Redakce | Úterý, 17. květen 2022 |
Možná trochu klišé, ale kdo si dokáže užívat chvíle letního volna na zahradě a má k dispozici zahradní altán, loubí nebo obytný domek, jistě potvrdí, že právě to může být romantika. A ani moc nezáleží na tom, jakou podobu taková zahradní stavba má.
Budeme-li chtít dostát zavedenému názvosloví, měli bychom rozlišovat mezi loubím či pergolou, altánem, zahradním pavilonem a zahradním domkem. Loubí či pergolu není třeba dlouze představovat – tvoří je dřevěná (často i ocelová nebo v současné době plastová) konstrukce, boční strany jsou otevřené nebo jen transparentně vyplněné mřížovím určeným pro porůstání popínavými rostlinami, střecha je jen částečně kryta fošnami stavěnými na výšku tak, aby umožňovaly průchod slunce a světla, ale také deště.
Pokud takovou stavbu zastřešíme a chráníme tak její interiér před deštěm, vytvoříme zahradní pavilon. Budeme-li v genezi naší zahradní stavby pokračovat dál a její boky vyplníme částečně nebo zcela plnými stěnami, už máme na zahradě altán. Ten mívá z historického hlediska víceúhlý půdorys, zpravidla alespoň pětiboký, a jehlanovou střechu, často zdobenou korouhvičkou.
Nejdokonalejší zahradní stavbou je bezpochyby zahradní domek vybavený dveřmi, okny, plnohodnotnou konstrukcí stěn a často také mobiliářem, takže vzniká prostor ideální pro letní oslavy nebo třeba příležitostné přespání návštěv. Ale není třeba trápit si hlavu složitou terminologií – všechny zmíněné typy zahradních staveb často přechází jeden v druhý a dokonce ani výrobci mezi nimi příliš striktní hranice nedělají. V zásadě si stačí vybrat z nabídky typových zahradních domků a nebo specifikovat své požadavky truhláři a nechat si navrhnout řešení přímo na míru.
Jak se nahlíželo na zahradní stavby dříve?
Ačkoliv zahradní stavby mají poměrně bohatou tradici, nebyly vždy univerzálně dostupným prvkem. Dříve byly symbolem luxusu a finanční nezávislosti, rozlehlé zahrady kolem vil zámožných bankéřů a průmyslníků se bez besídky nebo altánu nemohly obejít. Zatímco barokní 16. a 17. století si zakládalo na důkladně propracovaných, bohatě zdobených konstrukcích, s objevitelskými cestami následujícího století přicházejí i do evropských zahrad drobné chrámové stavby, čínské pagody nebo japonské čajové domky, ať už ve své ryzí podobě nebo jen jako imitující prvek.
obr.: Tento míšenec architektonických stylů má dobu své slávy asi už za sebou, ale stačilo by jen pár drobných oprav, aby se ve starém sadu zase rozzářil do své plné krásy. Foto: Inga Schneckenburger
Od začátku 20. století platí to, o čem už jsme se zmínili: dojem luxusu dodával zahradním stavbám nátěr bílou barvou, který bylo třeba v době rozmachu průmyslové výroby každoročně obnovovat. „Kdo viděl jednou vkusně postavenou besídku a pergolu, zatouží jistě po něčem podobném," píše v roce 1916 chrudimský zahradní architekt Josef Vaněk ve svém časopisu Zahrada. „V každé zahradě jest besídka nejhledanějším místem a je-li vkusná, tu máme i požitek estetický. Nejvhodnější jest nátěr bílý nebo světle šedý. Laťoví popnuté vhodnými pnoucími rostlinami jest velmi krásnou ozdobou každé slušné zahrady."
Jan Těšitel mu o čtvrtstoletí později dává za pravdu a dodává: „Besídka má být útulná a postavena na vhodném místě, kde bychom mohli nerušeni prodlévati, ale odkud bychom mohli stejně, jako z oken přehlédnouti celou zahrádku. Nemá být nikdy uzavřena, nýbrž polootevřená, tak aby měl do ní přístup vonný vzduch zahrady." Co se změnilo za jedno století? Snad jen ta nutnost nátěru bílou barvou...
Barvy a rostliny u zahradní stavby
Zahradní domky jsou dnes v módě, bez ohledu na to, zda se jedná o cenově výhodný hypermarketový model nebo stavbu pořízenou na míru. I typovému domku totiž můžeme pomocí barev vtisknout zcela neopakovatelný nádech. Čím světlejší zvolíme barvu, tím více podpoříme hloubku zahrady. Bílý nebo světle modrý altán bude v zahradě zářit už z dálky a zahrada tak bude působit delší.
obr.: Čím světlejší zvolíme barvu, tím více podpoříme hloubku zahrady. Foto: PRO VOBIS
- Bílá barva vytvoří vhodné pozadí pro pestré trvalkové záhony,
- světle modrá se zase hodí k vodní ploše,
- hnědočervená připomene skandinávské přímořské domky,
- tmavě zelená splyne s keřovým záhonem nebo korunou rozložitého stromu, máme-li to štěstí, že nám na zahradě nějaký roste.
Pokud nemá být zahradní domek centrálním bodem zahrady, neměl by na sebe strhávat pozornost a spíše zapadnout mezi výsadby. K tomu se nejlépe hodí nátěr tmavšími, zemitými barvami, vyniknout můžeme nechat jen některé prvky: třeba světlé rámy tabulkových oken dodají tmavě zelenému domku výrazný akcent, ale nestanou se křiklavou dominantou.
Že k pergole nebo loubí patří popínavé rostliny, to ví asi každý. Stejně vhodnými společníky jsou však šplhavci i pro altány a (uzavřené) zahradní domky, protože je nechají splynout s přírodním prostředím a podpoří jejich intimitu. Dokonalým rostlinným duem pro obytné zahradní stavby je růže a některý vonný druh zimolezu: za teplejších dnů a večerů se uvolňují jejich aromatické silice a přispějí tak k pohodovému odpočinku. Vybírat ale můžeme i mezi přísavníky, plaménky, vinnou révou, popínavou hortenzií nebo letničkami. Pozor na vistárii – ta je sice velkou atrakcí, ale také velkým silákem, který by mohl konstrukci stavby poškodit!
Co je ještě potřeba vědět o zahradních stavbách?
- OCHRANA: Každá stavba v zahradě včetně zahradního domku musí být pečlivě chráněna před vlhkem. Fatálním nebezpečím je přímý kontakt s půdou. Na místě stavby domku či altánu je proto vhodné sejmout vrchní část půdy do hloubky alespoň 10 centimetrů a vyplnit takto vzniklý prostor drobným štěrkem. Nátěr jednou za tři až pět let zajistí dlouhou životnost a stále atraktivní vzhled.
- STABILITA: Nejen pro stabilní usazení, ale také pro pevnost celé konstrukce je třeba stavbu usadit na dokonale rovný terén. Jinou možností je vybudovat základovou desku, zpravidla ale zcela postačují betonové piloty.
- DISPOZICE: Okna i dveře zahradního domku by se měly bezpodmínečně otevírat ven, aby se už tak malý prostor interiéru ještě neomezoval. Pokud uvažujeme o vybavení interiéru mobiliářem, je vhodné osadit domek dvoukřídlými dveřmi: bude-li jedno křídlo zavřené, lze jej využít jako stěnu a představit před ni nábytek, v případě stěhování pak stačí křídlo otevřít a ušetřit si starosti s manipulací.
obr.: Přírodní koupací jezírko je bonusem k zahradnímu domku především pro majitele velkých pozemků. Foto: Hofgut
Autor článku: Martin Klíma
Vaše komentáře (0)Nejnovější články v kategorii “Zahrada”
-
Saunová zahrada SALORI aneb malý ráj, do kterého se budete chtít vracet
Kousek od Hradce Králové se mezi poli nachází místo dokonalého odpočinku, které vám pomůže přečkat zimu ve všech jejích podobách. Saunová zahrada SALORI se stala útočištěm nejen…
-
Chcete ve svém domě pokoj navíc? Poradíme, jak získat výjimečný prostor
Zaujaly vás bioklimatické pergoly, ale hliníková konstrukce vás odrazuje? Přemýšlíte, jak ji sladit s dřevostavbou? Odpověď je jednoduchá: snadno. Navíc elegantně doplní každou…
-
Jak postavit dětský zahradní domek z palet
Zahradní domek by neměl chybět na žádné zahradě – poskytuje přístřeší zahradním strojům a nářadí, nebo skvěle poslouží jako útočiště pro děti. Dřímá-li ve vás kutilský…
-
Michal Šperling: Jezírka pomáhají nejen s očistou těla ale i duše
Vyjít ven z domu, udělat pár kroků přes trávník a skočit do vody. Jako ve volné přírodě. Právě takovou atmosféru dokáže zahradě přírodní jezírko dát. Je ale tím pravým…