Efektivně regulovat znamená šetřit

Dagmar Šimonová | Pondělí, 15. srpen 2016 |

Nejen vhodný zdroj vytápění, ale především správný a dobře užívaný systém regulace rozhodují o výši provozních nákladů rodinného domu. Víte, že každý stupeň Celsia navíc znamená navýšení nákladů o šest procent? Nebo že díky chytrému regulačnímu systému lze náklady na vytápění snížit až o třetinu?

Klasický topný systém s jednoduchou regulací topného výkonu kotle nebo několik nezávislých elektrických přímotopů už v dnešních standardech nestačí. Energiemi je nutné šetřit, ať už s ohledem na životní prostředí nebo naši kapsu. Účinný a především efektivní systém regulace vytápění tak dnes běžně umožňuje nastavovat různé teploty v různých místnostech (lokálně nebo centrálně), automaticky přizpůsobovat teplotu podle potřeby denního cyklu nebo dokonce uvažovat s předpokládaným počasím. A protože každý stupeň, o který vytopíme nad rámec nutnosti, je jen zbytečným plýtváním, přesné nastavení a správné užívání takového systému je nejen chytré, ale i ekonomické.

Potřeba tepla je diametrálně odlišná v různých místnostech (koupelna, chodba), ale i během dne, kdy se všichni obyvatelé domu rozprchnou do školy nebo do zaměstnání. Pokud pak ještě sám radiátor dokáže reagovat na otevřené okno nebo na nečekané solární zisky, získáme šikovného pomocníka, který eliminuje naší nepozornost. Každý regulační systém je ale především důležité správně a vhodně používat, protože při špatném zacházení nebo nevyužití všech jeho možností, bude jakákoliv investice do jeho zefektivnění jen vyhazováním peněz.

Termostat v referenční místnosti

Nejběžnějším topným systémem rodinných domů je teplovodní vytápění (radiátorové nebo podlahové), jehož otopné médium nahřívá kotel na nejrůznější paliva, nebo přímotopné elektrické, opět v několika variantách (podlahové, stropní, sálavé panely, přímotopné konvektory). Klasickou regulací těchto systémů je pak jednoduše modulování výkonu kotle nebo otevírání a uzavírání radiátorových ventilů, u přímotopných variant pak vypínání a zapínání jednotlivých těles. To má většinou za následek nekomfortní kolísání teploty a neustále nutné manuální seřizování výkonu otopné soustavy.

Drobným zlepšením je pak umístění mechanického termostatu do prostoru obytných místností (nejčastěji obývacího pokoje), který jednoduchým pootočením kolečka nastaví teplotu bez nutnosti fyzicky chodit ke kotli. Termostat reguluje teplotu podle jedné referenční místnosti, navíc neumožňuje uložení nastavení či regulaci teploty v průběhu dne. Pokud pořídíme modernější digitální variantu, získáme příjemné přidané funkce, ovšem stále zůstává problém s jednou referenční místností, podle které se bude celý systém vytápění řídit. To, zvláště pokud máme rozlehlejší dům, už dnešním standardům jednoduše neodpovídá. Pro dosažení optimálních úspor energií musíme otopnou soustavu regulovat na základě potřeb jednotlivých místností a změny v čase v průběhu dne.

Termostatické hlavice

Pro elektrické přímotopné vytápění je regulace každého tělesa samozřejmostí. Stávající teplovodní topný systém můžeme velmi efektivně regulovat ve chvíli, kdy do každé místnosti nainstalujeme termostatickou hlavici. Regulace pomocí termostatických hlavic se u každého otopného tělesa stará o to, aby se v místnosti zbytečně nepřetápělo. Od velmi jednoduchých termostatických hlavic až po digitální s pamětí a přednastavením, tak docílíme stavu, jako kdybychom měli termostat v každé místnosti.

I ty nejjednodušší termostatické hlavice a ovladače elektrických přímotopů pak dokážou zajistit vysokou úsporu energie, budou ale vyžadovat naši plnou pozornost a neustálou péči, protože každou požadovanou změnu teploty budeme muset nastavit ručně na každém tělese zvlášť. Výhodné je proto spojení s prostorovým digitálním termostatem, který se postará o částečnou automatizaci systému. Prostorový termostat pak s jednotlivými tělesy komunikuje pomocí vodičových rozvodů nebo moderněji, bezdrátově. Digitální termostatické hlavice si dokážou zapamatovat například obvyklý denní režim, jsou vybaveny displejem a někdy i dálkovým ovládáním. Často se rovněž dají pomocí USB připojit k počítači, kde se nastavení provádí mnohem lépe. Mohou být vybavené i jinými funkcemi, jako je například rozpoznání otevřeného okna. Pro instalaci takovýchto zařízení je důležitý konstantní tlak v otopném systému, při špatném posouzení parametrů otopné soustavy totiž instalace těchto ventilů může způsobit celou řadu komplikací.

Regulace podle teploty v exteriéru

Dalším druhem regulace teplovodní otopné soustavy je použití ekvitermních topných křivek, které spočívá v nastavení teploty topné vody na základě teploty v exteriéru. Pro danou místnost tak lze připravit soustavu topných křivek, které budou zohledňovat několik požadovaných teplot. Křivky jsou stanoveny na základě klíčových parametrů souvisejících s danou budovou (kvalita zateplení, orientace ke světovým stranám) a s lokalitou stavby. U takto regulovaného systému vytápění bývá často potřeba počítat s delší dobou „ladění“ nastavení, které potřebuje zkušenosti z užívání, pak ale dosáhneme mnohem menšího kolísání teplot v místnostech a mnohem plynulejšího přechodu z jednotlivých teplotních režimů. Ekvitermní regulace pak pro své zefektivnění bývá ještě kombinována s termostatickými hlavicemi nebo čidly, které do přednastaveného systému vnáší informace z konkrétní místnosti (tepelné zisky od slunce, spotřebičů, většího počtu osob…).

Chytrý systém zónové regulace

Nejoptimálnějším, nejmodernějším a zároveň logicky nejdražším řešením regulace vytápění je zónová regulace s centrální řídící jednotkou, která ať už vodičově nebo bezdrátově komunikuje s ostatními prvky systému vytápění. Jednotlivé části systému - ekvitermní regulace, termostatické hlavice, čidla intenzity slunečního záření nebo síly větru, ovládání žaluzií, klasické ovládání člověkem nebo GSM modul pro komunikaci s mobilním telefonem - pak komunikují přímo s centrální řídicí jednotkou, která je ve vzájemných vazbách vyhodnocuje a reguluje podle nich vytápění. Poradí si logicky i s více tepelnými zdroji, což je dnes velmi běžné (například kombinace krbu s výměníkem a solárními panely, tepelné čerpadlo a elektrokotel).

Doporučené teploty v jednotlivých místnostech

Nastavení celého systému je sice v začátcích složité, ovšem uživatelsky velmi příjemné. Není nutné nastavovat každou termostatickou hlavici, je možné pro celý dům naprogramovat a uložit tepelné „scény“ nebo využívat celou řadu dalších funkcí. Centrální regulaci rozhodně ocení uživatel i u přímotopného elektrického vytápění, kde mu poskytne celkový přehled o objektu a možnost hromadného ovládání, ať už manuálně nebo pomocí SMS či internetu.

Hodnocení uživatelů: 5 / 12
Líbil se Vám článek?012