Redakce | Středa, 04. prosinec 2024 |
České hory mají své kouzlo, jedinečnou atmosféru a také specifickou architekturu. Řada lidí na ně nedá dopustit, a to v jakémkoliv ročním období. Dřevostavby do horské krajiny patří odpradávna – mezi starobylými roubenkami se dnes stále více objevují moderní víkendové domy, které svou estetikou doplňují a pozvedávají místní kolorit. Svým majitelům poskytují pohodlné útočiště pro volné dny, protože jim přinášejí veškerý komfort a jednu důležitou kvalitu navíc – vůni dřeva. Jejich realizace ve velmi specifickém prostředí může ovšem narazit na nejednu překážku.
Postavit si dům na horách. Krásná představa, ovšem mnohdy značně komplikovaná. Regulativy zde bývají o dost přísnější, dostupnost pozemku často značně limitovaná a podmínky pro stavbu extrémní. Ještě více než na připraveném stavebním pozemku na okraji města tak roste potřeba najít pro takovou realizaci toho správného partnera.
Na jaké limity můžete při stavbě dřevostavby na horách narazit? O spolupráci na přípravě tohoto článku jsme požádali architekty realizující dřevostavby z projekčně-realizačního ateliéru Prodesi/Domesi, kteří mají s horskými projekty bohaté zkušenosti. Navrhování a realizaci moderních dřevostaveb se věnují už více než 22 let a řada jejich staveb se nachází právě v horských oblastech České republiky.
Zvláště pak v Jizerských horách najdeme několik desítek jejich realizací různého stáří a velikosti. U většiny z nich bylo třeba „poprat se" s obtížemi v podobě svažitých a mnohdy skalnatých pozemků, často s obtížnou přístupností a v neposlední řadě také s regulativy místních stavebních úřadů. V některých jsme se byli podívat i osobně.
Rodinný dům Josefův Důl (realizace 2012)
Při návrhu vycházel architekt Pavel Horák z původní místní architektury jednoduchých, půdorysně obdélných chalup se sedlovou střechou, které jsou všude kolem rozeseté rovnoběžně s vrstevnicemi a přilehlými horskými cestami. Dalším místním fenoménem, který architekt u této realizace zachoval, je kombinace kamenného soklu a dřevěné horní stavby. Tyto dva elementy jako by spolu u většiny tradičních stavení ani nesouvisely. Jen na sobě tak „ledabyle" leží. U této stavby je horní dřevěná kostka přes spodní kamenný sokl výrazně překonzolována, skoro jako by ji posunula lavina.
Redakční návštěva v tomto domě
Rodinný dům Roprachtice (realizace 2010)
Mezi dvě vzrostlé lípy na mírně svažitém pozemku umístil architekt Václav Zahradníček výrazný víkendový dům pro rodinu s dvěma dětmi. Výhledy na poblíž stojící barokní faru, kostel a bývalou školu a také na hřebeny Krkonoš byly klíčovým faktorem při umisťování domu na pozemek. Samotná stavba pak vychází z místních měřítek a tvaru střech a do svého okolí tak přirozeně zapadá. Specifickým prvkem je vikýř procházející hlavní hmotou domu, který otevírá podkroví do korun stromů.
Redakční návštěva v tomto domě
Víkendové domy Bedřichov (realizace 2023)
Horský pozemek pro tři třípodlažní rodinné domy měl ne zcela optimální terén – neupravený svah s množstvím skalnatých míst a také s již uskutečněnými nevhodnými terénními zásahy. Prvním úkolem pro architekty tak bylo promyslet a navrhnout celkové urbanistické řešení. Byl vytvořen detailní 3D model terénu a jednotlivé domy posouvány doslova po centimetrech výškově i prostorově, aby bylo dosaženo optimální kompozice. Vznikl tak jeden dvojdům a dva jednotlivé domy, které drží jednotný styl, zapadají do lokální architektury a prostředí a respektují regulativy místa.
Z fasádních materiálů dominuje kámen a dřevo. Z lokálního nerostu – žuly – je proveden obklad spodních částí domu. Střechy budov jsou sedlové, dominují jim pultové vikýře. Uvnitř se nachází vše, co má luxusní víkendový dům mít – garáž s technickým zázemím, prostorný obývací pokoj, na který navazuje krytá terasa, a nechybí ani velkorysá wellness zóna. Architekti se pečlivě věnovali také všem plochám kolem domů a výběru venkovního mobiliáře. Vznikla tak svébytná lokalita na okraji horského letoviska, v blízkosti lesa.
Redakční návštěva v tomto domě
Rady odborníka
Chcete mít v domě velkou prosklenou plochu s výhledem do krajiny?
Úřady, které posuzují únosnost záměru na základě zákona o ochraně přírody a krajiny mohou požadovat menší formáty oken jednak z důvodu zachování kulturně historických hodnot (prostě jde o to, aby váš dům nebyl mimozemšťan) a jednak i kvůli ptákům, kteří nemají nárazy do skla v oblibě. Díky dobré spolupráci s odborníky víme, jak ptákům účinnou ochranu zajistit (žádné ošklivé samolepky), jak potěšit oko úředníka či úřednice, a přitom vám dopřát požitek z výhledu do krajiny.
Máte dům na horách? Máte pocit, že pastouška je proti němu 5hvězdičkový hotel a chcete ho odstranit a postavit nový?
Dejte si pozor, zdali je vaše stavba v katastru zapsaná jako rodinný dům. A taky na to, jak starou stavbu odstraníte. I pokud vám kamarádi pomohou ji rozebrat a na místě nezbude nic, nový rodinný dům úřady povolí jen, pokud k němu povede zpevněná a dostatečně široká cesta a pokud bude možné splnit požadavky platného územního plánu týkající se třeba maximální zastavěnosti pozemku – a to někdy bývá značně problematické. Takže bourat s rozmyslem. Anebo napřed konzultovat s odborníkem na inženýring.
Máte stavební pozemek u lesa? A chcete na něm stavět?
Možná vás čeká jedno z nejsložitějších jednání na úřadech vůbec. Není jednoduché chránit něco tak cenného a křehkého, jako je les, a zároveň respektovat oprávněný zájem stavět v jeho blízkosti. Už jste slyšeli, že úřady obvykle požadují umístit stavbu min. 25 m od lesa, protože jste v jeho ochranném pásmu? Ale co když tak velký pozemek nemáte? Upřímně, je to jen nejjednodušší způsob, jak se s celou věcí vypořádat a mít čistý úřednický stůl. Schválně, zkuste v lesním zákoně najít výraz „ochranné pásmo lesa". Tuhle cestu jsme prošli mnohokrát a rádi poradíme.
Martin Příhoda
specialista inženýringu
Prodesi/Domesi
Autor článku: DAGMAR ČESKÁ a ALŽBĚTA SCHMIDOVÁ pro časopis DŘEVO&stavby