Redakce | Pátek, 13. květen 2011 |
V japonském Tokiu získaly dřevostavby další přírůstek. Je jím dům u moře, který bude domovem rodiny s malým dítětem.
Radostný pocit z tohoto bydlení je však narušován vědomím, v jaké oblasti se dům nachází... Živelné pohromy, zejména během tajfunového období, představují velké riziko nejen pro domy. V minulosti už zde zemětřesení, vichřice a záplavy napáchaly obrovské škody. Při samotném návrhu tedy musel tvůrce projektu Makoto Tanijiris těmito živly tak říkajíc počítat, současně se však snažil vytvořit dům, kde se bude rodina cítit uvolněně.
Dřevěná konstrukce využívá sloupy a trámy společně s příčným zavětrováním, což má zaručit odolnost stavby vůči zemětřesení. Nejpozoruhodnější na celém projektu je bezesporu prostor, který odděluje interiér domu od jeho exteriéru. Nejedná se však v pravém slova smyslu o oddělení, tento prostor funguje spíše jako jakýsi mezistupeň mezi vnitřkem a vnějškem domu. Současně sehrává role terasy, verandy, vnitřní místnosti i venku. Věci a zařízení, které se v něm nacházejí (knihy, obrazy, koupelna či studovna), bývají obvykle umisťovány uvnitř domu. Tento prostor zároveň slouží jako nárazníková zóna v případě ohrožení přírodními živly.