Dagmar Šimonová | Úterý, 18. únor 2020 |
Ve čtvrti Glebe v australském Sydney vyrostla překvapivá dřevěná dostavba starého maličkého cihlového kravína, který téměř zarostl městskou zástavbou. Když investoři přišli do studia Carter Williamson Architects pro radu, zda mají nemovitost koupit a pustit se zde do stavby nového domu, architekti neváhali ani na chvilku…
Jednopodlažní cihlová stáj stála na malé parcele, obehnána ze tří stran silnicí. Architekti byli z malebného sousedství doslova nadšeni a hlavním cílem jejich snažení se tak stalo zachránit alespoň něco z charakteru a šarmu rozmanité zástavby.
Nepustili se do stavby nového domku, ale do konverze a renovace toho původního. Vzhledem k technickému stavu budovy nakonec musela zůstat pouze obvodová rohová zeď, která stála na samé hranici uliční čáry. Dům soustředěný na jižní stranu pozemku tak poskytuje prostor pro privátní, severně orientovaný dvorek.
Protože investoři holdují společenskému a co možná nejvíce provázanému stylu rodinného života, chtěli architekti vytvořit volné dispozice, které by se vzájemně prolínaly. V prvním patře je umístěna kuchyně s jídelnou a obývacím pokojem, propojená prosklenými posuvy se zeleným severním dvorkem, dětské pokoje jsou zastrčené v zadním traktu půdorysu do tvaru L.
obr.: Půdorys ve tvaru L se dokonale hodí na menší pozemek, na kterém dům stojí. Foto: Brett Boardman
obr.: Prosklené posunovací dveře jsou přímým vstupem na dvorek, na který není z ulice vidět, tudíž majitelům zajišťuje dokonalé soukromí. Foto: Brett Boardman
obr.: Hlavní obytná místnost a část domu je dokonale propojena se vstupem na zahradu. Foto: Brett Boardman
obr.: Na přání nocležníků jsou místo postelí vybaveny dvěma houpacími sítěmi, které odkazují k hrdému rodinnému venezuelskému původu. Foto: Brett Boardman
obr.: Koupelna je specifická nejen svou barvou ale také tím, že je pokrytá mozaikou, a to včetně podlahy a bočních stěn. Foto: Brett Boardman
obr.: V horní místnosti vzniká nádherný a velký prostor, do kterého proniká denní dávka slunečního světla celý den. Foto: Brett Boardman
Nástavba, ideální pro malý pozemek
Šířka budovy byla ze tří metrů zvětšena na čtyři tak, aby poskytovala dostatečně prostorné dispozice a přitom neukradla příliš místa maličkému pozemku. Výraznou změnou se pak stala dřevěná nástavba, která nad kuchyní vytvořila patro s ložnicí a koupelnou rodičů. Nástavba v rohové jižní části domu vytvořila nároží, které se stane charakteristickým, snadno zapamatovatelným rysem původní uliční zástavby.
Tvar střechy zachránil vzácný strom
Na pozemku se nachází velký vzrostlý strom (žakaranda), jehož listy a bohaté květy každoročně ucpávaly okapy a odtokové cestičky a způsobovaly tak podmáčení celého domu v období dešťů. Protože jak klienti, tak architekti chtěli nádherný strom zachovat, museli přijít na způsob, jak se podobných problémů vyvarovat.
Nakonec se rozhodli pro řešení pomocí tvaru střechy, kterou zvedli do „zbytečně" strmého sklonu do výšky až nad druhé podlaží. To má předcházet akumulaci organického materiálu v místech, kde to není vhodné.
obr.: Ostrý a vysoký štít tak propůjčil domu jeho charakteristickou tvář, kterou se otáčí do soukromého dvora. Foto: Brett Broadman
obr.: Protože je na části domu ponechán pohled do krovu, stuha vysokých horních oken zajišťuje dostatečné přirozené osvětlení a i přes nepříznivou orientaci vůči světovým stranám se tak obyvatelé mohou ve světlém domě cítit dobře. Foto: Brett Broadman
Původní materiál byl zachován
Dostavba byla provedena co nejcitlivěji tak, aby z domu udělala příjemné místo pro život a přitom budově zanechala její historický charakter a kouzlo. Nejen kvůli velmi stísněnému rozpočtu tak bylo použito co nejvíce starých cihel, ze kterých byly znovu vyzděny stěny prvního patra.
Surové betonové desky, které po opatření nátěrem vytvořili pochozí vrstvu podlahy a dřevěná konstrukce druhého podlaží a celého zastřešení, jež zůstala z velké části pohledová.
obr.: Interiér byl doplněn naolejovanými dřevěnými okny, dveřmi a různorodými kusy nábytku, které mají navozovat australský lidový pastevecký styl. Foto: Brett Broadman