Malý dřevěný domek v opuštěné krajině Českého středohoří postavil na základech původní kamenné stodoly

Dana Jakoubková | Pátek, 19. červen 2020 |

Drobná, nekomplikovaná a celkově věcná stavba stojí na minimalistických základech. Interpretuje se však zcela svébytným způsobem. Kubický tvar a funkční minimum nepřestavuje složitou nápadnost, nýbrž jednoduchou ideu, která v kontextu s blízkým i vzdáleným okolím utváří skutečně nevšední charakter celku.

Výstavba domku ekologicky a přirozeně

Objekt v inspirativní a nádherně opuštěné krajině Českého středohoří byl koncipován záměrně jako maximálně jednoduchá stavba s cílem využít co nejvíce místních zdrojů v materiálu i v řemesle.

Smrkové dřevo na fasádu z obyčejných prken bez perodrážky je z místní pily, některé trámy a kamenivo jsou ze zbořeniště stodoly, v jejíchž zdech objekt stojí.

Izolační minerální vatu odkoupili majitelé jako zbytek z jiné větší stavby. Práci na objektu pak odvedli místní tesaři, kameníci a zedníci. Významných úspor bylo dosaženo i omezením mimostavební dopravy a zařízení staveniště.

„Nechtěli jsme ani tak ušetřit, i když to samozřejmě také, ale hlavně jsme se chtěli chovat při výstavbě přirozeně a ekologicky, tedy neplýtvat náklady na dopravu, zužitkovat dostupné zdroje a nepracovat s velkými zbytky," uvádí genezi stavby Albert Pražák z architektonického studia Labor13.

„Hledali jsme základní, co nejjednodušší řešení stavebních problémů jako kontrast proti nesmyslné přetechnizovanosti současných staveb."

obr.: Integrací domku do torza stodoly vznikla neotřelá kompozice polootevřeného dvorce. Foto: LABOR13

„Kůlna" místo stodoly

Pro realizaci stavby byl vybrán pozemek bývalé stodoly, ze které se do současnosti dochovalo pouze torzo obvodových zdí. Z estetických důvodů bylo torzo ponecháno a stavba do něj byla integrována. Vznikla tak kompozice polootevřeného dvorce s čelně umístěným objektem obytné části.

Novostavba je od severu chráněna původní masivní kamennou stěnou, která spoluvytváří jakési vstupní závětří objektu. Objekt sám je prostřednictvím pěti vrat zcela otevřen do prostoru vymezeného zbývajícími zbytky obvodových zdí stodoly.

V tomto prostoru je tak jasně definována soukromá zahrada objektu, vymezená vůči okolní divoké vegetaci. Díky možnosti otevření celé jižní fasády objektu lze propojit komfortní prostředí interiéru s pobytem venku.

V případě uzavření fasády pak do interiéru proudí dostatek světla a slunce velkoplošným oknem v západní stěně. Zároveň tak nedochází k přehřívání interiéru stavby vlivem slunečního záření od jihu.

Koncept otevřeného domu zde představuje absolutní smazání hranice exteriér/interiér, při zachování základního uživatelského komfortu stavby, respektive takového, který je pro člověka nezbytný a pohodlný, ale v žádném směru nadlimitní.

„Snažili jsme se využít základních fyzikálních principů – například převýšený strop pobytové části udržuje v létě příjemné klima v objektu," pokračuje Albert.

„Objekt lze křížově provětrávat, popřípadě větrat na chladnější nebo teplejší straně; dřevěné dílce fasády v létě seschnou a vytvoří drobné mezery umožňující objektu dýchat. V zimě naopak svůj objem zvětší a mezery tak automaticky zatěsní, čímž nedochází k únikům tepla."

obr.: Konceptuální projekt rekreačního, celoročně obyvatelného objektu představuje experimentální prostor, na kterém si majitelé/architekti ověřují některé architektonické a prostorové vazby. Foto: LABOR13

obr.: Využití lokálních materiálů sníží uhlíkovou stopu spojenou s dopravou staviva na minimum. Foto: LABOR13

Příjemná jednoduchost dřevěného domku

Proporce i vybavení stavby jsou sice skromné, ale v domku lze bydlet trvale a dle majitele je to dokonce velmi příjemné. objekt disponuje otevřeným obývacím prostorem s kuchyňským koutem, ložní plochou, malou koupelnou s umývadlem a vanou s teplou vodou.

V koupelně je i prostor pro toaletu, ale ta zatím není z důvodů nepravidelného používání objektu zřízena (stávající je mimo objekt). Pro zimní provoz není vnitřní jednoprostorová dispozice zatím optimalizována, protože objekt je využíván zejména přes léto.

Ale v případě, že by šlo o celoroční provoz, stačilo by utěsnit spáry okolo tesařsky vyrobených vrat, což z důvodů nepotřebnosti a vzhledu majitelé zatím neudělali. V blízké budoucnosti je v plánu dosažení vlastní energetické soběstačnosti, připravují se fotovoltaické a solární panely.

Studna a čistička odpadních vod jsou již zrealizovány. Celý tkzv. konceptuální projekt je průběžně hodnocen a na základě provozních zkušeností postupně aktualizován a rozvíjen. Cílem není dílo dokončit, ale pracovat s ním v čase.

obr.: Skromnější prostorové dispozice a jednodušší členění objektu usnadňuje vytápění i ventilaci. Foto: LABOR13

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora