Redakce | Pondělí, 02. květen 2011 |
Když si Manfred s Christinou vybírali místo pro svůj domov, jasně zvítězila rodičovská usedlost v městečku Puchheim u Mnichova.
Kromě starého domu rodičů se zde nacházela velká zahrada a v jejím středu dům babičky. Manfred zde strávil svoje dětství i mládí, takže měl k tomuto místu silný vztah. S Christinou si zařídili byt v prvním patře domu svých rodičů. Když se jim však narodil syn a poté dcera, stal se byt poněkud těsným. Tehdy je napadlo nastěhovat se do domu uprostřed zahrady, který zůstal po babičce opuštěný. Jak se však ukázalo, pro čtyřčlennou rodinu byl starý dům nevyhovující, a tak se jej manželé rozhodli zbourat a postavit si na jeho místě dům nový.
Místo po bývalém domě nebylo na klasickou stavbu dostatečně velké, a tak manželé požádali o pomoc příbuzného - architekta Hanse Niedermaiera . Ten pracuje společně s Katjou Klingholz a Tobiasem Furstem v architektonickém studiu v Mnichově. Projekt, který nakonec Hans Niedermaier vytvořil, byl opravdu nekonvenční. Netradiční tvar a umístění parcely dalo asymetrický tvar také výslednému domu, který na první pohled ani nevypadá jako obytná budova. Masivní dřevěná konstrukce je totiž zcela zakryta střešní krytinou, která tvoří jakési pouzdro domu.
Uvnitř je však dům jasně strukturován. V přízemí se nachází prostorná chodba, napravo od ní pak otevřená společenská místnost, kde se zároveň vaří, jí i vegetuje. Velké prosklené plochy otevírají tento prostor na přilehlý dvůr a zahradu. Podélnou stěnou je tato část oddělena od pokoje pro hosty a WC. Horní patro je rozděleno na tři pokoje – ložnici rodičů a dva dětské pokoje – a koupelnu. Skoro jako bonus se pod střechou ukrývá maličká komůrka, kam si může vlézt ten, kdo zrovna nejvíc potřebuje klid.