Dana D. Daňková | Úterý, 04. červenec 2017 |
Výdaje za energie jsou stále jednou z nejvyšších položek v rodinném rozpočtu, každý způsob úspory je proto vítaný. Jednou z často zvažovaných variant je solární ohřev vody. Solární termické kolektory sice nejsou levnou záležitostí, ovšem připočteme-li energii ze slunce, která je zatím stále zdarma, jeví se poměr výkon/cena mnohem příznivěji.
Solární systém na ohřev vody může přinést výrazné ekonomické úspory, ovšem pouze za předpokladu, že je správně navržen a sestaven z kvalitních technologií. Současně je třeba dobře posoudit návratnost, a tedy výhodnost celé investice.
Solární systém na ohřev vody - co všechno umí?
Solární soustava nabízí kromě přípravy teplé vody také ohřev vody v bazénu či přitápění prostřednictvím kolektorů. Princip je vcelku jednoduchý – plocha kolektoru přemění dopadající sluneční záření na teplo, které je odváděno nemrznoucí kapalinou v potrubí systému k výměníku. V něm je teplo předáno vodě, která je využívána přímo, v bazénu případně slouží ke kombinovanému vytápění domu.
Aby to potenciální zájemce o solární systém neměl úplně snadné, existují na trhu dva typy solárních termických kolektorů – atmosférické a vakuové. Atmosférické panely mají sice vyšší tepelnou ztrátu, ale díky ní lépe odolávají námraze krycího skla nebo dlouhotrvající sněhové pokrývce. Vakuové kolektory zase díky svým nižším tepelným ztrátám pracují efektivněji v chladnějších klimatických podmínkách. Bonusem atmosférických kolektorů je nižší cena, vakuové kolektory mohou mít o něco vyšší účinnost, avšak záleží na kvalitě, aby nedocházelo k časné ztrátě vakua a tím ke snižování účinnosti panelů.
Solární kolektory musí odpovídat normě ČSN EN 12975, důvěryhodnost produktu mohou zvýšit doklady prodejce o zkouškách výkonu či spolehlivosti. Evropská certifikace kvality pro solární kolektory se nazývá Solar Keymark a dokládá garantovanou účinnost zařízení a jeho dlouhodobě vysoké výkonové parametry. Standardní záruční doba těchto zařízení je pět let.
Typ, instalace, orientace
Solární soustava na ohřev vody může fungovat bez nuceného oběhu vody – toto řešení je vhodné pouze pro velmi malé systémy, nejčastěji využívané jsou celky s nuceným oběhem vody. Ty pro své fungování vyžadují sluneční kolektory, zásobník na teplou vodu, expanzní nádobu, oběhové čerpadlo, potrubí, bezpečnostní a ovládací ventily, elektronickou regulaci a teplotní čidla. Regulace by měla přehledně zobrazovat všechny důležité parametry celého systému, a také udávat informaci o množství solární energie, kterou systém za určité období dodal.
Výběr a dimenzování solárních systémů pro rodinné domy má stejná kritéria pro všechny druhy objektů. V případě masivních dřevostaveb ze syrového dřeva je oproti jiným typům staveb potřeba při instalaci solárního systému počítat se sedáním stavby. Rozvody je tedy nezbytné zhotovit ze speciálního potrubí s možností dilatace. V těchto případech jsou často využívány ohebné nerezové vlnovcové trubky.
Nejvýhodnější orientací pro umístění solárních panelů je směr sběrné plochy na jihovýchod až jihozápad pod úhlem 45 stupňů. Pokud není možné ho realizovat, lze kolektory umístit i pod jiným úhlem, je však třeba počítat s určitou energetickou ztrátou. Na druhé straně lze kolektory umístit ve svislém směru na fasádu domu, v tomto případě dopadá v zimě sluneční záření na kolektory více kolmo, což přináší vyšší energetický příjem systému v době, kdy je větší potřeba energie.
Úroveň využití solární energie ovlivňuje intenzita slunečního záření – v České republice je to v průměru 950 až 1 340 kWh na m2 za rok, při slunečném bezmračném počasí je výkon slunečního záření přibližně 1 kW/m2. Počet slunečních hodin činí v průměru 1330 až 1800 ročně. Délku i intenzitu slunečního záření ovlivňují kromě ročního období i místní klimatické podmínky, oblačnost, mlhy a podobně. Na celkovou efektivitu má vliv také konkrétní oblast, kde jsou panely instalovány (přesné údaje poskytuje Český hydrometeorologický ústav) a její nadmořská výška.
Pro pořízení solárních termických systémů je možné v současné době žádat o dotaci v programu Nová zelená úsporám, a to ve výši 35 000 Kč pro přípravu teplé vody nebo 50 000 Kč Kč pro kombinaci přípravy teplé vody a přitápění. Dotaci na realizaci solárního systému lze letos čerpat také v rámci Kotlíkových dotací, a to společně s výměnou kotle na tuhá paliva. Při využití dotací je podmínkou instalace systému osobou k tomu oprávněnou.
Výhody solárních systémů na ohřev vody
- úspora cca 60 procent nákladů při ohřevu teplé užitkové vody
- snížení energetické náročnosti budovy
- možnost alternativního dohřevu TUV
- nízké provozní náklady solárního čerpadla
- celoroční provoz systému
- možnost čerpání dotací z programů Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace