavateli, je totiž nezbytně nutné dát pozor na zásahy do vzduchotěsných vrstev a také na těsnost provedení, protože pokud bude například nekvalitně provedená jen jediná vodoinstalační trubka, může dojít k postupnému narušení a degradaci celé konstrukce),
• sádrokartonové konstrukce či vnitřní příčky,
• finální povrchy – podlahy, obklady a dlažby,
• koupelny a toalety – sanita,
• finální povrchy v exteriéru.

Byla jsem ke svépomocné výstavbě trochu skeptická, ale po zkušenostech s naším klientem Tomášem Hesterinim, který se do svépomocné výstavby pustil s ohromným nadšením a nasazením, už vím, že možné je opravdu všechno. Předem ale upozorňuji, že za jeho úspěchem stojí hodiny a hodiny studia, času stráveného nad laděním projektu a na stavbě, komunikací se subdodavateli, vybírání a objednávaní materiálů a další. Myslím, že takový přístup je spíše výjimečný, než že by se dal označit za běžný. Na závěr mohu také vřele doporučit kurzy Centra pasivního domu. Některé jsou určeny i právě investorům, aby se seznámili se zásadami pasivního stavění a dokázali třeba odhalit chyby během realizace.

Ing. arch. Irena Truhlářová
ARCHCON atelier, s.r.o.

Komentář odborníka

1. Nikdy se nepouštějte do stavby pasivního domu bez vyhotovení studie

V praxi se setkávám s investory, kteří nepovažují studii domu za důležitou nebo se na ní snaží ušetřit. Proto mnoho z nich začíná tvořit dům přímo se zpracovatelem projektu, který nemá na návrh domu patřičné vzdělání a zkušenosti. Přitom studie je vůbec nejdůležitější částí celého projektu a měl by jí být věnován dostatečný čas. Závisí na ní, jak bude pro budoucí uživatele bydlení kvalitní, ale také jak bude dům vypadat, jak bude prostorově funkční, kolik bude realizace domu stát a jaké bude mít provozní náklady s ohledem na volbu konstrukce a zvolené technologie.

Mezi principy pasivního domu patří vhodná orientace místností vůči světovým stranám, vhodné dispoziční uspořádání místností, velikost okenních otvorů a další a další náležitosti, které se promýšlí právě v průběhu vytváření studie domu. Jakékoliv úpravy „za pochodu" většinou vedou k nedodržení těchto principů a k následným problémům vedoucím k tomu, že se dům nebude chovat jako pasivní.

2. Nehleďte jen a pouze na cenu projektu a neuspěchejte výběr zhotovitele – projekt pasivního domu musí mít specifické náležitosti, které dobře nezvládne „každý" projektant

Základní koncepce návrhu pasivního domu vychází především z dlouholeté praxe projekční kanceláře a z ověřených postupů. Při navrhování pasivního domu je třeba propojit zkušenosti z projekční činnosti se zkušeností s realizací pasivních domů a dále také posouzením dle PHPP/TNI. Specifikum nízkoenergetických a pasivních domů spočívá zejména v provedení a řešení detailu domu a koncepce návrhu vytápění/větrání.

V první řadě je nutné zaměřit se na to, aby projekt obsahoval složku s řešením standardních detailů i konkrétních prvků domu. Pevné body projektové dokumentace pasivního domu se příliš neliší od klasického projektu. Zásadní rozdíl mezi běžným projektem a projektem pasivního domu spočívá v samotném obsahu dokumentace objektu.

V technické zprávě objektu naleznete podrobnější popis domu s jeho požadavky při samotné realizaci. V technické zprávě se dále nachází konkrétní ukázky předsazené montáže oken, veškeré nutné požadavky k rozvodům a elektroinstalacím, zdravoinstalacím a rozvodům vzduchotechniky.

Nesmí chybět ani popis základové konstrukce s ohledem na eliminování tepelných mostů, vymezení požadavků pro dodržení neprůvzdušné obálky domu a také samotný blower-door test. Technická zpráva obsahuje také názorný popis řešení konkrétních problematických detailů dané stavby.

3. Neprůvzdušnost je jednou ze základních podmínek pasivního domu a aby jí bylo dosaženo „na první dobrou", je třeba specificky přistupovat ke všem detailům hrubé stavby.

Pokud chcete pasivní dům realizovat svépomocí, nechte hrubou stavbu v rukách zkušeného realizátora a vrhněte se s chutí a energií do všech dokončovacích prací, kterých je ještě spoustu. Pokud chcete mít jistotu, že dům projde blower-door testem a splní všechny hodnoty potřebné pro dosažení dotačního titulu Nová zelená úsporám, je ideálním řešením volit realizaci „do vzduchotěsnosti", tedy včetně fasády, instalací, vnitřních omítek, sádrokartonů a betonových podlah.

Ing. arch. Lubomír Korčák
architekt, projektant a realizátor pasivních domů

Proč jste zvolil složitější cestu svépomoci/vlastních subdodávek? Šlo vyloženě o vidinu finanční úspory, nebo jste se prostě chtěl do stavby vlastního domu zapojit?

Hlavním důvodem byla finanční úspora nejenom z důvodu nedostatečného rozpočtu, ale také díky své profesi vím, jak si stavební firmy a řemeslníci nastavují ceny. Dům byl navržen přesně podle našich představ a nedokázali jsme se tak rozhodnout, co z něj vyškrtnout, protože dříve či později bychom si to vyčítali.

Dalším důvodem byl zájem se naučit něco nového a také špatné zkušenosti s řemeslníky a stavebními firmami, nejenom naše vlastní, ale také známých a příbuzných. Jednoduše jsem na to chtěl dohlédnout sám. Neméně významná byla i nelibost splácet celý život hypotéku. De facto již od zadání naší představy architektce jsme věděli, že využijeme určitý stupeň svépomoci, její míra se však v průběhu času měnila. S oblibou říkám, že si stavíme domov a ne dům.

Jakým způsobem a kde jste čerpal informace? Měl jste už před výstavbou tohoto domu nějaké zkušenosti?

Měli jsme jen drobné zkušenosti z kompletní rekonstrukce bytu a stavby garáže u rodičů, takže jsme si museli zjistit poměrně velké množství informací, technologických postupů a rad, jak z odborných publikací, tak z ověřených zdrojů na internetu a zejména technologických příruček od výrobců. Dnes není problém najít potřebnou informaci, je však poměrně složité poznat věrohodný a kvalitní zdroj. Nejenom, že je potřeba si informaci ověřit na více zdrojích, ale člověk musí používat i selský rozum.

obr.: „Ideálním řešením je volit realizaci „do vzduchotěsnosti" a až poté začít se svépomocí." Foto: archiv majitelů Tomáše a Jany

Byl jste s tímto způsobem výstavby spokojen? Nebylo to nakonec příliš časově náročné?

S výstavbou svépomocí jsme spokojeni. Snažíme se dělat věci pečlivě s vědomím, že to děláme pro sebe a svou rodinu, a že to již bude na celý život. Ano, je to dost časově náročné, ale zatím nás to vnitřně naplňuje, i když je to poměrně vyčerpávající. Kdybychom neměli časově flexibilní profese, tak bychom byli nuceni dům dost upravit.

obr.: Dům jsme pojmenovali podle stoletých dubů, které lemují hranici pozemku. Na začátku projektu jsme hodně experimentovali s tím, kdy a jak budou stromy stínit. Z toho částečně vychází i poloha domu. Foto: archiv majitelů Tomáše a Jany

Vyplatilo se to po finanční stránce?

Po finanční stránce se to rozhodně vyplácí. Úspora se však odvíjí od míry zapojení a vlastního času, který do toho investujete. Pokud na domě pracujete jen o víkendu a po klasické pracovní době, potřebujete materiál co nejdříve a nejste ochotni čekat a hledat výhodnější ceny, často se také uchylujete k subdodávkám dílčích prací, pak se úspora pohybuje cca kolem 30 %.

Pokud však hledáte výhodnější ceny, jste ochotni počkat na dodání a vyjednáváte si velkoobchodní ceny, můžete se s úsporou dostat až na úroveň 50–60 %, což je poměrně dost. Je to způsobeno tím, že v rozpočtech i v cenových nabídkách se většinou počítá s doporučenými maloobchodními cenami a ne s cenami, za které firma materiál nakupuje, a zároveň aby mohl generální dodavatel při stavbě na klíč plnit časový harmonogram, logicky nemůže nějak významně snižovat cenu, aniž by se to neprojevilo na kvalitě odvedené práce a použitých materiálech.

Nejdražší jsou v celém procesu stavby vždy subdodávky. Například díky svépomocné realizaci odpadů, rozvodů vody a vyjednání velkoobchodních cen na materiál máme úsporu oproti rozpočtu od projektanta trochu přes 60 %. Nakonec jsme se rozhodli navrhnout a realizovat si i kompletní systém chytré elektroinstalace. Žena absolvovala příslušná školení a rozhodla se doplnit si k vysoké škole zkrácené studium oboru elektrikář, silnoproud na odborném učilišti. Dostaneme se tam na cca 40 % úspory. Přehled nad časem, stráveným „výstavbou" domu, nemám, ale každou volnou chvíli trávím na stavbě. Beru to jako zálibu, koníček.

obr.: Při hledání úspor může být zajímavé výstavbu rozdělit na etapy – například zde bude venkovní terasa a její zastřešení doděláno později. Foto: archiv majitelů Tomáše a Jany

Na co by si měli stavebníci, kteří chtějí jít touto cestou, dávat pozor?

• Nejdříve by měli zvážit svoje časové možnosti. Ať počítají, že jim to potrvá asi třikrát déle než sehrané skupině zkušených řemeslníků. Musí započítat nejenom čas na studium správných technologických postupů, ale i prostoje při čekání na materiál, nutnou koordinaci se zaměstnáním, kdy musí mít možnost si kdykoliv vzít dovolenou či odběhnout z práce a řešit něco na stavbě, třeba převzetí materiálu, koordinaci profesí či nenadálý problém.
• Svépomocná realizace je tak rozhodně pouze pro stavebníky, kteří nepospíchají, nebo mají možnost si vzít v práci dovolenou na rok až dva roky, záleží samozřejmě na míře svépomoci.
• Svépomocný stavebník se nesmí bát pokládat i triviální otázky zkušeným odborníkům a hlavně se nespoléhat na postupy «od souseda». Když někdo nějak postupoval, neznamená to, že to bude fungovat i ve vašem případě. Každá stavba je jedinečná, má unikátní podmínky nejenom během výstavby a tak je potřeba k tomu i přistupovat. Mnohokrát jsme si při konfrontaci takových informací na linkách technické podpory či v odborné literatuře ověřili, že to je špatně a časem to způsobí jen problémy.
• Svépomocný stavebník by si měl nechat zpracovat skutečně podrobný projekt a věnovat mu velké množství času, zamýšlet se nad všemi možnými detaily a pokusit se mít ho připravený tak, aby se při stavbě nedělaly žádné změny. I zkušené stavební firmy musí projekt studovat a nesypou z rukávu, jak mají nějaký detail udělat, natož svépomocný stavebník s minimem zkušeností.
• Svépomocný stavebník by měl hledat projektanta nebo architekta, který má přímo zkušenosti ze svépomocné realizace, nebo má dlouholeté zkušenosti jako stavbyvedoucí. Vždy je lepší si nechat projekt zpracovat od týmu lidí než od jednoho člověka včetně architektonické studie. Každý člověk do toho vnese jiný pohled a informace, které jsou neocenitelným zdrojem, na kterém má smysl nešetřit.
• Nikdy se také nevyplatí šetřit «až na krev». To raději nestavět. Taková stavba nebude mít nikdy konce v následných opravách a navíc se může i významně prodražit.
• Doporučuji kupovat si kvalitní nářadí, které vydrží. Hledat cesty, jak si speciálním nářadím ulehčit práci. Není nic otravnějšího, než když se něco rozbije a vy pak místo plánované práce řešíte opravu nářadí, zjišťujete možnost půjčení a dohodnutá firma nemůže pokračovat v práci či nestíháte stanovený harmonogram.
• Radím také se důkladně zamyslet nad mírou svépomoci. Stavební firmy nabízejí různou míru rozestavěnosti, není jen stavba «na klíč» a kompletní svépomoc.Vždy je potřeba zvážit pro a proti a každému může vyhovovat něco jiného. Osobně cítím nejlepší chvíli začít možnou svépomoc tam, kde si stavební firma začíná zajišťovat subdodávky, ale je stále ochotna dát vám rozumnou záruku na stavbu jako celek a hlavně klíčová konstrukce domu je ochráněna před povětrnostními vlivy.
• Doporučuji si na stavbu pořídit nějakou starou ojetou dodávku, protože doprava materiálu je vždy velmi drahá a navíc je vlastní doprava časově flexibilnější. Během stavby se nejenom postupně zaplatí, ale «nezničíte» si i rodinné auto, které se nedá vždy ochránit tak, aby nebylo poznat, že vozilo stavební materiál.
• V neposlední řadě musí mít každý svépomocný stavebník na paměti, že bez ohledu na počet kamarádu a známých, kteří slibují pomocnou ruku, bude taková výpomoc jen občasná a nahodilá – každý si vede svůj vlastní život.
• Při svépomocné práci je nutná vysoká míra odhodlání, nadšení a hlavně podporující a milující rodina!

Šel byste do tohoto způsobu výstavby znovu, nebo byste volil větší zapojení generálního dodavatele/případně ještě větší zapojení svépomoci?

Rozhodně šel. A příště bychom určitě díky zkušenostem postupovali efektivněji a měli větší představu, co nás čeká.

Figuroval v procesu výstavby vašeho domu nějaký „mentor" – architekt, projektant, stavební dozor, který vám radil a mohl jste se na něj obrátit s otázkami a spolehnout se na jeho odborný názor?

Ne, jen občasné informace a rady od příbuzných a známých, které se ale ukázalo dobré vždy prověřit a ověřit, protože každá stavba je jedinečný projekt.

obr.: Kompaktní hmota obytné části a orientace domu vychází z principů pasivního stavění. Přesto je dům díky hmotě garáže a kryté terasy členitý a má příjemné měřítko. Foto: archiv majitelů Tomáše a Jany

I když nemáte ještě „hotovo", víte už teď, co byste udělal jinak?

Požadoval bych od architekta/projektanta ještě detailnější pohledy a diskuze zejména o detailech. I když příprava projektu trvala de facto rok, věnoval bych jí ještě o něco více času, protože až na stavbě se objeví různé „drobnosti", které vám práci zbytečně komplikují. Přitom například stačilo příčku či napojení na odpad jen o pár centimetrů posunout, ale kvůli nosné stěně to již není možné. Posledním velkým úspěchem je Blower-Door test metodou B, u kterého vyšla celková průměrná hodnota 0,18 h-1. Při takto veliké a členité stavbě a kombinaci zdiva a dřevostavby se tak dobré výsledky vidí prý skutečně málokdy.

Na fotografii níže: Stavebník pasivní dřevostavby, který se rozhodl realizovat velkou část svého domu svépomocí. Od hlavního dodavatele, firmy DŘEVOSTAVBY BISKUP, s.r.o., si nechal zhotovit hrubou stavbu „do vzduchotěsnosti" obálky budovy – tedy dřevěné konstrukce (dřevěné panely, trámové stropy, střecha z vazníků), střechy a fasády včetně okenních konstrukcí, provedení vzduchotěsné obálky a test vzduchotěsnosti. Sám realizoval zemní práce, základy a opěrné stěny, zděnou konstrukci garáže a části terasy, vnitřní instalace, sádrokartony a dokončovací práce v interiéru.

Tomáš, Jana a Honzík
stavebnící pasivního domu