Západ slunce nad úžinou Long Island v objetí voňavého cedru

Dagmar Šimonová | Úterý, 27. prosinec 2011 |

Čím více omezení a limit stavební parcela má, tím těžší je vymyslet na ní fungující a architektonicky zajímavý objekt. Někdy ale podobné komplikace přispějí k o to zajímavější stavbě a díky nim vznikne do detailu promyšlené dílo, které v sobě snoubí protichůdné požadavky.

Leroy Street Studio se k parcele na Long Islandu postavili čelem, přijali výzvu a jejich odpověď stojí za to. Bay House je dynamickým komplexem několika samostatných hmot, jejichž epicentrem je společenská terasa s úžasnými výhledy na okouzlující záliv. Ze strany ulice uzavřený a jednoduchý dům se plně otevírá a rozvíjí směrem k mořské úžině.

Dramatický kontrast otevřeného prostoru a betonové masy

Parcela leží v těsném sousedství hned několika pozemků, které se s faktem, že leží v oblasti přílivových mokřin, vypořádaly po svém. Vodě jednoduše zakázaly vstup a rostliny přirozené pro slapové oblasti nahradily nepropustným pažením a anglickými trávníky. Nová výstavba v takových lokalitách už se ale dnes musí řídit přísnějšími předpisy, které hladinu vzdouvající se vody udávají mnohem výš a mnohokrát zpřísňují požadavky na provedení a kvality septiku.

Bay House je proto vyzvednut na dřevěné pilíře, které umožňují vodě vstoupit a zase opustit pozemek při každém přílivu a odlivu. Jako kontrast ke zcela otevřenému „přízemí" domu je betonový kvádr perfektně zaizolovaného septiku, který je naopak pevně vetknut do země. Parcela, sevřená z jedné strany obslužnou komunikací a ze strany druhé mořskou hladinou, je v polovině přeťata přístupovou cestou, která dělí dům na dva samostatné celky, propojené vrchním podlažím.

Od silnice stoupá řada dřevěných schodů ke vstupnímu „otvoru", ústícímu na velikou terasu obehnanou dvěma větvemi domu. Z terasy klesá dřevěný chodník, který zabíhá až nad vodní hladinu ke kotvišti lodí.

Hlavním požadavkem bylo klást důraz na otevření společenských prostor směrem k západu slunce

Dřevostavba usazená částí na dřevěných pilířích, částí na betonové základně, je obložená cedrovým dřevem. Dřevo se v hojné míře vyskytuje i v interiéru a samozřejmě na terase. Ta je před pohledy ze sousedství skryta v uzavřené náruči dvou částí domu, otevírá se pohledům na longislandskou úžinu a vzhledem ke své západní orientaci je skvělým místem pro pozorování západů slunce. Velkým prosklením je samozřejmě propojená s vnitřním obytným prostorem. Ten architekti řešili i z hlediska vybavení a ozvláštnili ho několika speciálními kusy vestavěného nábytku.