Zahrada pro děti je vzácná věc

Dana Jakoubková | Pondělí, 01. květen 2023 |

Většina lidí si pořizuje dům s ideou, že u něj bude i zahrada, kde by si mohly hrát děti. Problém ale je, že dospělí nemají vždy dobrou představu o tom, jaké prostředí dítě pro hru chce a skutečně potřebuje. I při dobře míněné snaze dochází k ne zcela vhodným řešením, která navíc mohou hyzdit zahradu i dávno potom, co děti odrostly. Existují však jednoduché a rafinované způsoby, jak vytvořit zahradu, kterou budou děti milovat, aniž byste obětovali vlastní požitek. Zahradu, které můžete kdykoli a snadno vrátit dospěláckou přitažlivost.

Lidé obvykle začnou tím, že si koupí průmyslově vyrobené herní vybavení a pak se jej pokusí včlenit do zahrady. Výsledkem může být, že takový mobiliář na sebe strhne nezaslouženou pozornost nebo převezme kontrolu nad zbytkem zahradní architektury. V nejhorším případě je instalován tak, že se ho ani ve správný čas nelze jednoduše zbavit. Při navrhování a vytváření zahrad je totiž často opomíjeno, že potřeby dětí i celé rodiny se časem mění. Zahrada, která vyhovuje dítěti mladšímu pěti let, nebude zajímavá pro dítě starší. Měli bychom se na ni dívat z dlouhodobého hlediska i z pohledu dospělého, kterému by jednou neměly zůstat na očích už zbytečné herní prvky.

Zahrada vhodná i pro děti by měla být promyšleným a multifunkčním prostorem, který vypadá krásně a užijí si ho všechny věkové kategorie. Prostor přívětivý k dětem je především o objevování v zábavném a zároveň vzdělávacím prostředí.

Zahrada, kde se mohou děti učit, růst, hrát si a kde mohou dát průchod své fantazii, je vzácná věc. Pokud je navržena dobře, neměla by působit dojmem hřiště, nýbrž pojmout dětské hry jako součást celkového designu. Největší investicí pak bude váš čas, během nějž vytvoříte podmínky, které podnítí kreativitu dětí a pošlou je do nových, imaginativních světů.

Zónování k divokosti

---

Děti dělají nepořádek, neberou ohledy na vaše úsilí o dokonalost, a tak je to v pořádku. Je proto vhodnější zahradu rozčlenit a vytvořit optické bariéry. To znamená, že děti i dospělí budou mít pocit, že mají svůj vlastní prostor a soukromí. Nechte divočejší kouty nejen pro divokou zvěř, ale i pro vaše děti. 

Reprezentativní část zahrady, kterou rádi ukážete návštěvě, je ideální umístit v těsné blízkosti domu a kolem terasy, na které se obvykle odbývá i krátké batolecí období s hračkami. Praktické je i zapuštění malého pískoviště přímo do podlahy terasy, respektive pod podlahu s odnímatelnou či výklopnou pochozí části, kterou v případě potřeby hrací prostor přikryjete – rychle uklidíte. Až mu dítě odroste, prostě už podlahu nebudete zvedat, nebo můžete písek vyměnit za hlínu a osázet zapuštěný truhlík.

Zóny pro další etapu dětského života pak od této oblasti můžete oddělit vzrostlou zelení, treláží nebo zástěnou. Právě tyto vzdálenější prostory mimo přímý dohled rodičů, s maximem přírodních prvků, hrají v dětském světě důležitou roli. Prostor, který bude lákat ke spontánní hře, nabídne dětem, aby si ho po svém osahaly a získaly zkušenosti se živly a ročními dobami. Prostor, který umožní rozvíjet jejich fantazii a schopnosti i za cenu roztrhaných tepláků, holínek plných vody a trochy špíny za ušima. Stačí malý prostor, kam se děti mohou zašít – schovat se do listí, válet se na zemi, vyhrabávat žížaly, plazit se, šplhat, dělat blbiny, a který snadno proměníme zpět v dospělou zahradu až nastane čas.

Foto Dreamstime

Doupě, hnízdo, útočiště

---

Je důležité trávit čas se svými dětmi na zahradě a poskytovat jim znalosti a dovednosti, které potřebují. Stejně tak je důležité zajistit, aby trávily nějaký čas o samotě, aby mohly samy komunikovat a učit se od přírody. Děti milují bunkry a další úkryty, kde si mohou hrát, číst příběhy, rozvíjet fantazii, odpočívat, prostě dělat věci mimo dohled rodičů. Nemusí to být zrovna nepřehlédnutelný domek. Stačí jednoduchý přírodní přístřešek, který se v zahradě snáze ztratí a jednoduše se zlikviduje, až pozbyde účelu.

Může být třeba z větví poskládaných kolem kmene stromu. Lze ho vytvořit z vrbových nebo lískových prutů zapíchnutých do země a spletených do kopule, vigvamu či tunelu. Vrbové pruty rychle zakoření a celý bunkr zezelená novým listím. Pravidelným zastřihováním udržíte tvar a časem ho můžete i sami využívat pro odpočinek ve stínu. Přirozeně vypadá i jednoduchá treláž pro popínavou zeleninu nebo květiny spojená do áčka či jehlanu. Takové týpí s fazolemi je jednoduchý nápad, který poskytuje oporu rostlině, stinné útočiště pro děti i dospělé a okrasný prvek.

Foto Dreamstime

Prolézačky a šplhadla

---

Dostat do zahrady prolézačku, která by ji nehyzdila nebo časem nepůsobila infantilně, není snadné. Pokud s ní budete počítat už v návrhu zahrady, můžete ji vymodelovat přímo v terénu. Stačí pořídit dva, tři metry kanalizační trubky o průměru minimálně 60 cm, zahrnout její boky hlínou a na vzniklé vlně zeminy založit trávník nebo skalku, případně ponechat „hup“ jako dočasnou dráhu pro budoucího cyklistu nebo ji opatřit zapuštěnou skluzavkou. Až děcko z prolézání vyroste, stačí dovnitř nahrnout trochu listí a větviček a může pozorovat třeba ježka nebo slepýše. Později může tunel sloužit jako přístřeší pro zahradní potřeby.

Tunel ovšem nemusí být jenom kulatý. Krása čtvercového dřevěného tunelu spočívá v tom, že může fungovat jako schovka pro dítě a zároveň být součástí zahradního posezení, kdy jeho horní část poslouží jako stůl. Když jsou děti ještě malé a bojíte se je pustit z očí, je to dobrá volba.

Na šplhání bohatě poslouží obyčejná provazová síť nejlépe z juty napnutá mezi stromy. Je běžně k dostání, a dokonce může mít tvar třeba pavučiny. Až přestane dítě bavit, prostě ji odstraníte, nebo po ní necháte pnout rostliny.

Foto Dreamstime

Překážková dráha

---

Mobiliář pro rozvíjení fyzické obratnosti a rovnováhy lze snadno vytvořit i z přírodních materiálů, poskládaných tak, aby asociovaly zahradní dekoraci. Například špalky, klády a pařezy dají vzniknout skvělé překážkové dráze a současně místu k sezení. Z kamenných nášlapů v trávníku zase můžete vhodným poskládáním vytvořit skákacího panáka.

Bosá stezka

---

Mezi zahradní cestičky lze včlenit chodníček pro chůzi naboso. Děti zkoumání různých povrchů (dřevěná kůry, sláma, písek, štěrk, oblázky …) určitě nadchne a zdravému vývoji jejich chodidel to prospěje. Senzorický chodník ale může být příjemným fitkem i pro vás. Poděkují vám nejen nohy, ale i záda. Příprava nestojí téměř nic a zvládnete ji svépomocí.

Jedlá a smyslová zahrada

---

Prvkem, který dospěláckou zahradu nijak nenaruší a dětem poskytne zábavu i vzdělání, jsou vyvýšené záhony a volně stojící květináče, které si třeba sami nabarví. Dítě s nimi může zjistit více o tom, co jí, a pochopit, odkud to pochází a na jakých systémech závisí. Důležité je, aby část této zahrádky byla jenom jeho a mělo k tomu odpovídající dětské náčiní. Aby mělo pocit důležitosti a zodpovědnosti, aby mohlo sledovat vás, jak věci děláte a jak se jeho „tvrdá práce“ vyplácí – aby mělo co ochutnávat.

Vyberte mu snadno pěstovatelné rostliny, které rychle klíčí s ohledem na krátkou pozornost většiny dětí, jako jsou slunečnice, mrkev, minirajčata, cukety, hlávkový salát, fazole, hrášek, lichořeřišnice, přidejte vůni pažitky a máty nebo trsy jahod. Všechny vydrží trochu zanedbávání, rychle rostou a poskytují velkou vizuální odměnu, kterou děti milují. Je to skvělý způsob, jak naučit dítě starat se o rostliny a dát mu dlouhodobý projekt. Udělejte to správně a ani nevšimne, že se učí. Prostě se bude bavit.

Foto Dreamstime

Hmyzí domky, ptačí budky, krmítka

---

Pozorování ptáků, hmyzu a učení se o nich poskytne dětem hodiny zábavy. Čím více divoké zvěře můžete přilákat do své zahrady, tím více času budou děti moci trávit objevováním všech úžasných tvorů, se kterými sdílejí prostor. Maličké stavbičky v zahradě nepřekáží a vyrobit je můžete snadno sami.

Krajina pro víly a skřítky

---

Které dítě by nechtělo věřit, že v jeho zahradě žijí víly a skřítkové? Pomozte jim vytvořit kouzelnou krajinu třeba u paty stromu, postavit cestičky, ploty a minizahrádky. Až přijde čas, aby se pohádkové bytosti odstěhovaly, jejich příbytky jednoduše necháte zetlít.

Vodní biotop

---

Pokud vám přijde přírodní jezírko příliš zdivočelé a inklinujete spíše ke sterilnímu bazénu, dopřejte dětem alespoň maličkou vodní plochu třeba ve starém škopku. Nejde o velikost, ale o vzrušující miniškolu přirozeného prostředí, které se děcku běžně nedostane. Ideálně, ať si jezírko dítě vytvoří samo za vaší pomoci. Stačí trocha stěrku, písku a oblázků, pár miniaturních rostlinek a jeden silný déšť a drobní živočichové si cestu do něj brzy najdou sami. Nezapomeňte na silnější klacek, po kterém by mohli vylézt ti, kteří se do vody dostanou nedopatřením. I kdyby časem děti přestala vodní zoo bavit, stále může zůstat na vaší terase jako dekorace.

Foto Dreamstime

Květinová louka a herbář

---

Louku plnou barevných květin, která přiláká hmyz a motýly a nepotřebuje náročnou údržbu můžete založit i na pár metrech čtverečních. Zahradu to oživí a děti mají co pozorovat. Krásným způsobem, jak ji dále využít, děti zabavit i vzdělat, je vytváření herbáře nebo lisování květin pro výrobu rámovaných obrázků.

Foto Dreamstim

Hliněná kuchyně

---

Být šéfkuchařem v hliněné kuchyni – to si děti zamilují! V nabídce jsou pudingy z hlíny, větvičky i listy, vše připravené v kuchyni třeba z kartonových krabic nebo dřevěných bedýnek.

Lezení po stromech

---

Děti přirozeně hledají hranice svých dovedností a riskují. Je potřeba jim to umožnit. Například lezení po stromě a zjištění, jak vysoko se odváží, je pro dítě důležité poznání. Pokud mu určitou míru riskování nenabídnete, najde si ji jinde, třeba i mimo domov a způsobem, který rodičům může zvednout tlak. Výzvu a přiměřený risk děti prostě potřebují, aby se dokázaly později popasovat se životem. A je lepší, když se tak děje na zahradě, kde je po ruce vždy někdo dospělý a v případě nutnosti může pomoci.

Odolné rostliny

---

I místa vysoce exponovaná dětskému dovádění lze osázet okrasnými i krásně kvetoucími nebo stálezelenými rostlinami, které ovšem odolávají sešlapání nebo opakovaným zásahům míčem. Pokud vyberete správné druhy pro dané stanoviště, budou rostliny přirozeně vytvářet pohledové bariéry mezi zónami, nebo hustý koberec, kterým můžete nahradit i trávník. Patří mezi ně například zimolez, barvínek, montbrécie, nízká mateřídouška, zábluda, hlošina, huseník, vrbina penízková, zběhovec plazivý, mechovec, plazilka nebo mexický pomerančovník. Skvělou službu odvede i většina okrasných trav.

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 2
Líbil se Vám článek?02